Celkem 27 nemocnic v České republice je buď příspěvkovou organizací města (18), nebo obchodní společností (9), jejímž jediným akcionářem, resp. vlastníkem je město. Jaká je jejich budoucnost v síti základní zdravotní péče a nestojí na okraji zájmu ministerstva zdravotnictví, krajů - a také zdravotních pojišťoven?
Odpověď jsme hledali nejen v Nemocnici Městec Králové, která letos v květnu byla z příspěvkové organizace transformována na akciovou společnost se stoprocentním podílem města.
MINISTERSTVO MNOHO PÁK NEMÁ
Ani na rozvoj "městských" nemocnic jejich vlastník nebo zřizovatel nemá zdaleka takový vliv jako zdravotní pojišťovny, resp. výběrové komise ministerstva zdravotnictví. To ony doporučují (nedoporučují) zdravotním pojišťovnám proplácet nemocnicím poskytování ústavní (tedy lůžkové) péče v tom či onom rozsahu. Ředitel odboru komunikace s veřejností Ministerstva zdravotnictví ČR Mgr. Tomáš Cikrt však upozorňuje, že v těchto šestičlenných komisích má resort ze zákona pouze jednoho zástupce, zatímco pojišťovny hned tři. "Názor komise není závazný, takže pojišťovny se mohou při uzavírání smluv s nemocnicemi doporučením komise mohou, ale také nemusejí řídit," vysvětluje ředitel.
Ministerstvo přesto pro menší nemocnice považuje za vhodný takový profil jejich uspořádání, který je někdy nazýván "komunitní nemocnicí". Jde o nemocnici, v níž nejsou všechny primariáty a základní obory, ale jen některé, jako třeba základní chirurgie. "Jiným řešením je přechod na lůžka pro dlouhodobě nemocné," konstatuje Mgr. Cikrt. "Ale myslíme si, že o tom by nemělo rozhodovat ministerstvo, nýbrž nákupem zdravotní péče samy zdravotní pojišťovny, které přitom budou muset respektovat základní právní rámec (dostupnost zdravotní péče). I proto chystáme reformu zdravotnictví."
Mgr. Jiří Rod, vedoucí tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), vylučuje, že by uzavírání smluv s městskými nemocnicemi ovlivňoval fakt, zda jsou příspěvkovými organizacemi nebo obchodními společnostmi. U nemocnic tohoto typu však VZP preferuje posilování následné péče a kvalitní dostupné ambulantní odborné péče v základních oborech. Jak dále uvedl, VZP vidí jejich budoucnost v poskytování následné a sociální péče v souvislosti s už zahájeným demografickým vývojem.
NEMOCNICE MĚSTEC KRÁLOVÉ: BYLA, JE A BUDE!
Nemocnice v Městci Králové slouží už od roku 1898 - a jak říká starosta města Milan Pavlík, "nemocnice tu byla, je a bude". Nemocnice zajišťuje chirurgickou a interní akutní lůžkovou péči, má lůžková oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče a především lůžka následné péče (viz rámeček). Její spádová oblast zasahuje dokonce až na Novobydžovsko a Chlumecko v sousedním Královéhradeckém kraji, odkud je do Městce Králové blíž než do nemocnice v Jičíně. Starosta si je jist, že i odtud by obce a jejich obyvatelé podpořili nemocnici v Městci Králové, pokud by pojišťovny či kdokoliv jiný měl pocit, že je zbytečná a je třeba ji zrušit.
Specifikem Nemocnice Městec Králové je i už deset lůžek OCHRIP (oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče) pro dlouhodobou (často několikaměsíční) hospitalizaci pacientů, kteří například utrpěli těžký úraz hlavy, nefunguje jim mozek, jsou napojeni na ventilátor a vyžadují dlouhodobou resuscitační a intenzivní péči. Mimochodem, pacienti na místním OCHRIP nejsou pouze ze středních Čech a Prahy, nýbrž také - a to zejména, z Královéhradeckého kraje.
Další rozvoj nemocnice však vyžaduje investice v řádu desítek milionů korun, například do rentgenu, ale i na stavební úpravy a rekonstrukce. To už dříve přimělo radnici uvažovat o hledání možností, jak získat silného partnera zvenčí, který by přinesl potřebný kapitál. Proto z nemocnice vyčlenila léčebnu dlouhodobě nemocných a převedla ji do formy společnosti s ručením omezeným. Žádný investor se však nenalezl. Ale když v prosinci 2006 bylo třeba nemocnici zaregistrovat pro nové smlouvy se zdravotními pojišťovnami, muselo se zastupitelstvo rozhodnout, zda nemocnici jako celek zaregistruje jako příspěvkovou organizaci či jako obchodní společnost. Rozhodlo se pro druhou možnost, takže od letošního května nemocnice funguje jako akciová společnost.
ZAČÍNÁ SE RODIT NOVÁ VIZE
V té souvislosti starosta dostal od zastupitelstva úkol sondovat, zda by o koupi části akcií neprojevil zájem seriozní investor. "Rozhodně by si však město ponechalo kontrolní balík akcií a určilo si jasné podmínky pro to, aby nemocnice plnila dál své poslání," zdůrazňuje starosta, který je i předsedou představenstva akciové společnosti Nemocnice Městec Králové.
Zatím si však nemocnice teprve utváří základní vizi, jakým způsobem by se měla v budoucnu rozvíjet. Místopředsedkyně představenstva a ředitelka nemocnice MUDr. Renáta Petrová, která je ve funkci teprve od letošního září, proto dodává, že jednání s případným investorem by nemělo začít dříve než v polovině příštího roku, kdy by tato vize měla dostávat už konkrétní podobu. A kdy také bude možné lépe konkretizovat rozsah a výši nutných investic.
MUDr. Renáta Petrová by ráda z nemocnice vytvořila komplexní centrum pro starší geriatrické pacienty, kteří by tam měli zajištěnu jak ambulantní péči, tak akutní lůžkovou,následnou rehabilitační péči po operacích až po dlouhodobou péči včetně sociálně zdravotní. Nemocnice by přitom mohla stavět nejen na odbornosti své ředitelky, která je řadu let primářkou geriatrického oddělení, ale i několika dalších lékařů, kteří se pro tento obor chystají složit atestaci. Nemocnice by si však ponechala i chirurgické oddělení a internu, které by představovaly jistotu akutního ošetření pro všechny věkové kategorie. stejně jako ambulance, které tu už fungují.
Zvýšit kapacitu lůžek pro dlouhodobě nemocné bude možné i rekonstrukcí někdejšího dětského oddělení - zámečku. Transformace na akciovou společnost nemocnici umožní nabízet další služby, třeba ubytování pro ty, kteří budou chtít zůstat s umírajícími příbuznými během jejich posledních chvil.
Velkou příležitostí pro nemocnici je i to, že její ředitelka jako spolupracovnice Spojené akreditační komise ČR může "svoji" nemocnici připravit pro národní akreditaci kvality procesu řízení kvality péče a bezpečí pacientů, což by měl být v budoucnu jeden ze standardních ukazatelů kvality zdravotnického zařízení jako celku.
PŘEDSTAVY V SOULADU S KRAJEM
Už nyní se zdá, že takto pojatý další rozvoj Nemocnice Městec Králové by nevadil ani Středočeskému kraji. Alespoň jeho tiskový mluvčí Mgr. Martin Kupka nám sdělil, že "budoucnost této nemocnice je nutno vidět spíše v oblasti transformace části lůžkového fondu na lůžka sociální při zachování dosavadních služeb spojených s částí lůžkového fondu chirurgie, interny, následné péče a chronické resuscitační a intenzivní péče".
Stejně jako ministerstvo zdravotnictví i kraj má omezené možnosti ovlivnit rozvoj nemocnic a rozsah ústavní péče, kterou na jeho území poskytují. V tomto ohledu je nezastupitelná role zdravotních pojišťoven. To ony jsou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění povinny zajistit svým pojištěncům poskytování zdravotní péče, a to prostřednictvím zdravotnických zařízení, s nimiž uzavřely smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. "Nicméně," podotýká Mgr. Martin Kupka, "kraj má možnost podpořit vznik určitého fondu sociálních lůžek, která jsou financována vícezdrojově, tedy nejen zdravotními pojišťovnami."
Středočeský kraj chce právě v těchto dnech vyhlásit grantové řízení, které by mělo na principu vícezdrojového financování podpořit rozvoj krajské zdravotní politiky. Na leden či únor 2008 se plánuje vyhlášení výzvy v rámci Regionálního operačního programu Střední Čechy na financování rozsáhlejších projektů měst i ve zdravotnictví. "Menší městské nemocnice jsou v současné době součástí koncepce poskytování zdravotnických služeb v Středočeském kraji. Přestože nejsou pod přímou správou kraje, počítá se s jejich existencí. Předpokládáme však jejich další případný rozvoj při zkvalitňování základní, zejména ambulantní zdravotnické péče a při rozvoji poskytování péče následné či sociálně zdravotní," uzavřel mluvčí kraje.
"Městské" nemocnice, ať už mají jakoukoliv právní formu, by se tedy patrně nemusely ze základní sítě zdravotní péče vytratit. Hodně však bude záležet na tom, jak management i těchto nemocnic bude umět efektivně využívat jejich kapacity a příležitosti, které tam daný region nabízí, i jak dokáže úspěšně vyjednávat se zdravotními pojišťovnami. Stejně důležitá ovšem je i účinná podpora nejen ze strany města, kde nemocnice sídlí, ale také od všech dalších měst a obcí v regionu - pokud ovšem budou jejich občané s kvalitou nabízených služeb spokojeni.
IVAN RYŠAVÝ
Dvě městské nemocnice očima starostů
Městská nemocnice Slavičín je příspěvkovou organizací města a poskytuje zdravotní péči v interním oboru v ambulantním i lůžkovém zařízení (44 lůžek) obyvatelům přibližně 33 měst a obcí spádové oblasti jihovýchodní části okresu Zlín. Součástí nemocnice jsou: interní ambulance, diabetologická ambulance o lipidová ambulance, RTG pracoviště, biochemická ambulance, rehabilitační pracoviště, sonografická a echokardiografická ambulance a ambulance pro vyšetření cév podle Dopplera i kuchyně s jídelnou pro personál i cizí strávníky.
Starosta Slavičína Ing. Jaroslav Končický poznamenává, že město o transformaci nemocnice na obchodní společnost neuvažuje. "V době, kdy bylo nejhůř, byl zvažován pronájem nemocnice jako části podniku, nyní se však už touto variantou nezaobíráme," říká starosta a dodává, že převod nemocnice na obchodní společnost by vzhledem k jejímu nízkému ročnímu obratu (zhruba 25 mil. Kč) ani nic neřešil. "Malé nemocnice jsou na okraji zájmu státu i kraje. Každý se totiž stará jen o to, co musí platit," tvrdí starosta. "Naše nemocnice je sice malá, ale o to příjemnější je v ní prostředí. Není to žádná "pásová výroba zdravých", ale samozřejmostí je individuální a vstřícný přístup k pacientům, navíc se tu i dobře vaří. Budoucnost nemocnice je v plnění její regionální funkce, VZP nás však nutí do následné péče místo akutní."
Masarykovu městskou nemocnici Jilemnice lze rozsahem jejích služeb a strukturou výkonů zařadit mezi nemocnice I. až II. typu. Nemocnice provozuje šest základních lůžkových odborností: ARO, dětské a novorozenecké, gynekologie a porodnictví, chirurgie, interna a neurologie. Součástí nemocnice jsou pracoviště komplementu a odborné ambulance. Nemocnice v minulých letech investovala ze svých zdrojů více než 150 mil. Kč, a vytvořila si tak dobré předpoklady, aby obstála v síti zdravotnických zařízení a byla doporučena k uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami na dobu pěti let.
Starosta Jilemnice Mgr. Vladimír Richtr připomíná, že v letech 2001 a 2002 město spolu s nemocnicí usilovalo o to, aby se nemocnice stala okresní a následně krajskou. "Tehdejší vedení okresního úřadu však bylo proti, aby nedošlo ke zvýhodnění kterékoli ze tří nemocnic na Semilsku. Příspěvkovou organizací nemocnice zůstala proto, že chtěla dosáhnout na peníze z jiných zdrojů; nemocnice jako obchodní společnosti k nim přístup neměly," říká starosta. Protože podle jeho slov EU příspěvkovou organizaci jako právní formu nezná, bude se město muset dříve či později svou nemocnicí v tomto smyslu zabývat. "Bude-li to obchodní společnost, či jiná forma, však teď nevíme. Ale určitě by nemocnice sama o sobě bez spolupráce s okolními měla existenční problémy. Kdyby se nalezl silný strategický partner se zkušenostmi ve správě nemocnic a poskytl by záruky na zajištění jejího dalšího rozvoje, pak bychom s nim jednání jistě zahájili," podotkl Mgr. Vladimír Richtr. "Malé nemocnice budou ještě několik let plnit svoji roli a rozhodně v horizontu 5 či 10 let nezmizí. Možná dojde k jejich vnitřní oborové restrukturalizaci, ale svoje poslání budou plnit. Navíc není hotov zákon o univerzitních nemocnicích. Dnes se fakultní nemocnice z 80 % zabývají stejnou problematikou jako nemocnice malé a střední, avšak za podstatně vyšší úhradu. Nový zákon by mohl tuto skutečnost upravit. Pak bude záležet na pojišťovnách, budou-li chtít nasmlouvat dražší péči ve velkých nemocnicích nebo ji začnou směrovat spíše do menších zařízení," uzavřel starosta Jilemnice.
Jaké jsou možnosti podpory s pomocí evropských fondů pro nestátní nemocnice
I. Investiční podpora
IOP - Integrovaný operační program, oblast podpory 3.2 - Služby v oblasti veřejného zdraví (především podpora investic do modernizace a obnovy přístrojového vybavení /zdravotnických prostředků/ národních sítí zdravotnických zařízení včetně technického zázemí.
ROP - Regionální operační programy - umožňují regionální podporu, přičemž oblasti podpory jsou stanoveny individuálně pro každý ROP NUTS 2.
Podporované aktivity:
- rekonstrukce, modernizace a obnova zdravotnických zařízení (lůžková a ambulantní péče, zajištění bezbariérových vstupů a výtahů);
- zajištění materiálního vybavení včetně zdravotnických prostředků;
- zajištění specializovaných automobilových prostředků a jejich vybavení (sanitky).
OP ŽP - Operační program Životní prostředí
- Oblast podpory 2.3 Omezování emisí (přechod na neformaldehydové technologie);
- Oblast podpory 3.1 Výstavba zařízení využívající OZE pro výrobu tepla, elektřiny či kombinovaného tepla;
- Oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie (zateplování, rekonstrukce otopných soustav);
- 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady (zdravotnický odpad).
II. Neinvestiční podpora
OP LZZ - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (oblast vzdělávání zaměstnanců)
OP VK - Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZDROJ: MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR
Struktura Nemocnice Městec Králové, a. s.
1. lůžkové služby - celkem 192 lůžek (20 interna + 4 JIP, 24 chirurgie /včetně 10 OCHRIP/, 120 LDN /včetně 35 částečně rehabilitačních/ + 20 sociálních.
2. ambulance - interní, endokrinologická, diabetologická, gastroenterologická, alergologická, kardiologická, praktického gynekologa, plastické a všeobecné chirurgie, ortopedická, urologická, ordinace praktického lékaře, ambulance klinického onkologa.
3. komplement - RTG, hematologie, biochemie, rehabilitace.
Nemocnice je se svými 240 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě i regionu. Loni v celorepublikovém projektu Nemocnice ČR 2006 získala v hlasování na internetu a mezi pacienty 3. místo. Letos se očekává vyrovnaný výsledek hospodaření nemocnice a probíhající audit zatím naznačuje, že by se v hospodaření neměly nalézt ani žádné zásadní problémy.
ZDROJ: NEMOCNICE MĚSTEC KRÁLOVÉ
