01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Městský rozvojový fond? V Pardubicích je už deset let

Pro efektivnější poskytování veřejných služeb si obce mnohdy zakládají obchodní společnosti - často akciové společnosti. Tento postup zvolilo v roce 1998 statutární město Pardubice, kdy jako jediný akcionář ustavilo Městský rozvojový fond Pardubice, a. s. Jaká je jeho situace po deseti letech a čím se zabývá?

Jedním z hlavních důvodů jeho ustavení byla podle radního města Pardubic Ing. Jana Kislingera daň z přidané hodnoty. Ta zatěžovala městský rozpočet měrou, že bylo výhodné z kompetence města vyvést některé základní činnosti, jako jsou správa a údržba bytového fondu, stejně tak údržba a rekonstrukce některých objektů, zejména sportovních. Nebylo však jednoduché stanovit, kterých konkrétních činností a objektů se budou aktivity Městského rozvojového fondu týkat. Jak zdůrazňuje Ing. Kislinger, bylo zapotřebí nejdříve zvážit, zda je ponechat ve vlastnictví města a jejich správou pověřit svoji společnost, nebo majetek a s ním spojenou činnost převést do společnosti, či tento majetek vhodnou formou převést do ryze soukromého subjektu.

JAKÝ JE SOUČASNÝ STAV

Fond je investorem a zároveň realizátorem rekonstrukce historických objektů, z nichž mnohé jsou kulturní památkou. Nacházejí se v městské památkové rezervaci, ať již na turisty hojně vyhledávaném Pernštýnském náměstí, v ulici Svaté Anežky České anebo v Kostelní ulici. To však ztěžuje jejich případnou rekonstrukci. Přesto se podařilo již některé akce uskutečnit.

Příkladem citlivého přístupu byla v letech 2001 a 2002 oprava domu čp. 29 v ulici Svaté Anežky České. V rekonstruovaném objektu vznikl nejen multifunkční sál, restaurace a sídlo redakce Českého rozhlasu Pardubice, ale jeho návštěvníci si mohou prohlédnout i opravenou část středověké Bílé brány. Navíc uvidí zrestaurovaný mostek z doby Pernštejnů, který odkryli archeologové při záchranném výzkumu v roce 1999. Celkové náklady dosáhly zhruba 29,5 milionu korun.

SPRÁVA BYTOVÉHO A NEBYTOVÉHO FONDU

Rozhodující je však pověření fondu správou bytů, které nebudou privatizovány a správou městských sportovních zařízení. V současnosti ve svém majetku disponuje 87 standardními a nadstandardními byty a 99 nebytovými jednotkami. Zároveň spravuje pro město dalších 2479 bytových a 152 nebytových jednotek. Vedle samostatného úseku Správy bytů a nebytových prostor musel vzniknout i samostatný úsek Pohledávky za nájemné.

Jaký postup zvolil fond při vymáhání těchto pohledávek? "Když zjistíme dlužníka, nejprve mu písemně oznámíme, že je v prodlení, a vyzveme jej, aby svůj dluh neprodleně uhradil. Pokud se tak nestane, předáme věc právníkovi společnosti, který opět vyzve dlužníka k uhrazení dluhu s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky. V případě, že nereaguje ani na tuto výzvu, je zpracována žaloba o zaplacení dlužné částky, která je podána k soudu. Po soudním řízení nastává poslední fáze vymáhání - exekuční řízení," uvedl ředitel Městského rozvojového fondu Pardubice Ing. Aleš Kopecký.

SPRÁVA SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ

Mnohdy až velmi rozjitřené diskuse vyvolává mezi místní veřejností a na jednání zastupitelstva města správa a zejména údržba sportovišť, která jsou majetkem města - plavecký areál, koupaliště, atletický stadion, fotbalový areál a další. Každý by rád prosadil opravu toho areálu, který sám nejvíce využívá. Vzhledem k vysokým finančním nákladům není ale v silách fondu preferovat najednou všechna sportoviště. Nejvýznamnější rekonstrukce zimního stadionu na multifunkční ČEZ Arénu za zhruba 380 milionů korun se uskutečnila v roce 2001. Její další přestavba probíhala v roce 2007. "Dostavbou západní části arény jsme rozšířili počet míst na sezení pro veřejnost a VIP klienty. Především jsme ale vybudovali na celé západní straně ochoz, díky kterému je celá aréna průchozí. Navíc v ní přibyly nové akustické podhledy, skladové prostory a zastřešení hlavního vchodu pro veřejnost. Náklady se vyšplhaly na přibližně 132 milionů korun," vysvětloval Ing. Aleš Kopecký.

I přes uvedené úspěchy existují problémy, se kterými se Městský rozvojový fond musí vyrovnávat. Dlouhodobě se třeba nedaří uskutečnit projekt dostavby pasáže na hlavní místní třídě, kterou brzdí výkup přilehlého pozemku.

Podstatná část vynaloženého úsilí se již Městskému rozvojovému fondu vrací. Podle Ing. Aleše Kopeckého k tomu přispívá zejména využívání multifunkčnosti arény: "V roce 2006 jsme začali pořádat výstavy Moderní bydlení a zahrada, dále Auto-moto show a Moderní gastronomie. Statutární město nám tentýž rok poskytlo 10 milionů korun na rozšíření sportovní činnosti v aréně. To nám umožnilo nakoupit potřebné vybavení k pořádání basketbalových, florbalových, futsalových a házenkářských utkání. Všechny tyto sporty se od sezony 2006/2007 v ČEZ Aréně již také pravidelně hrají."

JSOU I DALŠÍ ZPŮSOBY

Samozřejmě jsou i další způsoby, jak zajistit kvalitní poskytování veřejných služeb. Podle slov Ing. Kislingera přitom nelze uplatnit jednoznačný názor, že ta či ona varianta je nejvýhodnější. "Město je totiž povinno zajistit svým občanům některé služby, a to někdy i za cenu méně efektivně vynaložených nákladů, ale s jistotou, že služba bude poskytována, že nezanikne." Jako nejmarkantnější příklad uvádí městský plavecký areál. Město sice na jeho provoz ročně doplácí asi 10 milionů korun, ale přesto by ho nebylo vhodné převádět do soukromých rukou, mj. i z toho důvodu, že by soukromý subjekt byl zákonitě veden snahou maximalizovat svůj zisk a tato snaha by nutně vedla ke zvyšování vstupného.

V současnosti se proto v Pardubicích diskutují varianty, které by byly nejvhodnější pro opravu a financování provozu městských lázní - plaveckého areálu. Uvažuje se o tom, že plavecký areál, až dosud spravovaný Městským rozvojovým fondem, by se stal samostatnou akciovou společností. Další variantou je, že město by bylo nadále vlastníkem plaveckého areálu a pokusilo se sehnat dotace od státu nebo evropských fondů, případně se snažilo najít silného investora, který by se formou PPP projektu (Public Private Partnership) zapojil do nezbytné rekonstrukce. Bude záležet na rozhodnutí orgánů města.

Rovněž na dalších úsecích se hledají způsoby, jak zkvalitnit aktivity Městského rozvojového fondu. Tím spíše lze souhlasit s názorem radního Ing. Kislingera, že rozhodnutí založit akciovou společnost bylo správné. Dosavadní pardubické zkušenosti mohou být proto i jistou inspirací či poučením pro města, která by chtěla jít stejnou cestou.

MILOŠ CHARBUSKÝ
JAN STEJSKAL

Konkrétní cíle Městského rozvojového fondu Pardubice:

zajistit kvalitní správu, opravu a rekonstrukci objektů v centru města a realizovat jejich využití v souladu s cíli rozvoje města a zachováním historické hodnoty;

vhodnou formou zajistit a udržovat příznivou maloobchodní síť v centru města;

aktivně napomáhat městu stát se přirozeným centrem regionu jižní části východních Čech a v rozvoji turistického ruchu;

svými zisky v budoucnu podporovat nekomerční aktivity ve městě.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down