Městům a obcím hrozí digitální šero

Celosvětový problém s nadcházejícím vyčerpáním zásoby IP adres může vyřešit jen přechod na nový internetový protokol IPv6. Neměly by jej opomenout ani města a obce, pokud nechtějí, aby se jejich webové stránky ocitly v digitálním šeru.

Jinak řečeno přestaly by být viditelné pro ty uživatele, kteří na ně budou přistupovat z IPv6 adresy. Podle nedávného průzkumu je na to připravena sotva desetina obcí s rozšířenou působností.

PŘECHOD NA PROTOKOL IPV6 ŘEŠÍ NEDOSTATEK IP ADRES

V současnosti používá většina počítačů internetový protokol verze 4 (IPv4), jenž umožňoval přiřadit kolem 4 miliard IP adres. Tato zásoba však byla postupně vyčerpána a loni 14. září oznámil RIPE NCC (správce evropských IP adres), že Evropa je jako druhý region prakticky bez IPv4 adres.

Od této chvíle žádný poskytovatel nedostane více než 1024 IPv4 adres, což je nepříjemná situace zejména pro poskytovatele internetového připojení. Ti se jednou dostanou do situace, že svým zákazníkům již nebudou moci nabídnout žádné »staré« IP adresy.

Existují sice možnosti, jak tento stav oddálit, ale nejlepším řešením je všeobecný přechod na novou verzi IPv6. Ta nabízí další výhody, např. snížení nákladů na správu sítí, zvýšení bezpečnosti či umožnění mobility na základě použití tzv. plánu autokonfigurace a metody zjišťování sousedů.

»Narůstající počty uživatelů jen s IPv6 adresami však s sebou přinesou i nutnost nastavení webů a dalších elektronických služeb tak, aby tyto uživatele dokázaly obsloužit,« upozorňuje Jiří Průša ze sdružení CZ.NIC. »Pro města či obce s vlastní webovou prezentací tato situace může znamenat, že pokud novou verzi internetového protokolu nebudou podporovat, nastane pro ně již brzy období, které lze označit jako digitální šero. Jako digitální šero proto, že stránky budou stále přístupné jen pro ty, kteří přistupují z IPv4 adresy. Pro ty jen s IPv6 adresou se tyto stránky stanou nedostupné a tím pádem v internetu neviditelné,« vysvětluje Jiří Průša.

PRVNÍ OBECNÍ VLAŠTOVKY

Díky tomu, že je problém spojený s nedostatkem IP adres předem dlouhodobě znám, lze se na tuto situaci připravit. Pro ministerstva a jiné ústřední orgány české státní správy existuje povinnost podporovat IPv6 od roku 2010, kdy usnesení vlády č. 727 ze dne 8. června 2009 uložilo ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů zajistit při pravidelné obnově síťových prvků jejich kompatibilitu s internetovým protokolem verze 6 (IPv6).

A do 31. prosince 2010 pak zajistit přístup k internetovým stránkám a veřejně dostupným službám e-Governmentu internetovým protokolem verze 4 (IPv4) i verze 6 (IPv6). Pro hejtmany (kraje) a primátora hlavního města Prahy má usnesení doporučující povahu.

»Usnesení vlády sice nemůže ze své povahy zavázat zástupce měst a obcí, to však neznamená, že se jich tento problém netýká,« připomíná Jiří Průša a uvádí, že se již objevily první vlaštovky, které se rozhodly své stránky a elektronické služby zpřístupnit pomocí nové verze IP protokolu.

Patří k nim např. Frenštát pod Radhoštěm, Hodonín, Jihlava, Kladno, Milevsko, Neratovice, Přelouč, Slaný, Valašské Klobouky, Vsetín a Vyškov, jež využily příležitosti světového dne IPv6 a ve spolupráci se svým správcem webové prezentace se připravily na příchod těch návštěvníků, na které již nevybude IP adresa. V rámci internetu se tito uživatelé budou identifikovat pouze novou adresou, která vypadá např. takto: 2001:0db8:0:0:0:0:1428:57ab.

Nedávný průzkum realizovaný sdružením CZ.NIC v rámci evropského projektu GEN6 však ukázal, že z 205 obcí s rozšířenou působností má své webové stránky na IPv6 připraveno pouze dvacítka. Jak ukazuje srovnání v tabulce rozdělené podle krajů, mnohem lépe to vypadá s připraveností DNS serverů, jejichž správné nastavení je však často dílem registrátorů spravujících danou doménu.

Protože mnoho měst a obcí si své webové prezentace zajišťuje formou nákupu služeb od specializované společnosti, je přechod na IPv6 a plná podpora tohoto protokolu často jen otázkou smluvního nastavení. U slušných společností nemusí tuto změnu provázet ani finanční požadavky.

ZABEZPEČENÍ CELÉ INFRASTRUKTURY

Pro zajištění přístupnosti elektronických služeb je však nutné zabezpečit nejen podporu na straně webových, DNS a poštovních serverů, ale rovněž v rámci celé komunikační infrastruktury, tj. při připojení dané sítě k internetu, či na straně síťových prvků, zejm. routerů. Na problém s podporou IPv6 v rámci komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS), upozornila rovněž nová verze strategie »Digitální Česko 2.0« z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu.

Pro organizace, které pro správu webových serverů využívají vlastní pracovníky, mohou být praktické semináře, jež v rámci projektu GEN6 pořádá správce české národní domény ve své Akademii CZ.NIC. »Zájemci se mohou obrátit na odpovědné pracovníky na e-mailové adrese gen6@nic.cz a případně dohodnout zvláštní podmínky pro zástupce státní správy a samosprávy,« upřesňuje Jiří Průša.

Sdružení CZ.NIC nabízí též bezplatné otestování připravenosti webů na IPv6 či individuální poradenství s cílem podpořit novou verzi IP protokolu a umožnit přístup k internetovým stránkám všem uživatelům. Další možnosti nabízí kniha »IPv6«, jejíž on-line verzi lze zdarma získat na stránkách http://knihy.nic.cz.

JAROSLAV WINTER

šéfredaktor portálu Helpnet

Srovnání připravenosti na přechod na IPv6

ZDROJ: CZ.NIC

Nedávný průzkum v rámci evropského projektu GEN6 ukázal, že z 205 obcí s rozšířenou působností má svůj web na IPv6 připraveno pouze dvacet.