Důležitým nástrojem a katalyzátorem procesu přistupování k Evropské unii je Národní rozvojový plán (NRP), který je v současnosti v České republice rozpracovávaný v sektorových a regionálních průřezech na léta 2000-2006. V tomto plánu jsou vymezovány hlavní strategické cíle sektorů a regionů a...
Důležitým nástrojem a katalyzátorem procesu přistupování k Evropské unii je Národní rozvojový plán (NRP), který je v současnosti v České republice rozpracovávaný v sektorových a regionálních průřezech na léta 2000-2006. V tomto plánu jsou vymezovány hlavní strategické cíle sektorů a regionů a určovány odpovídající priority.
Na zpracování zmíněných dokumentů se v posledních měsících podílejí stovky lidí od ústředních orgánů státní správy až po reprezentanty jednotlivých obcí, zástupce odborných institucí, nevládních organizací atd.
Po deseti letech prosazování ekonomických a politických reforem došlo v naší zemi k mnoha zásadním změnám, které přispěly k demokratizaci našeho společenského systému. Zároveň však zvolený model ekonomických reforem přinesl většině našich obyvatel mnohem více starostí o holé živobytí, než tomu bylo v někdejší centrálně plánované ekonomice. Zejména způsoby a formy rychlé privatizace státního majetku se ukázaly v neprospěch většiny našeho národa. Zvolené ekonomické reformy dovedly k hluboké recesi až rozpadu mnoho výrobních celků, k absolutním poklesům ekonomických aktivit celých sektorů a regionů s hrozivým nárůstem počtu nezaměstnaných.
ŠANCE NA PODPORU
V podmínkách narůstajících ekonomických problémů spatřuje v současnosti mnoho lidí v NRP značnou šanci na získání finančních podpor z fondů Evropské unie. Proto v rámci příprav podkladů pro tento plán, zejména podkladů pro rozvojové plány regionů (území ČR je rozděleno do 8 regionů NUTS II), byly v četných případech, zejména v problémových a ekonomicky slabších regionech a obcích, navrženy projekty na rozvoj industriálních či obchodních zón, výstavby komunikací a dalších forem ekonomického využití problémových oblastí. V některých projektech je uvažováno o lokalizaci i v ekologicky cenných územích.
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Je ale pravda, že reálnou šanci na podporu z EU mohou získat zejména ekonomické projekty, které nejenže životní prostředí výrazněji nebudou poškozovat, nýbrž naopak, vedle vlastních ekonomických přínosů, pomohou zlepšit jeho stav. Evropská společenství přikládají ochraně životního prostředí velkou důležitost a není to preference náhodná.
Vstup do 21. století je celosvětově poznamenán nebývalým růstem negativních dopadů lidských činností na kvalitu životního prostředí. Příčinou je utilitární přístup k přírodě a jejím zdrojům. Lidé si zvykli přírodu jen jednostranně využívat, čerpat z ní a znečišťovat ji. Přitom lidský druh je integrální součástí biosféry, tenké slupky zemského povrchu a související atmosféry, která tvoří naše jediné životodárné prostředí.
Ohrožováním její integrity a jejího fungování neovlivňujeme jen kvalitu lidského a jiného života, nýbrž ohrožujeme i samotnou existenci života na Zemi.
Degradace a zneužívání přírody pramení přinejmenším zčásti ze skutečnosti, že je považována za bezplatný zdroj, a to i přesto, že ve skutečnosti je vzácná a plní důležité ekonomické funkce, které mají pozitivní ekonomickou hodnotu.
Proto i při dalším rozpracovávání podkladových dokumentů k rozvoji regionů a pro každý uvažovaný zásah do území je potřebné posuzovat velmi uvážlivě potenciální dopady každého rozvojového projektu. K tomu účelu je vhodné opírat se o dále popsanou metodiku oceňování ekologických funkcí přírody.
HESENSKÁ METODIKA
Pro ekonomické oceňování ekologických funkcí přírody byl v Českém ekologickém ústavu (ČEÚ) rozpracován přístup, který vychází z kombinace bodového ohodnocení ekologické užitečnosti různých podob území (různých biotopů) a průměrných nákladů na udržování a zlepšování ekologických funkcí území.
Byla použita metodologie, která byla vyvinuta a prakticky uplatněna ve spolkové zemi Hesensko v SRN. Bere v úvahu kvalitu přírodního prostředí v kombinaci se zjištěnými náklady na skutečně vykonanou revitalizaci a skutečně vykonaná kompenzační opatření (kompenzační opatření nemusí funkčně souviset se zásahem).
Celé území Hesenska bylo popsáno vyčerpávající škálou biotopů, od nejpřirozenějších (např. lesní či vodní ekosystémy) až po zcela umělé povrchy (beton, asfalt). Bodová hodnota pro každý z biotopů, vyskytujících se na zemském povrchu v podmínkách mírného pásma a v souvisejícím biosférickém okolí (v přírodních podmínkách Hesenska srovnatelných s ČR) byla získána z expertního hodnocení osmi následujících ekologických charakteristik každého z biotopů prostřednictvím vybraného týmu ekologů.
CHARAKTERISTIKY HODNOCENÍ
Každá charakteristika (zralost biotopu, přirozenost biotopu, diversita struktur, diversita druhů, vzácnost biotopu, vzácnost druhů v biotopu, citlivost (zranitelnost) biotopu, ohrožení množství a kvality biotopu) mohla získat bodové hodnocení od jednoho do šesti bodů (vyloučeno bylo použití nuly).
Součet bodů za prvé čtyři charakteristiky byl násoben součtem bodů za druhé čtyři charakteristiky a výsledný počet vztažen k maximálně možnému počtu bodů (576). Získané bodové hodnocení biotopů se pohybuje v rozmezí od 3 bodů (zpevněné povrchy jako beton či asfalt) do 80 bodů (rašeliniště a mokřady) za 1 m2 hodnoceného území.
Bodové hodnocení ekologických užitků bylo do peněžní podoby převedeno násobením bodu průměrnými náklady obnovení přírodních struktur (0,62 DM/hodnotový bod je hodnotou průměrných nákladů revitalizace za všechny zahrnuté biotopy - lesy, křoviny, zahrady, vodstvo, pobřeží, bažiny, louky, travnaté plochy atd.). Při směnném kurzu 20 Kč/DM můžeme jeden hodnotový bod vyjádřit v hodnotě 12,40 Kč (a hodnoty biotopů budou v rozmezí 37-992 Kč/m2).
VÝSLEDKY OCENĚNÍ V ČR
Pomocí zvolené metodiky byla konstruována hodnotová mapa ekologických funkcí území ČR a jako konkrétní případové studie byly také realizovány dva konkrétní projekty ocenění ekologických funkcí území. Za prvé je to lokalita Tlustec, za druhé území CHKO České Středohoří, které má být zabráno projektovanou dálnicí D8. Výsledky ocenění byly předány ministru životního prostředí.
Kromě výše uvedených cílů jsme vytvořili na základě spojení hesenské metodiky s výsledky satelitního snímkování území ČR "GISovou" mapu hodnot ekologických a ekonomických funkcí území ČR, která umožňuje srovnávat hodnoty ekologických funkcí území s oficiálními cenami městských pozemků, zemědělských pozemků, lesů, uhelných dolů, vodních zdrojů a dalších oblastí s ekonomickým využitím.
Základní informace o výsledcích hodnocení ekologických a ekonomických funkcí území ČR jsou prezentovány na internetové stránce ČEÚ (odborné činnosti, environmentální ekonomika, studie).
Jestliže se při dalším rozpracovávání NRP do podrobnějších dokumentů budou chtít zástupci obcí a další zpracovatelé co nejvíce přiblížit požadavkům EU (na prosazování trvale udržitelných forem hospodaření a na slaďování požadavků ochrany životního prostředí s potřebami ekonomického rozvoje), doporučujeme využít k úvahám o umísťování projektů nabízenou metodiku ocenění ekologických a ekonomických funkcí území, která je mimochodem od roku 1998 legislativně zakotvena ve spolkových zákonech a užívána v rámci celé SRN.
JOSEF SEJÁK,
ředitel Českého ekologického ústavu
Základní informace o výsledcích hodnocení ekologických a ekonomických funkcí území ČR jsou prezentovány na internetové stránce Českého ekologického ústavu.
