Mezinárodní konference Co znamená 3. tisíciletí pro krize a management? To je motto letošního, v pořadí již 4. ročníku konference "Současnost a budoucnost krizového managementu", která se koná tradičně v Praze, v hotelu Olšanka ve dnech 28. a 29. 11. 2001. Letošní ročník zachovává základní...
Mezinárodní konference
Co znamená 3. tisíciletí pro krize a management? To je motto letošního, v pořadí již 4. ročníku konference "Současnost a budoucnost krizového managementu", která se koná tradičně v Praze, v hotelu Olšanka ve dnech 28. a 29. 11. 2001.
Letošní ročník zachovává základní charakter předchozích, zatím poměrně úspěšných ročníků. Hlavní snahou organizátorů je pokusit se ujednotit určitou dvoukolejnost, kterou se vyznačují oblasti označované obvykle jako "bezpečnost" na jedné straně a "krizový management" na straně druhé. V obvyklém pojetí a s trochou nadsázky bychom mohli říci, že krizový management to jsou havarijní a krizové plány a prakticky často "když jsou v tom chemické látky".
Orientace prvního dne
Bezpečnost je často zjednodušeně vnímána jako nákup mříží a firewallů. Každý zasvěcenější čtenář ví, že je to sice trošku zavádějící, ovšem že přesto je to tak někdy vnímáno, a to nejen laickou veřejností. To ponechávám stranou čtyřicetiletou deformaci pojmu bezpečnost ve smyslu veřejném. Do popředí se tak dostává pojem "unitární bezpečnost".
Každá jednotka lidské společnosti (člověk, rodina, organizace, obec, okres atd.) disponuje určitými hmotnými i nehmotnými statky, jejichž ohrožení či zničení znamená pro daného jedince určitou újmu. Ke slovu pak přichází ochrana těchto statků, například před útokem zloděje, povodní nebo oblakem chloru. Proč se současně dostává do popředí otázka ochrany informací, informačních systémů, osobních údajů apod.?
Z jednoduchého důvodu - čím dál tím více aktivit lidstva závisí a bude stále více záviset na informacích. Současně jejich bezpečnost a bezpečí jejich konání bude záviset i na zabezpečení těchto informací. Vždyť například národní krizový plán, který řešil přípravu nejvyšší státních institucí na možné problémy spojené s tzv. Y2K, nebyl ve své podstatě nic jiného než příprava na potenciální možné kolapsy insfrastruktury státu, a to v důsledku selhání výpočetní techniky z tak banálního důvodu jako je podcenění možnosti, že se lidstvo dožije roku 2000.
Je zřejmé, že veškerý pokrok a komunikace se zrychlují. Snad i to, že přechod z roku 1999 na rok 2000 přežilo lidstvo se svými počítači bez újmy, předznamenává, že v tomto tisíciletí nás závislost na informacích a technologiích jejich efektivního zpracování neopustí.
Tolik úvodem, kam se organizátoři snaží orientovat koncepci prvního přednáškového dne.
Separátní sekce
Samozřejmě, aby byla zachována logika předchozích ročníků, budou probíhat v druhém dni i separátní sekce pro krizový management a bezpečnost.
Zatímco na jedné straně jsme se naučili snižovat rizika vyplývající z každodenních činností, vyrábíme bezpečná auta, docilujeme stále bezpečnějších výrobních provozů, na druhé straně se veškeré tyto "dovednosti" umí přetvářet i v cílené zlo, rostoucí rizika teroristických útoků, pokrok v oblasti genetiky může znamenat zcela fatální ohrožení lidské populace
virovými mutanty apod. Letošní rok je například i rokem, kdy vstoupil v platnost zákon o elektronickém podpisu. Jedná se o legislativní základ pro to, aby elektronická komunikace měla z hlediska své platnosti stejnou hodnotu jako komunikace pomocí papírů a formulářů.
Rostoucí závislost na elektronické komunikaci s sebou logicky nese požadavky na vyšší bezpečnost dat, jak ukládaných, tak přenášených.
Pojmy, jakými jsou internet, e-business, e-government a další mění podmínky tržního prostředí a dávají jasnou konkurenční výhodu těm, kteří jsou ochotni a připraveni tyto změny přijmout a implementovat do svých strategických záměrů. Tyto fenomény mění celé prostředí současného světa. Tak, jak se na jedné straně mění charakter globálních i lokálních rizik, je nutné přizpůsobit systémy a nástroje pro řešení mimořádných situací a havárií k jejich prevenci a dostatečně je zabezpečit proti zneužití.
Zákon o elektronickém podpisu, zákon o informačních systémech veřejné správy, akční plán státní informační politiky, zákon o ochraně osobních údajů, mezinárodní standardy zabývající se bezpečností informačních systémů - všechny tyto zmíněné prvky otevírají prostor pro zcela odlišnou a progresivní formu komunikace a stylu řízení, jak v soukromém, tak ve státním sektoru.
Nutnou podmínkou pro zdárnou orientaci v tomto vyvíjejícím se prostředí jsou mimo jiné aktuální a objektivní informace o technologiích a technických řešeních, které podporují rozvíjející se nové formy podnikání a státní správy. Další rozvoj a využití těchto technologií je přímo podmíněn adekvátním řešením bezpečnostních aspektů informačních technologií. Tvorba VPN (virtuálních privátních sítí), používání nástrojů pro šifrování souborů, disků či elektronické pošty, digitální podepisování a související rozvoj infrastruktury veřejných klíčů (PKI), použití čipových karet pro bezpečné uložení podpisových a šifrovacích klíčů či pro vstup do budovy a mnohé další - to všechno jsou prostředky, které pomáhají zabránit sílícím hrozbám ztráty důvěrnosti, dostupnosti či integrity dat. Součástí budou kromě informací technických také informace o postupech a celém procesu řízení bezpečnosti včetně tvorby nezbytné bezpečnostní dokumentace.
Cíl konference
Protože ze zkušeností různých soukromých i státních organizací je zřejmé, že často je problematika informačních technologií něco zcela odděleného od krizového řízení, klade si letošní konference za cíl naznačit možný směr filozofických úvah pro nadcházející období. Stejně tak jako krize je prostě krize, ať již byla způsobena čímkoliv, bezpečnost je vlastnost entity, která kvantifikuje její šanci na přežití. A management je prostě management nebo, chcete-li, řízení je jen jedno; řízení v krizových situacích je speciálním případem obecného řízení.
Také letos se organizátoři konference snaží zpestřit program některou zajímavou oblastí. Pamětníci si jistě vzpomenou na poutavou přednášku významného astronoma RNDr. Jiřího Grygara na téma Kosmická rizika nebo na výklad základů první pomoci. I s ohledem na hrozby epidemií BSE a slintavky se zpestření bude odehrávat v oblasti možných ohrožení virovými a bakteriálními nákazami.
Významným mediálním partnerem konference je již tradičně Moderní obec. Podrobnější informace o chystané akci se dočtete v listopadovém čísle tohoto časopisu nebo je můžete nalézt na adrese www.emergency.cz.
Michal Vaněček,
T-SOFT, s. r. o.
ILUSTRAce DANA HAPALOVÁ
