Oblast jihovýchodní Moravy je známá svým vínem. Časem si však stejně dobré jméno může vydobýt i jako další centrum lázeňství, a přivábit tak další kategorie návštěvníků.
Mikroregion Čistá Jihlava původně vznikl na Pohořelicku před čtyřmi roky jako účelové seskupení obcí, které měly společný zájem dokončit čistírny odpadních vod a kanalizační sítě, a tato jejich snaha vedla i k názvu sdružení, jehož územím protéká řeka Jihlava. Do mikroregionu zapojené obce však postupně dospěly k poznání, že společnými silami se lze efektivněji zasadit i o celkové zlepšování životních podmínek v tomto území a o jeho hospodářskou prosperitu. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je lépe zhodnotit a využít místní potenciál pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu. Členy mikroregionu Čistá Jihlava s celkem zhruba 10,5 tisíce obyvatel jsou dnes obce Cvrčovice, Ivaň, Pasohlávky, Přibice, Vlasatice a Vranovice a také město Pohořelice, které je obcí s rozšířenou působností a v jejímž spádovém území se toto sdružení obcí nachází.
O tom, co pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu mohou obce a celý mikroregion udělat, jsme hovořili s předsedou sdružení obcí Čistá Jihlava, starostou obce Přibice Františkem Stankovičem, místostarostkou Pohořelic RNDr. Štěpánkou Rudolfovou a starosty obcí Ivaň a Pasohlávky Ing. Hynkem Holánkem a Květoslavem Uherkem. Besedy u kulatého stolu se rovněž zúčastnila členka Zastupitelstva Jihomoravského kraje Ing. arch. Lydie Filipová, která mikroregionu Čistá Jihlava poskytuje poradenství při přípravě některých projektů.
František Stankovič: K silným stránkám našeho mikroregionu především patří turisticky zajímavá krajina s domi- nantou Pálavských vrchů, rozlehlé vinohrady a ovocné sady, mnohé chráněné krajinné prvky, stejně jako vodní plocha blízké Novomlýnské nádrže. Je tu nízká hustota osídlení, přičemž obce si zachovávají tradiční venkovský ráz. Nachází se zde rovněž velké množství hodnotných kulturních a archeologických památek. Tenhle bohatý potenciál se snažíme nabídnout i turistům, ale připouštím, že v této naší snaze jsme teprve na počátku cesty a musíme se naučit všech těchto našich možností lépe využívat.
Květoslav Uherek: Obce samy o sobě by na nějaký zásadní rozvoj turistiky a cestovního ruchu ani při případném využití dotačních titulů neměly peníze. Například naše obec Pasohlávky s necelými osmi stovkami obyvatel nyní během dvou let musí do budování kanalizace vložit třicet miliónů korun, takže na další velké investice jí finanční prostředky už nezbývají. Proto se snažíme co nejlépe spolupracovat s místními podnikateli a co nejlépe zúročit fakt, že Pasohlávky leží na severním břehu Mušovské první nádrže vodního díla Nové Mlýny, která je velmi vhodná pro letní pobytovou rekreaci u vody. Například díky tomu, že se již vyrovnaly majetkoprávní vztahy obce se státem a pozemky u nádrže jsou v našem vlastnictví, můžeme nabízet jejich pronájem až na dvacet let. Podnikatelé tak mohou své záměry podpořit nemalými investicemi, neboť mohou počítat s tím, že se jim vynaložené prostředky vrátí. Tak třeba nyní se u našeho kempu začne stavět restaurace pro 250 osob za zhruba 3,5 miliónu korun, a vznikne tam i nová prodejna potravin. Právě zatím ještě nedostatečně rozvinuté služby brzdí rozvoj turistiky v naší oblasti. Zatím k nám obvykle jezdí mladí lidé pod stany do kempu a střední generace do bungalovů. Ale nyní například v kempu už během června dokončíme nová stání pro obytné přívěsy, což k nám může přivést další kategorii hostů.
Ing. Hynek Holánek: Pan Stankovič správně připomíná, že ještě neumíme dokonale využívat všech našich možností. Snad nejlépe je to vidět na vinařských stezkách, které sice již existují na mapách či v různých prospektech a první z nich jsou už i v našem mikroregionu vyznačeny, ale zdaleka nefungují tak jako třeba v sousedním Rakousku. U nás totiž byly budovány, aniž by do tohoto systému byli vtaženi sami vinaři. Prostě je nikdo neoslovil. Takže dnes sice dojedete na kole do řady proslulých vinařských obcí, ale do jakého sklepa tam lze zajít, jaká vína se u jednotlivých vinařů mohou ochutnat, kde se dá po "koštu" případně ubytovat, o tom už informace chybějí. Ano, tenhle stav je dán i tím, že mnozí vinaři tuhle možnost svých doplňkových příjmů zatím ještě nedoceňují a sami neprojevují aktivní zájem tyto služby nabízet. Pokud se tyto služby poskytují, tak zatím spíše jen pro skupiny návštěvníků, dovezené večer třeba cestovními agenturami, ale nikoliv pro jednotlivce, kteří přes den projíždějí na kole obcí. Proto je nutné, aby se spojovaly síly obce a místních podnikatelů, jak o tom hovořil pan Uherek. V Ivani se nyní chystáme otevřít v obecní faře soukromou vinotéku, ve které by hosté mohli ochutnat víno, získat informace, kdy je ten či onen sklep otevřen a jaká vína v něm lze pít. Ale také by se tam případně dozvěděli, kde si mohou prohlédnout vinice apod. Nechceme tyto informace omezovat pouze na nabídku vinařů z Ivaně, ale rozšíříme je i o odkazy na produkci vinařů z Pasohlávek a dalších obcí.
František Stankovič: Příčin, proč se nedaří vtáhnout do systému zejména majitele menších sklepů, je samozřejmě více. Jednu z nich vidím v legislativě, která vinaři, jenž by chtěl víno ze svého sklepa rozlévat a nabízet k ochutnávce - a nedej bože - na zakousnutí přidat i nějaké to uzené, přikazuje, aby měl povolení hygienika a sklípek či jeho zázemí přestavěl podle norem vyhovujícím stravovacím zařízením. Těmto požadavkům malý vinař může jen těžko dostát. Možná je i na kraji, který deklaruje snahu podpořit vinařství a jenž má zákonodárnou iniciativu, aby se zasadil o zjednodušení těchto norem. Podle mě by vinař měl mít možnost prodávat své víno stejně jako jiný zemědělec prodává třeba broskve či jahody na základě certifikátu.
RNDr. Štěpánka Rudolfová: Zatím jsme opravdu, jak říká pan Stankovič, teprve na začátku. Podle mého názoru se časem musí něco udělat i s kvalitou cyklostezek. Často kopírují polní cesty či silnice se silným automobilovým provozem. V Rakousku ovšem pro cyklisty existují speciální stezky s kvalitním asfaltovým povrchem. Zmiňuji se o tom proto, že vzniká i další kategorie turistů: Těch, kteří holdují kolečkovým bruslím. Vidím to i u nás v Pohořelicích, kde se jízda na kolečkových bruslích stále více ujímá, a bylo by chybou tento trend nezachytit, a přijít tak zbytečně o další potenciální návštěvníky i našeho mikroregionu. Právě tak je třeba vytvářet další nezbytné zázemí pro turisty. V Pohořelicích je lidem, kteří tráví dovolenou v nedalekých Pasohlávkách v rekreačních zařízeních a kempu na břehu nádrže, k dispozici pěkná krytá hala na volejbal, košíkovou, malou kopanou, florbal apod. Hned u haly jsou tenisové kurty, lze tam hrát i plážový volejbal atd. Lidé ubytovaní v Pasohlávkách si do Pohořelic jezdí i nakoupit, dát si v restauraci teplé jídlo apod. Říkám to proto, že turistika přináší multiplikační efekty a těží z ní nejen jedna konkrétní obec či mikroregion, ale celé Pohořelicko a celá jižní a jihovýchodní Morava.
Květoslav Uherek: Ano, návštěvníkům, kteří se rozhodnou u nás strávit více dní, je nutné dát co nejširší nabídku příležitostí jak trávit volný čas. S pomocí dotace z Programu obnovy venkova jsme v naší obci nákladem 400 tisíc korun vybudovali expozici, která je otevřena po celou hlavní rekreační sezónu a návštěvníkům přibližuje významné místní archeologické nálezy, A věřím, že se jednou na nedalekém tzv. Římském vrchu podaří otevřít muzeum, které by odkazovalo na jedinou vojenskou stanici, vybudovanou na našem území příslušníky X. římské legie za vlády císaře Marka Aurelia ve 2. století našeho letopočtu i na sousední pozůstatky ještě staršího římského vojenského ležení z doby císaře Augusta.
RNDr. Štěpánka Rudolfová: Nebo si vezměte možnosti, jaké v naší oblasti poskytuje folklór. Stále se u nás udržuje tradice hodů, kterou neopustili ani mladí lidé. Krojované průvody při této příležitosti procházejí obcemi rok co rok. Umím si docela dobře představit, že by zde vznikla pravidelná každoroční regionální folklórní akce, která by přivábila a zaujala mnoho dalších návštěvníků.
Ing. Hynek Holánek: Jenže nejde jen o to vytvářet stále další a další atraktivní cíle turistů, ale také o nich co nejlépe informovat. V Pasohlávkách už funguje zavedené turistické informační centrum a podobné, byť v menším měřítku, chceme vytvořit také v naší obci. Vím, že takové centrum chystají také v Pohořelicích. Bude dobré, když stejně jako v Pasohlávkách ve všech těchto centrech nebudou odkazovat pouze na místní pozoruhodnosti, ale poskytovat tipy na zajímavosti v celém mikroregionu. Zatím také řada propagačních materiálů vychází péčí jednotlivých obcí a zároveň je vydávají mnozí místní podnikatelé z řad majitelů a provozovatelů hotelů, penzionů a různých dalších rekreačních zařízení. Myslím, že do budoucna se vyplatí myslet i v tomto směru na užší spolupráci.
Ing. arch. Lydie Filipová: Stejně důležité jako prohloubení spolupráce obcí a mikroregionu s podnikateli bude i posílení vazeb na další turisticky zajímavé oblasti v kraji. Přirozeným partnerem pro mikroregion Čistá Jihlava je Mikulovsko s městskou památkovou rezervací v Mikulově, archeologickým muzeem v Dolních Věstonicích či Lednicko-valtickým areálem. Říkám to i s ohledem na skutečnost, že se vstupem naší země do Evropské unie se sice otevře možnost štědřejších dotací z jejích strukturálních fondů, ale podmínky, za nichž peníze do regionů budou přicházet, budou přísnější. Mj. budou také u řady dotací předpokládat užší spolupráci veřejného a soukromého sektoru a podporované projekty patrně budou muset obsáhnout širší území, než jaké nyní představují mnohé mikroregiony v České republice. Mnohé naznačuje i iniciativa LEADER+, v jejímž rámci budou už letos z Programu obnovy venkova podpořeny některé projekty pro rozvoj mikroregionů. Tato iniciativa je totiž opřena právě o spolupráci veřejného a soukromého sektoru s neziskovými organizacemi a předpokládá vznik cílových oblastí spravovaných "místní akční skupinou".
František Stankovič: Program obnovy venkova je pro nás základním programem, na němž se učíme, jak později využívat evropských strukturálních fondů. Měli jsme ovšem možnost si vyzkoušet i program CBC Phare a získali jsme také podporu z programu SAPARD. Těší mě, že se nedávno úspěšně vedla první předběžná jednání o tom, že by do mikroregionu vstoupily i další obce ze správního obvodu města Pohořelice, které je obcí třetího typu. To by mj. posílilo postavení mikroregionu a místní samosprávy ve vztazích jak s krajským úřadem, tak s centrem.
RNDr. Štěpánka Rudolfová: Jako město tyto snahy o posílení mikroregionu vítáme. Na našem městském úřadě je nově pracovník zodpovědný za regionální rozvoj, který k nám přešel ze zaniklého okresního úřadu. Ten má rovněž za úkol pomáhat jednotlivým obcím i mikroregionu při přípravě jejich projektů a žádostí o peníze z různých dotačních titulů. Považujeme to za službu obcím v našem spádovém území, která se nepřímo městu určitě vrátí. Co v naší oblasti pomůže jedné obci, obvykle zároveň pomůže i ostatním. Například nyní si nejen celý mikroregion hodně slibuje od toho, že v Pasohlávkách by měly být využity tamní geotermální vrty jak pro vybudování aquaparku, tak pro založení lázeňské tradice.
Květoslav Uherek: Jihomoravský kraj skutečně ve svém materiálu Vyhodnocení lokalit pro rozvoj lázeňství a dalších léčebných terapií v kraji označil v tomto směru oblast Pasohlávek s jejími geotermálními vrty za nadějnou oblast. Nicméně je faktem, že věc postupuje pomalu. Jen pro ilustraci: První vrt je na našem území už od roku 1990, druhý od roku 1995 a v roce 1998 byl pramen 3G označen Ministerstvem zdravotnictví za přírodní léčivý zdroj. Dosud však nejsou ani peníze na to, aby vrt byl za účasti obce odkoupen od soukromé firmy a mohlo se přikročit k jeho využití. Přitom už existuje studie, která říká, že voda z tohoto pramene by se mohla mj. využít pro léčbu stavů po gynekologických a urologických operacích, sterility, funkčních a zánětlivých onemocnění ledvin a vývodových močových cest, onemocnění prostaty, centrálních poruch motoriky, neuróz apod. Nemluvě o tom, že by podle jiných studií založení lázeňství přineslo vznik zhruba sedmi set nových pracovních míst, což v regionu s až dvacetiprocentní nezaměstnaností jistě není zanedbatelné. Geotermální voda by však byla vynikající rovněž pro rekreační účely.V nedalekém Laa an der Thaya v Rakousku objevili podobné prameny až dva roky po nás, ale už před půldruhým rokem tam dokázali otevřít velmi úspěšný aquapark, kam nyní jezdí lidé i z našeho regionu. Raději ani nechci odhadovat, kolik peněz už našemu regionu kvůli tomuto prodlení uniklo. Snad se nyní u nás věci pohnou rychleji dopředu, protože na kraji od loňského listopadu funguje pracovní skupina pro využití geotermálních vrtů, v níž zasedá i hejtman inženýr Juránek. Věřím, že kraj pomůže i s vyhledáním silného investora. Pro lázeňský komplex máme vyčleněno 24,5 hektaru pozemků přímo u Horní Novomlýnské nádrže uprostřed krásné přírody s nádherným výhledem na Pálavu. Jen v první etapě výstavby tohoto komplexu se počítá se čtyřmi sty lůžek, což by do našeho regionu přivedlo zcela nový a jistě bonitní druh klientely. Ale znovu podotýkám, že ani obce, ani mikroregion nedisponují takovými finančními prostředky, aby takto významné aktivity mohly samy rozvíjet, a že tedy potřebujeme pomoc zvenčí.
FOTO AUTOR
ZE SWOT ANALÝZY MIKROREGIONU ČISTÁ JIHLAVA
Silné stránky:
* nízká hustota osídlení
* turisticky zajímavá krajina s dominantou Pálavských vrchů, s vinohrady a ovocnými sady a vodními plochami blízké Novomlýnské nádrže
* obce se zachovalým stavebním rázem venkova
* hodnotné kulturní a archeologické památky
* výborná dopravní dostupnost
* možnosti letní pobytové turistiky u vody
* možnosti vodních sportů, rybaření a myslivosti
* blízkost dalších turistických atrakcí (Pálava, Lednicko-valtický areál, Brno, Vídeň aj.)
* četné chráněné krajinné prvky
Slabé stránky:
* nedostatečná propagace cestovního ruchu
* nerozvinuté základní i doplňující turistické služby
* jazykové bariéry obyvatelstva
* nevyřešené vlastnické vztahy k pozemkům, pomalá transformace zemědělství bránící rozvoji agroturistiky
* nevyhovující nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit
* nedostatky v komunální infrastruktuře
* nedostatečně rozvinutá síť zařízení pro volný čas, kulturu a sport
* sezónnost turistiky převážně v létě
* nedostatečně rozvinutá nabídka služeb pro tranzitující turisty
Pramen: Mikroregion Čistá Jihlava
