V dubnu 2002 v dolnorakouském městě St. Pölten proběhla mezinárodní konference "Mikroregiony ve střední Evropě - nová cesta spolupráce". Mikroregiony, jako dobrovolná spojení municipalit, se stávají stále více důležitým pilířem regionálního rozvoje; obce a města si mohou vytvořit vlastní platformu za účelem realizace projektů a předcházení budoucích hrozeb na mikroregionální úrovni.
| Proto také EUREGIO forum (síť regionálních managementů a sdružení z dolnorakouských regionů Weinviertel, Waldviertel, Industrieviertel, Mostviertel a dále Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, Regionálne združenie Záhorie, RPIC Dunajská Streda a maďarské město Györ) spolu s Úřadem dolnorakouské vlády pořádaly tuto konferenci. Cílem bylo informovat účastníky o mikroregionálních konceptech rozvoje, představit mezinárodní příklady mikroregionů, vyměnit si zkušenosti a ukázat budoucí perspektivu těchto malých regionů.
Ačkoli se v názvu konference se objevuje "nová cesta spolupráce", v Dolním Rakousku již v polovině osmdesátých let vznikly první formy mikroregionální spolupráce, které přesahovaly hranice obcí a působily jako protipól k územnímu plánování a nástroj rozvoje spolupráce. NUTNOST MANAGEMENTU Významným impulsem pro rozvoj spolupráce na úrovni malých regionů se stal vstup Rakouska do Evropské unie v roce 1995, konkrétně iniciativa LEADER. Velmi důležitou zkušeností s touto iniciativou je, že pro úspěšnou práce v mikroregionech je nutná existence profesionálního managementu. Bez tohoto managementu je velmi těžké připravit a realizovat projekty tak, aby vedly k dlouhodobému rozvoji regionu. Je všeobecně známo, že finančně silné municipality nepotřebují k prosazení svých priorit okolní obce. Naopak finančně slabší obce využívají různé formy spolupráce s ostatními municipalitami. Má-li docházet k úspěšnému rozvoji spolupráce v mikroregionu, pak je nutné respektovat následující body: identita obyvatel s vymezeným regionem, decentralizace vhodných úkolů na mikroregionální úroveň, podpora mikroregionálních sítí, využívání vnitřních zdrojů v zájmu zvyšování konkurenceschopnosti regionu při respektování udržitelného rozvoje území. Mikroregiony není možné organizovat "shora", ale shora mohou být vytvořeny rámcové podmínky pro fungování této formy spolupráce. Pro úspěšnou spolupráci je důležitá dobrovolnost, angažovanost zúčastněných partnerů, ale i určitá odpovědnost a etika. Pokud jsou dodrženy předchozí principy, přináší tento druh spolupráce velké výhody pro zúčastněné obce. Výzkumy provedené v Dolním Rakousku ukázaly, že úspěšnými oblastmi kooperace jsou: zemědělství se společnou produkcí a odbytišti, zásobování, volnočasová infrastruktura, turismus (ovšem s vysokým stupněm organizovanosti), sociální infrastruktura (domovy pro staré lidi, lékařská noční služba), kultura, místní marketing. Naopak oblastmi, kde se spolupráce těžko prosazuje, jsou: sídelní politika a vývoj obyvatelstva, ochrana přírody a krajiny, správní součinnost. Jak uvedla zástupkyně Úřadu dolnorakouské vlády, byl v roce 2001 vypracován koncept pro podporu mikroregionální spolupráce, na základě kterého vznikla servisní nabídka dolnorakouské země pro obce a města, a to: - podpora organizační výstavby a rozvoje mikroregionů, - vyšší finanční podpora pro místní rozvojové koncepty mikroregionů, - podpora při přípravě a realizaci mikroregionálních projektů. Dolnorakouští experti dále seznámili účastníky se strukturou rámcového konceptu mikroregionu, který staví na místním rozvojovém konceptu (každá obec si vytyčuje záměr budoucího rozvoje) a na dovednosti kooperovat (dolnorakouské obce mají již mnoholeté zkušenosti s řešením tématických problémů v rámci obecních svazů). Má-li být tento rámcový koncept mikroregionu účinným plánovacím nástrojem, musí stanovit jasné cíle a konkrétní opatření. VHODNÉ FÓRUM Na této konferenci byly prezentovány i konkrétní příklady fungujících mikroregionů. Například zástupce jižní Moravy prezentovat mikroregion "Lednicko-Valtický areál", který vznikl jako sdružení obcí v roce 1999. Protože toto území je zapsáno do Seznamu světového přírodního kulturního dědictví UNESCO, směřují všechny činnosti mikroregionů na podporu komplexního rozvoje tohoto regionu (životní prostředí, ekologická stabilita, koordinace investičních akcí a územních plánů atd.). Během setkání se opět potvrdilo, že mikroregionální úroveň je nejvhodnějším fórem pro řešení každodenních problémů obcí a že zároveň nepodléhá různým kampaním, které se vyskytují na nejvyšší úrovni. BLANKA BÍLÁ, Regionální rozvojová agentura jižní Moravy |
