Menu
e-shop
Ministerstvo životního prostředí představilo letos v březnu výzvu na odstranění azbestu ze střech zemědělských budov pro malé a mikro zemědělce s celkovou alokací 100 milionů korun, o kterou je stále možné žádat. Výzva vzbudila velmi pozitivní ohlas, a proto by ji chtěl ministr Petr Hladík zopakovat v příštím roce, a to i pro fyzické osoby. Potvrdil to i na letošním ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka.
Zdraví nebezpečný azbest stále trápí majitele řady budov. Komplikuje a prodražuje jejich rekonstrukce či demolice, které musí probíhat za dodržení přísných pravidel. „Azbest představuje velkou hrozbu nejen pro životní prostředí, ale především pro zdraví lidí. Jeho odstraňování podporujeme dlouhodobě v rámci rekonstrukcí nebo demolic obytných či veřejných budov. Ve všech programech, kde je odstranění azbestu nepřímou investicí, je jeho sanace součástí způsobilých výdajů,“ uvedl ministr Petr Hladík na mezinárodním agrosalonu Země živitelka.
„Ve velkém byl tento materiál využíván ve druhé polovině 20. století především u zemědělských budov jako součást střešních krytin či izolací. Proto jsme letos v březnu vyhlásili první výzvu tohoto druhu s alokací 100 milionů korun, která pilotně cílí na ekologické odstranění azbestu ze zemědělských budov malých a mikro podniků, pro něž je likvidace azbestu významnou finanční zátěží. Díky této podpoře mohou zemědělci získat příspěvek ve výši až jeden milion korun,“ doplnil Petr Hladík.
Vyhlášenou výzvu je možné využít na bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a jejich následnou bezpečnou likvidaci. Nezáleží přitom, zda se půjde o renovaci nebo demolici zemědělské budovy. Především demolicím těchto budov totiž doteď bránila vysoká cena za uložení azbestu.
„V této jednokolové nesoutěžní výzvě z Národního programu Životní prostředí evidujeme za pět měsíců od jejího otevření 82 podaných žádostí za 31 milionů korun. Zájem je značný, ale zároveň je možné žádosti stále podávat, a to až do 1. 6. 2026, nebo do vyčerpání celkové alokace. Nejvíce žádostí bylo zatím podáno v Jihomoravském kraji, dále pak v kraji Vysočina či ve středních Čechách. Díky realizaci těchto projektů má být ekologicky zlikvidováno 2 109 tun nebezpečného azbestu,“ připomněl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad výzvu spravuje.
I přesto, že se azbest již 30 let nevyrábí a nepoužívá, stále se nachází nejen na zemědělských budovách, ale také na starších veřejných či obytných domech. „Po otevření dotace pro malé a mikro zemědělce se zvedl velký zájem i od majitelů jiných typů budov. Proto bych v příštím roce rád vypsal novou výzvu na odstranění nebezpečného azbestu z budov, a to i pro fyzické osoby,“ doplnil ministr životního prostředí Hladík.
Česká inspekce životního prostředí, resortní organizace MŽP, kontroluje nakládání se vzniklým stavebním odpadem. Součástí tohoto odpadu může být právě i nebezpečný azbestový odpad. Inspekce proto kontroluje správnou selekci nebezpečných látek či následné zacházení s odpadem, aby nedošlo k ohrožení lidského zdraví či životního prostředí.
„Odpad, který obsahuje azbest, může být velmi nebezpečný jak pro lidské zdraví, tak pro životní prostředí, a proto je důležité s ním nakládat velmi opatrně za dodržení všech pravidel. Problematické je netřídění azbestových odpadů od ostatních stavebních odpadů, které může vést k uvolňování azbestových vláken do ovzduší. Pokud při kontrole zjistíme, že je s odpadem obecně nakládáno nesprávně, můžeme zahájit řízení o přestupku a udělit pokutu ve výši až 25 milionů korun. Za nedostatky související právě s produkcí a následnou manipulací se stavebními a demoličními odpady, včetně azbestového odpadu vzniklého při rekonstrukcích či demolicích objektů, uložila ČIŽP v roce 2024 60 pokut v celkové výši 4 641 000 Kč,“ konstatoval Petr Bejček, ředitel České inspekce životního prostředí.*
/tz/
Na snímku: Ministr Petr Hladík na letošní Zemi živitele potvrdil, že jeho resort zopakuje výzvu na odstranění azbestu ze střech zemědělských budov pro malé a mikro zemědělce. Foto: web MŽP
