Dluh obcí dosáhl v roce 2006 sto deset miliard korun. Bez ohledu na mírně stoupající zadluženost obcí a výši jejich příjmů se hospodaření komunální sféry jako celku drží už třetí rok na dobré úrovni. Neplatí to pro jednotlivé samosprávy, zvláště pro malé obce.
Tyto závěry vyplývají z analýzy společnosti CCB - Czech Credit Bureau, která již od roku 2002 hodnotí stabilitu obcí pomocí svého sedmistupňového ratingu (viz rámeček), který nabývá hodnot podle výše věřitelského rizika. Na rozdíl od ukazatele dluhové služby ministerstva financí (podíl úroků, splátek jistin a dluhopisů, leasingu na celkových příjmech a dotacích) hodnotí společnost CCB hospodaření obce komplexně (iRating).
ÚVĚROVÁ KAPACITA NENÍ JEŠTĚ VYČERPANÁ
V loňském roce přibylo 62 obcí, které se řadí k vysoce rizikovým (C-). Celkem je jich už více než 400. Patří k nim například Náměšť nad Oslavou, Meziboří na Mostecku, Čeladná na Frýdecko-Místecku, Štíty na Šumpersku a další obce.
Většina municipalit však úvěry využívá efektivně, z uskutečněných investic dokáže vytvářet nové příjmy, a proto je schopna dluhy splácet. Obce jsou nejčastěji klasifikovány stupni B a B-, tj. patří do skupiny s minimálním rizikem.
Zhruba 500 obcí hospodaří bez jakéhokoliv rizika (A), například Neveklov na Benešovsku, Hrdějovice na Českobudějovicku, Vinařice na Kladensku nebo Novosedlice na Mělnicku, které meziročně zlepšily své hospodaření o dva stupně. Mezi obce s výraznějším meziročním zlepšením patřil například i Jindřichův Hradec.
"Města jsou odolnější, ale malé obci může zhoršit rating i jedna špatná investice. Milionové úvěry na výstavbu kanalizace, plynofikace, silnic a další infrastrukturu, které nejsou kryty dostatečnými příjmy a majetkem, se mohou stát pro takovou obec problémem," uvedl člen představenstva CCB Pavel Finger.
Loni se celková zadluženost obcí zvýšila o tři miliardy korun. Méně než polovinu ze 110 miliard korun - zhruba 47 miliard - tvoří bankovní úvěry. Převažují dlouhodobé půjčky, což je podle Fingera pozitivní fakt. Úvěry sice rostly, ale obce většinou investují odpovědně, především do infrastruktury. A to nejen z cizích, ale stále častěji i vlastních zdrojů. V posledních třech letech aktiva obcí včetně vlastních zdrojů stoupla z 1,110 bilionu na 1,231 bilionu Kč.
Podle analýzy společnosti CCB - Czech Credit Bureau zadlužení obcí jako celku v poměru k bilanční sumě dosáhlo 8,64 % a je nižší než v roce 2005 (9,05 %). "Mohou dál investovat, jejich úvěrová kapacita není zdaleka vyčerpaná. Ale pro komunální sféru není dobrou vizitkou, že využívá stále více úvěrování na účet svých dodavatelů. Závazky z obchodního styku se v letech 2004 až 2006 zvýšily o čtvrtinu," podotýká Pavel Finger.
ZADLUŽENÍ NA JEDNOHO OBYVATELE
O 200 korun proti roku 2005 stouplo i zadlužení v přepočtu na jednoho obyvatele, v roce 2006 představovalo 11 310 Kč. Do výpočtu zadluženosti jsou zahrnuty veškeré cizí zdroje včetně krátkodobých a dlouhodobých závazků, rezerv a bankovních úvěrů. Dluh na hlavu je nejvyšší v obci Boží Dar na Karlovarsku, kde každý ze 105 obyvatel "dluží" 340 tisíc Kč. Rovněž u některých velkých měst je zadluženost na jednoho obyvatele vysoká. Větší než průměrné zadlužení měly například Brno s téměř 30 tisíci, Ostrava s více než 16 tisíci nebo Liberec s více než 20 tisíci korunami. V Liberci se navíc prohlubuje podíl cizích zdrojů k vlastnímu majetku města, což není příznivý fakt. Jsou však i města, která financují své aktivity pouze z vlastních zdrojů, například Karlovy Vary nebo Teplice.
HOSPODAŘENÍ S DEFICITEM
Příjmy měst a obcí se v roce 2006 zvyšovaly rychleji než v roce 2005. I když se zvýšily na 476 miliard Kč, ještě stále nedosáhly úrovně roku 2004, tj. přes 478 miliard Kč. Jak konstatoval Pavel Finger, hlavní roli v příjmech samospráv hrají dotace. Obdobně se vyvíjely výdaje. Přesto rostly rychleji než příjmy. V roce 2006 se výdaje zvýšily na 477 miliard Kč. Loňské hospodaření měst a obcí tak skončilo deficitem 1,2 miliardy Kč, zatímco v roce 2005 vykázalo přebytek téměř 7 miliard Kč.
I přesto míra rizika finanční nestability samospráv se snižuje jak v průměru za republiku, tak v rámci jednotlivých krajů. Obce více zvažují dopady svého zadlužení, analyzují možné nebezpečí i možnosti a nepouštějí se do riskantních projektů.
"Přes nespornou stabilitu hospodaření komunální sféry nelze situaci některých obcí rozhodně podceňovat. Zvyšující se zadluženost by měla být pro ministerstvo financí podnětem k trvalému monitoringu obcí, neboť některé z nich se skutečně mohou dostat do problémů," zdůraznil Pavel Finger.
LÝDIA STOUPOVÁ
Zadluženost krajských měst a Prahy (v tis.)
