Jakým způsobem se obec prohlásí za místo soustředěného turistického ruchu pro účely stanovení příslušných místních poplatků? Zákon o místních poplatcích ve svých ustanoveních (§ 3 odst. 1 a § 7 odst. 1) konstruuje pojem "místa soustředěného turistického ruchu", aniž ho však blíže vymezuje. Rovněž...
Jakým způsobem se obec prohlásí za místo soustředěného turistického ruchu pro účely stanovení příslušných místních poplatků?
Zákon o místních poplatcích ve svých ustanoveních (§ 3 odst. 1 a § 7 odst. 1) konstruuje pojem "místa soustředěného turistického ruchu", aniž ho však blíže vymezuje. Rovněž nestanovuje způsob, jak se má obec definovat za místo soustředěného turistického ruchu.
Vzhledem k tomu, že jak zákon o místních poplatcích, tak ani jiný obecně závazný právní předpis neupravuje podmínky, za nichž se obec může prohlásit za místo soustředěného turistického ruchu, lze dovodit, že není nezbytně nutné, aby byla k tomuto účelu například přijímána zvláštní obecně závazná vyhláška o prohlášení dané obce za místo soustředěného turistického ruchu, nebo aby tato skutečnost byla konstatována usnesením zastupitelstva obce. Již jenom tím, že obec zavede místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt či místní poplatek z ubytovací kapacity, dojde v podstatě k jejímu "nepřímému prohlášení" za místo soustředěného turistického ruchu.
Pouze pro doplnění (a srovnání platné právní úpravy s předchozí) lze uvést ustanovení § 11 odst. 1 již zrušené vyhlášky Ministerstva financí č. 67/1966 Sb., o místních poplatcích, kdy pro účely místního poplatku z přechodného ubytování místa soustředěného turistického ruchu určoval v souladu se zásadami Rajonizace cestovního ruchu na návrh místního (městského) národního výboru příslušný okresní národní výbor po projednání s okresní odborovou radou.
