Úkoly místní samosprávy zde plní zastupitelstvo a jeho orgány. Jde o starostu, výbory zastupitelstva, orgán místní samosprávy v části obce a samozřejmě obecní úřad. Zasedání zastupitelstva se konají podle potřeby v počtu stanoveném organizačním řádem, nejméně však šestkrát za rok. Zasedání musí být...
Úkoly místní samosprávy zde plní zastupitelstvo a jeho orgány. Jde o starostu, výbory zastupitelstva, orgán místní samosprávy v části obce a samozřejmě obecní úřad.
Zasedání zastupitelstva se konají podle potřeby v počtu stanoveném organizačním řádem, nejméně však šestkrát za rok. Zasedání musí být svoláno, požádá-li o to čtvrtina poslanců anebo výbor zastupitelstva (takovéto oprávnění výrazně posiluje jeho postavení).
Předsedou zasedání je starosta, který je svolává a řídí. Zasedání jsou veřejná, v některých případech jsou neveřejná ze zákona (např. rozprava o volbě, jmenování, střetu zájmů) anebo se o tom zastupitelstvo usnese, projednává-li otázky nakládání s majetkem a vyhlášení tendru, pokud by veřejná diskuze porušila obchodní zájmy.
Zákon výslovně upravuje vyloučení poslance z rozhodování zastupitelstva z důvodu podjatosti. Poslanec může být vyloučen, jestliže se projednávaná otázka dotýká osobně jeho nebo blízkých osob. O návrhu na vyloučení, který může podat sám podjatý nebo kterýkoliv poslanec, rozhoduje zastupitelstvo kvalifikovanou většinou hlasů.
DELEGOVÁNÍ PRAVOMOCI
Podle zákona může zastupitelstvo delegovat některé své pravomoci na starostu, výbory, orgán samosprávy v části obce a na orgán samosprávy místní (národnostní, etnické) menšiny. V těchto případech je zastupitelstvo oprávněno dávat uvedeným subjektům pokyny, jak mají vykonávat svěřené pravomoci.
Proti jejich rozhodnutím lze podat zastupitelstvu opravný prostředek, jedná se tedy o horizontální linii přezkumu. Zastupitelstvo může vzít delegaci zpět. Subdelegace je nepřípustná. Zastupitelstvo však nemůže provést delegaci ve věcech, které jsou vypočteny v zákoně.
Do vyhrazené pravomoci zastupitelstva vymezené tímto způsobem náleží: vydávat nařízení, upravovat svou organizaci a činnost, volby a jmenování v případech patřících podle zákona do pravomoci zastupitelstva, vyhlašovat místní referendum, rozhodovat o symbolech obce, vyznamenáních a čestných titulech a o jejich užívání, udílet čestné občanství, schvalovat hospodářský program, rozpočet a zprávy o jejich plnění. Dále pak schvalovat územní plán obce, přijímat a poskytovat úvěry, vydávat komunální obligace a rozhodovat o členství ve svazku obcí.
Tento výčet není vyčerpávající, navíc zvláštní zákony mohou určit, které další věci nelze delegovat. Zasedání je způsobilé se usnášet, je-li přítomna čtvrtina všech poslanců. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců.
Kvalifikovaná většina, tj. nadpoloviční většina hlasů, se podle zákona vyžaduje v těchto věcech: přijetí nařízení, stanovení organizace a způsobu činnosti zastupitelstva, volba a jmenování v případech patřících podle zákona do pravomoci zastupitelstva, vyloučení poslance z jednání, prohlášení zasedání za neveřejné, vstup do sdružení obcí, dohody o spolupráci se samosprávou v zahraničí, připojení se k mezinárodní organizaci místních samospráv a založení veřejného zařízení.
Organizační řád může vyžadovat kvalifikovanou většinu i v dalších věcech. Hlasování je veřejné, v některých případech tajné (např. při volbě zástupce starosty).
SOUDNÍ PŘEZKUM ROZHODNUTÍ
Proti rozhodnutí zastupitelstva se nelze odvolat. Je však přípustný soudní přezkum rozhodnutí zastupitelstva včetně těch, jimiž bylo rozhodnuto o opravném prostředku proti rozhodnutím subjektů, na něž byla delegována určitá pravomoc zastupitelstva. Žaloba se podává do 30 dnů od oznámení rozhodnutí a žalovaným je místní samospráva.
Jak bylo již řečeno, zastupitelstvo má právo vydávat obecní nařízení, jednak k úpravě společenských vztahů v místě, které nejsou upraveny právními předpisy, jednak na základě zmocnění zákonem. Podepisují je starosta a notář (tak se tradičně nazývá úředník stojící v čele obecního úřadu) a musí být vyhlášeny v úředním věstníku zastupitelstva anebo v místě obvyklým způsobem, který je určen organizačním řádem.
O průběhu zasedání se pořizuje zápis, který podepisuje starosta a notář. Je zajímavé, že přímo zákon předepisuje jeho náležitosti: musí obsahovat jména přítomných poslanců a pozvaných, projednávané body pořadu jednání, podstatný obsah rozpravy, výsledky hlasování a znění přijatých usnesení.
Poslancovy připomínky, jež lze podat také písemně, se uvádějí na jeho žádost v zápise; totéž platí o jeho stanoviscích. Notář je povinen zaslat zápis do 15 dnů od zasedání vedoucímu župního úřadu veřejné správy.
Zastupitelstva jsou oprávněna vyjadřovat se k jakékoliv otázce týkající se působnosti, práv a činnosti místních samospráv a obracet se přímo nebo prostřednictvím organizace reprezentující jejich zájmy na státní orgány, požadovat od nich informace, předkládat jim návrhy, podávat připomínky k vydaným právním předpisům a dávat podněty k jejich změně nebo zrušení.
Příslušný státní orgán je povinen odpovědět do 30 dnů. Tato úprava je přínosná pro respektování práv místních samospráv a zároveň pro zkvalitnění práce státních orgánů.
VZTAHY K VEŘEJNOSTI
V zákoně je věnována značná pozornost způsobům přispívajícím k prohlubování vztahů mezi zastupitelstvy a veřejností. Patří mezi ně:
[*] Voliči mají právo seznamovat se s návrhy zastupitelstva a se zápisem o průběhu zasedání (kromě neveřejných).
[*] Zastupitelstvo určuje fórum (obecní shromáždění, shromáždění v části obce, vesnické shromáždění atd.), jehož prostřednictvím lze přímo informovat obyvatelstvo a občanská sdružení, jakož je i zapojit do přípravy důležitých rozhodnutí. Zastupitelstvo musí být informováno o stanovisku shromáždění i o názorech menšiny, které na nich byly vysloveny.
[*] Zastupitelstvo spolupracuje se samosprávnými organizacemi a v organizačním řádu stanoví, v kterých věcech patřících do sféry jejich činnosti se jejich zástupci zúčastní zasedání zastupitelstva a schůzí výborů s hlasem poradním.
[*] Zastupitelstvo je povinno uspořádat nejméně jednou ročně "veřejné slyšení", na němž občané a zainteresované organizace mohou klást otázky a předávat návrhy mající veřejný význam.
VÝBORY
Jsou pojímány jako orgány zastupitelstva. O tom, jaké výbory budou zřízeny, rozhoduje zastupitelstvo, které také volí jejich členy. V obcích s více než 2000 obyvatel je obligatorní zřízení finančního výboru. Vyjadřuje se k návrhu ročního rozpočtu, k návrhu zprávy o výsledcích hospodaření (za půl roku a za rok), sleduje, jak se plní rozpočtové příjmy, zejména vlastní, a jaké změny nastaly v majetku.
Zvláštní zákony mohou uložit povinnost zřídit jiné výbory. Zastupitelstvo na návrh svých členů, kteří získali mandát jako kandidáti menšin, zřizuje výbor pro záležitosti menšin.
Zákon stanoví, že předseda výboru a nadpoloviční většina jeho členů musí být poslanci. Členy výboru nemohou být starosta, jeho zástupci a zaměstnanci obecního úřadu. Doporučuje se, aby byl do výboru volen zástupce nejvýznamnější organizace, která poskytuje služby v oblasti patřící do působnosti výboru, představitel společenské organizace nebo kterýkoliv volič, jenž je uživatelem služby.
Výbor ve své kompetenci připravuje rozhodnutí zastupitelstva, organizuje a kontroluje jejich provádění. Zastupitelstvo určuje, jaké návrhy mu musí být předloženy výborem a jaké mu mají být předloženy se stanoviskem výboru.
Podle zákona může zastupitelstvo svěřit výborům rozhodovací pravomoc, v tomto případě může přezkoumávat jejich rozhodnutí. Jsou oprávněny kontrolovat činnost úřadu starosty při úpravě a realizaci rozhodnutí zastupitelstva. Zjistí-li, že se činnost úřadu odchyluje od stanovisek zastupitelstva nebo od jeho cílů, poškozuje místní zájmy nebo nepřijímá potřebné opatření, obrátí se na starostu, aby zjednal nápravu.
Lze tedy shrnout, že výbory působí jako orgány iniciativní, poradní, rozhodující a kontrolní. Administrativní úkoly spojené s činností výborů zajišťuje obecní úřad.
Poslanec se může účastnit schůze kteréhokoliv výboru, jehož není členem, nemá však právo hlasovat. Má právo navrhovat předsedovi výboru, aby projednal určitou otázku patřící do jeho působnosti. Výbor je povinen ji projednat na své nejbližší schůzi, na niž je poslanec - navrhovatel přizván.
Na výbory se vztahují pravidla o způsobilosti usnášet se a přijímat rozhodnutí platná pro zastupitelstva. I u výborů je upravena otázka vyloučení jejich předsedů a členů z důvodu podjatosti. O vyloučení člena rozhoduje sám výbor a o vyloučení předsedy - starosta.
STAROSTA
Ve všech obcích je volen přímo občany v jednomandátovém volebním obvodu. Kandidátem na funkci starosty může být pouze státní občan Maďarska. Právo navrhnout ho mají: v obcích do 10 000 obyvatel nejméně 3 % voličů, v obcích do 100 tisíc obyvatel 2 % voličů, nejméně však 300, a v obcích s více než 100 tisíci obyvatel 1 % voličů, nejméně ale 2000 voličů.
V Budapešti musí být kandidatura primátora předložena 0,5 % voličů. Zvolen je ten, kdo získal nejvíce hlasů. Jestliže se volby nekonaly, protože nebyl navržen žádný kandidát anebo dva nebo více kandidátů získali stejný počet hlasů, konají se nové volby. Na základě zvolení se starosta stává členem zastupitelstva a ze zákona je jeho předsedou.
Volební období starosty je čtyřleté a trvá až do zvolení nového starosty. Je však možné, aby župní soud rozhodl o předčasném ukončení jeho mandátu na návrh zastupitelstva přijatý kvalifikovanou většinou. Důvodem k zahájení řízení je, že starosta opakovaně nebo nečinností porušuje zákony. Jeho mandát předčasně končí také tehdy, je-li zastupitelstvo rozpuštěno Národním shromážděním anebo rozhodne-li o svém rozpuštění.
Zákon obsáhle vymezuje důvody neslučitelnosti. Starostou nemůže být např. zaměstnanec orgánu veřejné správy, do jehož působnosti patří věci týkající se dané místní samosprávy, zástupce starosty v jiné obci, poslanec zastupitelstva jiné obce, soudce, prokurátor, notář, voják z povolání, policista, vedoucí instituce zřízené touže samosprávou.
Upravuje také, v kterých případech u starosty a jeho příbuzných nastává střet zájmů: nesmí být členem či zaměstnancem hospodářské organizace nebo družstva, do něhož vstoupily místní samospráva nebo rozpočtová organizace anebo obchodní společnost založené místní samosprávou. Zvláště jsou upraveny případy střetu zájmů u uvolněného předsedy.
Starosta je povinen odstranit střet zájmů do 30 dnů od zvolení nebo ode dne, kdy důvod střetu vznikl. Připouští se však, aby starosta zastával určité funkce se souhlasem zastupitelstva, např. byl poslancem Národního shromáždění, členem správní nebo dozorčí rady hospodářské organizace nebo funkcionářem nadace.
V obcích s méně než 3000 obyvatel starosta vykonává funkci mimo své hlavní zaměstnání, ve větších obcích je pro ni uvolněn.
PRAVOMOCE
Starosta rozhoduje ve věcech samosprávy, ale jen na základě zmocnění zastupitelstva. Výjimečně mu takováto pravomoc může být svěřena zákonem. Dále vykonává státní správu, je-li k tomu zmocněn zákonem anebo nařízením vlády vydaným na základě zmocnění daného zákonem. K tomu přistupuje jeho účast na řízení a provádění celostátních úkolů státní správy v místě ve věcech národní obrany, civilní ochrany a předcházení katastrofám. Úkoly v oblasti státní správy plní za pomoci obecního úřadu.
Povšimněme si, jaká oprávnění má starosta vůči ostatním orgánům obce. Má-li za to, že rozhodnutí zastupitelstva poškozuje místní samosprávu, může iniciovat, avšak pouze jednou, aby o téže věci jednalo podruhé.
Návrh musí podat do tří dnů po zasedání a zastupitelstvo o něm rozhodne do 15 dnů. Ve vztahu k výborům má starosta právo žádat o svolání jejich schůze. Je oprávněn pozastavit výkon usnesení výboru, je-li v rozporu s usnesením zastupitelstva nebo poškozuje-li zájmy místní samosprávy. O pozastaveném rozhodnutí s konečnou platností rozhoduje zastupitelstvo.
Starosta řídí obecní úřad v souladu s rozhodnutími zastupitelstva a ve své vlastní působnosti. Vymezuje úkoly úřadu při organizování práce místní samosprávy, při přípravě a provádění rozhodnutí a bere přitom v úvahu návrhy notáře, na jeho doporučení předkládá zastupitelstvu návrh na organizační uspořádání úřadu, rozvržení práce, úřední hodiny úřadu a vykonává ostatní práva zaměstnavatele vůči notáři. Starosta má zástupce (jednoho nebo více), který je volen zastupitelstvem tajným hlasováním z řad jeho členů, a to na návrh starosty. Zástupce plní své úkoly pod vedením starosty.
OBECNÍ ÚŘAD
V čele obecního úřadu je notář, který musí splňovat kvalifikační požadavky stanovené zákonem. Na základě konkurzu je jmenován zastupitelstvem na dobu neurčitou. Skutečnost, že funkce notáře není časově omezena, zabezpečuje stabilnost postavení notáře a jeho nezávislost.
Úkoly notáře můžeme shrnout do těchto okruhů:
[*] plní úkoly spojené s fungováním místní samosprávy, účastní se zasedání zastupitelstva a výboru s poradním hlasem,
[*] upozorňuje zastupitelstvo, výbor a starostu na porušení právních předpisů v jejich rozhodnutích,
[*] připravuje rozhodnutí v oblasti státní správy patřící do kompetence starosty, rozhoduje ve věcech, které na něho přenesl starosta, a ve věcech náležejících do jeho kompetence,
[*] vykonává práva zaměstnavatele vůči zaměstnancům obecního úřadu (v některých otázkách se vyžaduje starostův souhlas).
Obce sousedící v župě, které mají méně než 1000 obyvatel, mohou zřídit obvodní notářství. Rozhodují o tom zastupitelstva zainteresovaných obcí, které také musí přispívat na provoz obvodního notářství v poměru počtu obyvatel, pokud dohodou není stanoveno jinak. K jmenování obvodního notáře se vyžaduje jednomyslného rozhodnutí všech zastupitelstev spadajících pod obvodní notářství, a to kvalifikovanou většinou v každém z nich.
Obvodní notář plní úkoly spojené s činností zastupitelstev, výborů a poslanců, je povinen zúčastnit se zasedání zastupitelstev (může pověřit pracovníka notářství, aby ho zastupoval) a poskytovat jim potřebné informace. Ve věcech, které patří do starostovy pravomoci, připravuje návrhy rozhodnutí.
Je povinen být přítomen ve stanovených úředních hodinách alespoň jednou týdně v každé obci patřící do obvodu. Ročně podává každému zastupitelstvu zprávu o práci obvodního notářství. Činnost úřadu obvodního notáře kontrolují a jeho úkoly koordinují společně starostové dotčených obcí. O otázkách týkajících se činnosti úřadu obvodního notáře rozhoduje, je-li toho třeba, společné zasedání zastupitelstev.
(Dokončení v příštím čísle)
KAREL SVOBODA,
katedra veřejné správy
a regionálního rozvoje
Národohospodářské fakulty VŠE Praha
FOTO ARCHÍV
