Výsledky třídění a recyklace obalových odpadů systémem EKO-KOM v roce 2008 dokumentují setrvalý rozvoj systému, který využívají téměř všichni obyvatelé České republiky.
Množství vytříděných odpadů z plastu, skla, papíru, nápojových kartonů a kovů u nás roste. V roce 2002 žilo v obcích, kde probíhalo třídění odpadů, zhruba osmdesát osm procent obyvatel. Vy-třídili 24,4 kilogramu odpadů na obyvatele a rok. O pět let později, v roce 2007, to bylo již 48,7 kg/obyv. a rok a v loňském roce dosáhla výtěžnost vytříděného odpadu na obyvatele a rok hodnoty 53,1 kg. Meziroční růst byl tedy více než čtyři kilogramy na obyvatele. Největší nárůst tříděného sběru zaznamenaly dvě komodity: sklo a plasty. U skla narostlo separované množství o víc než patnáct procent, u plastů o více než čtrnáct procent.
PŘÍSPĚVKY OD DVACETI TISÍC FIREM
Podpora systému využívání obalového odpadu začíná u více než dvaceti tisíc podniků a společností, které jsou sdruženy v systému EKO-KOM, a. s. Za obaly, které uvedou na trh spolu se svými výrobky, odvádějí do systému stanovené finanční poplatky. Z finančních prostředků, které jsou takto nashromážděny, se podporuje financování nákladů na sběr a třídění obalové složky komunálních odpadů ve městech a obcích.
V roce 2008 podniky sdružené v systému EKO-KOM vyprodukovaly a uvedly na trh okolo 870 tisíc tun nevratných obalů. Zpětně bylo vysbíráno od konečných spotřebitelů a recyklováno více než 593 tisíc tun odpadů z obalů. To znamená, že v loňském roce se podařilo zajistit celkovou recyklaci obalových odpadů pro téměř sedmdesát procentjejich celkového objemu uvedeného na trh.
Míra, v jaké se vracejí k využití jednotlivé komodity, je poměrně rozdílná. Nejvíce je to u papírových obalů, kterých se vrací 95 procent. Recykluje se také vysoký podíl obalového skla (téměř tři čtvrtiny) a plastů (56 %). U specifické komodity, jako jsou PET lahve na nápoje, dosáhla míra recyklace již 64 %. Toto číslo lze považovat za doklad, jak funguje síla obecného povědomí o problému: Recyklace PET lahví je pro mnoho obyvatel synonymem recyklace obecně, proto jejich recylaci věnují větší pozornost než ostatním druhům plastů.
Menší podíl recyklace je zaznamenán u odpadních obalů z kovů, kde se sbírá pouze 40 %. Podíl kovových obalů je však v České republice poměrně malý. Nejvíce jich pochází k plechovek na nápoje, které se u nás příliš nepoužívají.
Také nápojových kartónů se vrací ke zpracování poměrně málo - pouze desetina množství uvedeného na trh. Sběr této komodity se však teprve rozbíhá a není zaveden plošně ve všech obcích a městech, jako je to u ostatních komodit.
Sběrná síť nádob na separovaný odpad se i v loňském roce nadále rozrůstala. Nyní je v celé ČR rozmístěno více než 178 tisíc nejrůznějších kontejnerů. V loňském roce jich bylo v městech a obcích využíváno o 16 tisíc méně. Díky nárůstu počtu kontejnerů se snížila průměrná docházková vzdálenost k nejbližším nádobám na separovaný odpad na 115 metrů. Vzdálenost nádoby od bydliště je důležitým ukazatelem pro hustotu sítě i ochotu lidí třídit. Podle posledního provedeného průzkumu jsou lidé ochotni v průměru chodit s tříděným odpadem k separačnímu hnízdu celých 177 metrů, což mimo jiné vypovídá o ochotě lidí třídit jednotlivé složky komunálního odpadu.
TŘÍDÍ SEDM Z DESETI OBYVATEL
Aby systém fungoval co nejlépe (a také nejlevněji), je třeba, aby se do něj zapojilo maximum obyvatel. V roce 2008 bylo do systému společnosti EKO-KOM zapojeno 5791 obcí a měst. Na třídění odpadů tedy mají možnost se podílet prakticky všichni - více než 10,1 mil. obyvatel (98 % populace ČR).
Když systém EKO-KOM před zhruba deseti lety začínal, aktivně třídila jen čtvrtina obyvatel. V posledních třech letech se množství lidí, kteří se aktivně účastní třídění, stále pohybuje kolem 70 procent a lze konstatovat, že se z dlouhodobého hlediska se prakticky nemění.
LUKÁŠ GROLMUS
EKO-KOM, a. s.
