Také krajské a městské nemocnice usilují o to, aby zdravotní péči poskytovaly na stále vyšší úrovni. Proto jejich zřizovatelé investují i do projektů eHealth podporujících elektronizaci zdravotnictví. Nikoliv náhodou na letošní dubnové konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové se problematice eHealth věnovaly hned dva bloky a za podporu elektronického zdravotnictví tam kraj Vysočina dokonce získal cenu Český zavináč. Stále nové možnosti otevírá zdravotnictví i elektronická zdravotní knížka (EZK).
Například zdravotní rada Karlovarského kraje Bc. Joža Lokajíček poukazuje na fakt, že jednou z cest, jak udržet vysoký standard zdravotní péče v tomto kraji i za současné ekonomické situace, je elektronizace zdravotnictví. »Proto jistě stojí za zmínku, že jsme prvním krajem, kde jsou všechna krajská zdravotnická zařízení zapojena do systému IZIP/EZK,« dodává Bc. Joža Lokajíček.
K četným výhodám elektronické knížky přibyla další: V případě extrémní situace, jako je autonehoda nebo úraz v zahraničí, elektronická knížka může klientovi dokonce zachránit život. Od loňského roku totiž obsahuje tzv. emergentní dataset. V něm se mohou pracovníci záchranné služby dozvědět, zda zraněný pacient netrpí nějakou formou alergie, či jaké nedávno prodělal operace, přičemž nechybějí ani informace o kontaktní osobě.
Elektronickou zdravotní knížku, kterou provozuje společnost IZIP, mělo letos počátkem května již více než 1,58 milionu pojištěnců, do systému IZIP byla k témuž datu zapojena zhruba polovina nemocnic (98) a více než čtvrtina lékařů (asi 13 tisíc), kteří do knížky učinili už stamiliony záznamů.
DATA PRO ZÁCHRANÁŘE
Jednou z hlavních výhod EZK je schopnost ihned sdílet zdravotní data pacientů mezi zdravotnickými profesionály. Pro podporu jejich rozhodování u neodkladných stavů pacientů však bylo třeba vytvořit řešení, které by jim nabídlo ucelený výběr jen takových informací o pacientovi, které jsou v těchto situacích na základě zkušeností z praxe nejdůležitější. Tento požadavek vznesli záchranáři, kteří při výjezdech postrádali dostatek informací o zdravotních údajích osob, k nimž vyjíždějí.
Úkolu se ujala společnost KTTP v rámci pilotního projektu se Zdravotnickou záchrannou službou hl. města Prahy (ZZS HMP). Tak vznikl emergentní dataset, který v současnosti obsahuje tyto informace:
identifikace pacienta a kontakty na je-mu blízké osoby;
rizikové faktory, přenosná onemocnění a alergie především lékové;
chronické diagnózy;
hospitalizace za poslední období (tři roky) a jejich důvod;
trvalá medikace;
poslední medikace (vydané léky);
očkování.
Cílem pilotního projektu ovšem bylo zajistit přístup k datasetu přímo z mobilní aplikace záchranářů. Proto bylo nutné vytvořit technologické zázemí, které to umožní, a vydefinovat a zapracovat rozhraní mezi oběma systémy. Toto rozhraní je založeno na standardu webových služeb a umožňuje jiným systémům (v případě projektu systému ZZS HMP) získat zabezpečeně data emergentního datasetu pro konkrétního pacienta.
V praxi to vypadá tak, že posádka vozidla rychlé zdravotní pomoci má k dispozici tablet PC, do něhož pouze zadá číslo pojištěnce ošetřovaného pacienta. Zbytek činností již zajišťují technologie, které získají data emergentního datasetu z IZIP a během několika sekund je zobrazí přímo v aplikaci, kterou záchranář používá.
NÁHRADA PAPÍROVÝCH ZÁZNAMŮ
Vytvoření emergentního datasetu a jeho využívání v praxi však nebylo jediným cílem pilotního projektu. Současně šlo o důkladné otestování změny ryze papírového procesu pořízení zdravotnické dokumentace záchranné služby na dokumentaci pořizovanou primárně elektronicky.
Elektronický záznam pacienta má několik předností. Složení posádek, časy a další informace se získávají přímo ze systému, není třeba je opakovaně zapisovat jako u papírové dokumentace. Po ukončení ošetření pacienta lékař uloží příslušné informace a vytiskne záznam o výjezdu. Zadaná data se okamžitě přenesou do centrálního systému, není nutné je následně vyplňovat po návratu na stanoviště. Důležitou funkčností tabletu PC, kterým se pořizuje elektronický záznam pacienta, je rovněž možnost získávat pro podporu rozhodování okamžitě dostupné informace z registru pacientů a z dalších externích registrů.
»Zatím neexistuje obecný standard tzv. emergentního datasetu,« říká Mgr. Lukáš Bil, který se na pilotním projektu podílel za IZIP. »Soubor dat vycházející z potřeb neodkladné péče vytvořený společným úsilím KTTP, IZIP a ZZS HMP se může stát kvalitním základem pro další diskusi na toto téma napříč celou Evropskou unií.«
Tím spíše, že IZIP je zapojen do projektu Evropské komise epSOS, v němž má 12 členských států EU pilotně zajišťovat přeshraniční služby ePreskripce a Patient Summary. Projekt má vyřešit nedostatek vzájemné interoperability evropských států v oblasti identifikace, sémantiky, bezpečnosti zdravotnických dat i techniky jejich přenosu. V praxi to znamená, že stejné zdravotní údaje o klientovi získá v budoucnu lékař s požadovanou certifikací systému elektronické zdravotní knížky, ať už ordinuje v Bruselu nebo třeba v Bruntále.
EZK I NÁSTROJEM PREVENCE
Elektronická zdravotní knížka je dostupná klientovi a jeho ošetřujícím lékařům kdekoliv a kdykoliv na internetu. Emergentní dataset je však jen jednou ze čtyř oblastí, které EZK pokrývá.
První jsou zdravotní informace, které může do EZK vkládat jak lékař, tak pacient (rozlišeny jsou opticky). Další oblast představuje osobní účet pojištěnce s přehledy vykázané péče, uhrazených regulačních poplatků a doplatků léků i s historií pojištění a plateb pojistného. Začátkem roku 2010 přibyla ještě oblast, kterou lze označit jako Manažer zdraví. Obsahuje Preventivní prohlídky a Očkovací kalendář s podrobným průvodcem, který usnadní plánování nadcházejících očkování.
»Preventivní prohlídka je komplexním nástrojem umožňujícím na základě věku stanovovat doporučená preventivní vyšetření klientů,« vysvětluje obchodní ředitel IZIP Mgr. Lukáš Bil. »Díky tomu lze řadu chronických onemocnění začít léčit včas, čímž se zvyšuje úspěšnost léčby. V přehledných kalendářích mohou klienti také plánovat události, na něž je systém sám upozorní, a to formou zasílání zprávy na mobilní telefon nebo do e-mailové schránky,« uzavřel Mgr. Lukáš Bil.
Posádka vozidla záchranné zdravotnické služby zadá do tabletu PC jen číslo pojištěnce ošetřovaného pacienta. Příslušné technologie pak už samy během pár sekund data emergentního datasetu z IZIP zobrazí v aplikaci, kterou záchranář používá v terénu.
FOTO: ARCHIV
