Gestorem Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS). I díky tomuto programu doznala historická centra mnoha měst během posledních let výrazných změn k lepšímu. Významným partnerem SHS ČMS je přitom Ministerstvo kultury ČR, které pro Program regenerace stanovuje zásady při užití a alokaci státní finanční podpory v jeho rámci.
Také o tom jsme hovořili s vrchním ředitelem sekce B Ministerstva kultury ČR Ing. Zdeňkem Novákem. Ten připomíná: »Program regenerace je samozřejmě pouze jedním z řady dalších specializovaných programů, který náš resort využívá k podpoře vlastníků kulturního dědictví. Těmi jsou například Program záchrany architektonického dědictví či Integrovaný systém ochrany movitého dědictví.«
I když přihlédneme k omezeným možnostem státního rozpočtu, není letošních 137 mil. Kč pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón přece jen málo? Mají sídla, na jejichž území jsou zanedbané památky, možnost přijít si »na své« alespoň částečně, třeba oklikou přes jiné dotační programy?
Objem alokace Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón skutečně reaguje na stav státního rozpočtu, který neposkytuje ani možnost získat příspěvek z jiných dotačních programů. Ty totiž byly v porovnání s předchozími roky také zkráceny. Protože však vývoj státního rozpočtu bylo možné předvídat, pokusili jsme se už v roce 2004 a následujících letech využít přípravy programového období 2007-2013 a založit možnost čerpat během něho ze strukturálních fondů Evropské unie i na obnovu památek. Priority schválené vládou přitom zněly: Památková péče, péče o kulturní dědictví a rozvoj knihoven. Část dotací měla plynout přes Ministerstvo kultury (dnešní Integrovaný operační program - IOP, prioritní osa 5 - Národní podpora územního rozvoje v oblasti intervence 5.1 - Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví pod mottem »Vracíme památky do života«) a část přes Ministerstvo pro místní rozvoj (jako dotace určené pro péči o destinace cestovního ruchu, kde naše památky tvoří nezanedbatelnou atraktivitu), což bylo snáze prosaditelné u Evropské komise. Po volbách v roce 2006 však tato plánovaná alokace v IOP byla snížena ve prospěch regionálních operačních programů (ROP). Jenže, nepletu-li se, péče o památky je uvedena jako cíl podpory pouze v ROP Jihozápad.
Jaká je letošní filozofie Programu regenerace: Podpořit regeneraci raději ve větším počtu měst za cenu nižších dotací, nebo se raději soustřeďovat na rozsáhlejší obnovy a přidělovat na tyto účely vyšší dotace?
Filozofie zůstává stále stejná: Už od roku 1992 funguje Program regenerace na principu subsidiarity, kdy si města sama volí svou vlastní filozofii přístupu ke »svým« památkám.
Zůstává stejná i struktura závazných finančních podílů města a vlastníka na nákladech rekonstrukce památky podpořené v rámci vícezdrojového financování z Programu regenerace?
Tento podíl je od počátku stanoven vládou a nemění se.
Součástí žádosti o dotaci z Programu regenerace musí být rovněž propočet stavebních nákladů obnovy, odhad nákladů projektů, stavební firmy apod. Musí tyto propočty financovat vlastník památky? Nepomohlo by nyní - za ekonomické recese - kdyby je pomohl pokrýt rovněž stát?
Teoreticky by mohl - muselo by se to však stát prostřednictvím jiného programu. Jenže dovedete si představit to okamžité zdražení veškerých prací? To, že vlastník zpracovává podklady, které může použít i v rámci získávání dotací jinde (jsou jeho), významně optimalizuje náklady na obnovu památkového fondu.
Letos města a obce mají napjaté vlastní rozpočty. Nevede to i k omezení jejich možností poskytovat příspěvek vlastníkům na rekonstrukci jejich památek?
I když je situace obecně horší, model programu zůstává stejný: Sněhová koule (boule de neige). Stále jsou to peníze, které vlastníci památek - a tudíž i města, ve kterých předmětné památky leží, těžko někde jinde získají.
Jak hodnotíte úlohu místních pracovních skupin pro regeneraci, které rovněž doporučují žádosti o dotaci z Programu regenerace? Nebývají někde tyto skupiny zakládány ryze účelově jenom proto, aby město dosáhlo na podporu?
Činnost místních pracovních skupin pro regeneraci je vyžadována přímo programem. Z tohoto pohledu tedy byly založeny opravdu účelově. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že ve většině měst se staly významným nástrojem péče o místní památkový fond a vytvořily tam do té doby neexistující platformu, na níž se nyní mohou potkávat lidé, kteří o památkách nejen hodně vědí, ale mají o regeneraci historických center svých měst skutečně upřímný zájem - a kteří by jinak v žádném užším vzájemném kontaktu možná předtím ani nebyli. Pamatuji si pracovní skupinu v Kutné Hoře, která byla opravdovou tvůrčí dílnou záměrů, jak se lépe starat o památkový fond tohoto překrásného města.
Regeneraci městských památkových rezervací a zón doplňují dalšími dotacemi také kraje. Dokážou přitom být stát a kraje »zajedno«?
Bohužel, kraje jako celek se zatím nepodařilo do programu zapojit. Každý rok je Ministerstvo kultury sice vyzývá ke spolupráci, ale pokaždé se výzva setká s odezvou jen malé části krajů. Kupříkladu loni se do spolupráce zapojily kraje Jihočeský, Hlavní město Praha, Karlovarský a Zlínský, přičemž v rámci této spolupráce byly poskytnuty finanční prostředky na obnovu 110 kulturních památek.
Co byste vzkázal sídlům, jež počítají s obnovou památek na svém území v dalších letech? Mají, třeba už pro příští rok, vůbec spoléhat na to, že zde bude Program regenerace, o nějž by se mohla opřít?
Těm bych jen připomněl, že letošní rok je volební, a poprosil bych je, zda by toho nemohla využít při hledání památek, které budou podporovat - aby nezapomínala na naše nekonečně pestré a neuvěřitelně bohaté kulturní dědictví. To dá i našim dětem šanci být atraktivní pro celý svět. Podmínkou je, že bude zachováno... O tom, že Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón bude pokračovat, vůbec nepochybuji. Ale měl by být výdajovou prioritou.
Vítězem krajského kola soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2009 je na Vysočině Telč.
Ing. Zdeněk Novák: Program regenerace určitě bude pokračovat i v budoucnu, ale měl by být výdajovou prioritou.
Pražská brána v Berouně je pozůstatkem středověké fortifikace a svůj gotický vzhled si zachovala dodnes.
Beroun je jedním ze tří měst, která byla nominována na Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2009. K tomuto programu se město přihlásilo už v roce 1993, přičemž o rok později zastupitelstvo schválilo první koncepční materiál s názvem Program regenerace MPZ Beroun. Nyní Beroun v sobě spojuje historii se současností tak, že může být prezentován jako moderní královské město. Nemovitou kulturní památkou je i radnice (na snímku světlá budova vlevo) - dominanta Husova náměstí.
FOTO: ARCHIV
