Modrý pás Labe před dokončením Koncem roku 1999 byl nastartován projekt Evropské unie "Modrý pás Labe" v rámci programu INTERREG II C. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s obdobnými ministerstvy vybraných zemí SRN podél řeky Labe připraví projekt na zvýšení turistické přitažlivosti...
Modrý pás Labe před dokončením
Koncem roku 1999 byl nastartován projekt Evropské unie "Modrý pás Labe" v rámci programu INTERREG II C. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s obdobnými ministerstvy vybraných zemí SRN podél řeky Labe připraví projekt na zvýšení turistické přitažlivosti labské vodní cesty a okolí.
Cestovní ruch a navazující odvětví v ČR se v posledních letech podílejí na tvorbě hrubého domácího produktu a na celkové zaměstnanosti kolem 10 %. Devizové příjmy z cestovního ruchu představovaly v roce 1997 zhruba 16 %. Počet zahraničních návštěvníků se od roku 1990 ztrojnásobil a pohybuje se kolem 100 miliónů osob. Z 80 % byl cestovní ruch soustředěn na Prahu a velká města, zbývajících 20 % na další území s kulturními, historickými a přírodními zajímavostmi, tj. do oblastí zpravidla citlivých na ochranu životního prostředí. Existují náznaky, že se tento "decentralizovaný" zájem turistů spíše zvyšuje.
Ekologická únosnost
Vymezené území podél řeky Labe a Vltavy a jeho turistické využití je třeba posuzovat v kontextu s turistickou atraktivitou ČR jako celku. Tím, že vymezená oblast v sobě zahrnuje hlavní město Prahu a další významné turistické oblasti a města (České středohoří, Labské pískovce, Vltavská kaskáda apod.), je svojí přitažlivostí a návštěvností v podmínkách ČR nesporně nadprůměrná.
V řadě oblastí je důležité slaďovat rostoucí nároky cestovního ruchu s environmentální politikou, zejména:
[*] podporovat rozvoj šetrných, ekologicky únosných forem turistiky,
[*] vytvářet podmínky pro pěší a cyklistickou turistiku rekonstrukcí přístupových cest,
[*] podporovat vytváření pěších zón v centrech měst či v jejich historicky cenných částech,
[*] rozvojem potřebné infrastruktury snižovat nadměrnou zátěž turistických oblastí a diverzifikovat centra turistického zájmu,
[*] hledat vhodné formy turistiky v chráněných krajinných oblastech a národních parcích,
[*] podporovat budování ekologicky šetrných dopravních systémů,
[*] rozvíjet a využívat nejrůznějších forem ekoturistiky k ekologické výchově veřejnosti a návštěvníků ČR.
Lze očekávat, že počet účastníků cestovního ruchu v ČR nebude již radikálně vzrůstat. Je však předpoklad, že se pobyt turistů prodlouží a že se rozšíří počet a atraktivita dalších center.
Vzhledem k přírodní a turistické "heterogenitě" zájmového území Labe a Vltavy se doporučují následující modelová řešení.
V severní části půjde v první řadě o propojení lodní dopravy s navazujícím integrovaným dopravním systémem, které vytvoří podmínky pro kombinované turistické pobyty a výlety - jedno nebo vícedenní. Možnost výstupu v přístavištích ve Hřensku, Děčíně, Ústí n. L., Litoměřicích, Roudnici n. L. umožní realizovat navazující výlety, tj. prohlídku těchto měst a jejich zajímavostí i návštěvu dalších lokalit v okolí. Jejich výčet je značně rozsáhlý a zahrnuje rovněž cenné části chráněných krajinných oblastí Českého středohoří a Labských pískovců. Z široké nabídky výletů a pobytů je nutno vytipovat v každé lokalitě 2-4 alternativy.
Do této nabídky by měly být zařazeny rovněž tematické vyhlídkové lety nad nejatraktivnějšími oblastmi. Přitažlivost oblasti zvyšuje vytváření podmínek pro rozvoj cykloturistiky podél řeky Labe s výhledovým napojením na evropský systém cyklotras.
Významnými turistickými centry jsou Hřensko (Pravčická brána, nástup do Českého Švýcarska), Děčín (zámek, Růžová zahrada, nástup do Labských pískovců), Ústí nad Labem (kulturní a historické centrum celé oblasti, hrad Střekov, nástup do Českého středohoří) a Litoměřice (historické památky, vstup do Českého středohoří). V oblasti je řada dalších kulturních i přírodních zajímavostí (Památník Terezín, Porta Bohemica, vinařská oblast Velké Žernoseky, Muzeum lidové architektury Zubrnice atd.).
Další centra
Velmi zajímavým místem centrální oblasti je hlavní město Praha. Jde o výjimečnou lokalitu, jejíž návštěva si vyžádá zpravidla několikadenní pobyt, spojený s poznáváním historických památek, návštěvou kulturních a společenských zařízení a akcí, s jízdou parníkem po Vltavě a výlety do okolí.
Dalšími centry jsou Mělník (zámek, soutok Labe a Vltavy, vstup do Kokořínského údolí, vinařská oblast), Roudnice nad Labem (hora Říp, veslařský areál), Brandýs nad Labem - Stará Boleslav (památky) a Čelákovice. V oblasti jsou významné zámky s galeriemi nebo parky (Nelahozeves, Veltrusy, Hořín aj.).
Odlišnou formu bude mít návštěva areálu tzv. Vltavské kaskády, ležící proti toku Vltavy jižně od Prahy. Zahrnuje několik přehrad a pobyt zde bude mít charakter převážně rekreační a sportovní. Slapská vodní nádrž poskytuje ideální podmínky pro rekreaci, turistiku a všechny vodní sporty. Je dlouhá 42 km, maximální šířka 700 m, turisté se mohou přepravovat parníkem mezi jednotlivými středisky. Na Slapskou přehradu navazuje Kamýcká a zejména Orlická přehradní nádrž, která patří mezi největší a nejnavštěvovanější, s řadou kempů, tábořišť, hotelů a rekreačních zařízení.
Páteří oblasti je řeka Vltava se svými přehradami a rekreačními středisky, vázanými na přehradní jezera (vodní sporty, rybaření). V oblasti je řada dalších zajímavostí (poutní místo Svatá hora u Příbrami, zámky Dobříš, Konopiště, Orlík, hrad Zvíkov aj.).
Území polabské krajiny od Mělníka do Pardubic nabízí přírodní pozoruhodnosti a kulturní pamětihodnosti. Převážná část přírodních zajímavostí je vázána na vodní toky nebo plochy. Jedinečné půdní a klimatické podmínky a drobné vyvýšeniny se skupinovou a soliterní zelení umožnily vznik jedinečných biologických společenstev. Rozvoj turistiky bude v zásadě založen, obdobně jako v severní části, na kombinaci lodní dopravy s navazujícím dopravním systémem jednotlivých měst s cílem vytvářet podmínky pro jedno - nebo vícedenní kombinované výlety a pobyty. Důraz je kladen rovněž na budování cyklistických stezek a jejich napojení na evropský systém cyklotras.
Atraktivita této oblasti spočívá mj. v jedinečnosti rovin středního Polabí s drobnými vyvýšeninami (často lesíky) nebo prohlubněmi (po těžbě písku nebo slepých ramenech dříve meandrující řeky). Turistickými centry a výchozími body pro poznávání oblasti jsou Lysá nad Labem (zámek s parkem, dostihy), Nymburk (kulturní a sportovní akce), Poděbrady (lázně), Kolín (kultura, památky) a Pardubice (památky, sportovní, kulturní a společenské aktivity). V oblasti je řada dalších zajímavostí (skanzen v Přerově nad Labem, Hřebčín v Kladrubech, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře a další památky).
Pokračování projektu
Realizace projektu "Modrý pás Labe" ve vymezené oblasti je podmíněna vytvořením organizačně technických a finančních podmínek. Jde o nalezení forem vícezdrojového financování rozvojových záměrů a výrazné zainteresování obcí, měst, okresů a krajů na jejich realizaci. Vedle podmínek rozvoje lodní dopravy, vodních sportů, pěší turistiky, mototuristiky bude významným novým prvkem dobudování systému cyklostezek a jejich postupné finální začlenění do plánované cyklotrasy Vídeň - Hamburg.
Pro rozvoj infrastruktury a navazující turistiky v okolí Labe a Vltavy má strategický význam dostatečná splavnost těchto řek a provázanost lodní dopravy s dopravou silniční a železniční ve funkční systém. Labe je splavné od Chvaletic a je regulováno jezy a plavebními komorami, Vltava je splavná od Štěchovic (Vraného). Jak v oblasti zvýšené splavnosti, tak v provázanosti dopravních systémů jsou velké možnosti rozvoje a podpory turistiky.
Na jih od Prahy je na Vltavě až po České Budějovice vybudováno devět vodních děl. Vznikla tzv. vltavská kaskáda, jejíž přehradní jezera jsou sice turisticky využívána, ale plavební propojení je kvůli chybějícím nebo nefunkčním plavebním zařízením na zdymadlech nemožné; z části jsou motorové čluny zakázané.
Osobní lodní doprava má na Labi, především na Vltavě, velký turistický význam. Jen v Praze jsou zaregistrovány stovky plavidel, nabízejících turistické plavby. Labe je spíše využíváno pro nákladní lodní dopravu, ale rezervy pro rozvoj osobní dopravy a vodních sportů jsou zde rovněž.
Pro plnohodnotné využití labsko - vltavské vodní cesty bude v budoucnu nutno propojit splavné úseky "vltavské kaskády", dokončit splavnění Labe do Pardubic a především zajistit dostatečnou plavební hloubku na dolním Labi mezi vodním dílem Střekov (Ústí nad Labem) a státní hranicí se Spolkovou republikou Německo.
Významnou pomocí při konkretizaci a naplňování rozvojových záměrů by mělo být pokračování prací na projektu "Modrý pás Labe" v rámci programu INTERREG III B, připravovaného EU v rámci nadnárodní spolupráce pro období 2001 - 2005.
Jaroslav Zahálka,
Fakulta životního prostředí
Univerzity J. E. Purkyně, Ústí nad Labem
FOTO ARCHÍV
