Modrý pás Labe před dokončením (I) Koncem roku 1998 byl koncipován a v roce 1999 nastartován projekt Evropské unie Modrý pás Labe, který je součástí programu INTERREG II C. Jedná se o projekt na zvýšení turistické přitažlivosti labské vodní cesty a okolí, který zpracuje Ministerstvo pro místní...
Modrý pás Labe před dokončením (I)
Koncem roku 1998 byl koncipován a v roce 1999 nastartován projekt Evropské unie Modrý pás Labe, který je součástí programu INTERREG II C. Jedná se o projekt na zvýšení turistické přitažlivosti labské vodní cesty a okolí, který zpracuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s obdobnými ministerstvy vybraných zemí SRN podél řeky Labe (Sachsen, Sachsen-Anhalt, Brandenburg).
Předmětem projektu je řešení prostoru od pramene Labe (včetně přítoku Vltavy) po Hamburg s důrazem na zajímavosti měst Praha, Drážďany, Magdeburg, Postupim, Berlín a dalších menších měst, dále na významné přírodní atraktivity a na zmapování a rozvoj turistické infrastruktury (dopravní napojení, vybavenost, lůžková kapacita apod.). Součástí projektového řešení je též přeshraniční doprava mezi SRN a ČR a všestranná ochrana přírodního, historického a kulturního bohatství ve vymezené oblasti.
Organizační a časové zajištění
První schůzka česko-německé pracovní skupiny se uskutečnila v Postdam (SRN) koncem ledna 1999. Jejím účelem bylo prodiskutovat a dohodnout spolu se zástupci EU a příslušných ministerstev ČR a SRN základní organizační záležitosti, rámcový harmonogram spolupráce a nejbližší úkoly pro společný postup.
Řešitelský tým za českou stranu byl složen ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a řady expertů: pro územní plánování, cestovní ruch, sociální a ekonomickou problematiku, využití labské vodní cesty. Postupně se vytvářely odborné pracovní skupiny a navazovala spolupráce s místními a regionálními orgány. Řídící a koordinační funkcí byla pověřena firma ARKADIS Magdeburg. Na projektu se aktivně podíleli někteří členové České společnosti pro životní prostředí.
V počáteční etapě byla hlavní pozornost věnována analytické činnosti ve vymezeném zájmovém území podél řeky Labe a Vltavy.
Vzhledem k plavebním možnostem na Labi a rozložení hlavních turistických atraktivit byla na české straně doporučena hlavní osa, směřující od státní hranice na Děčín, Ústí n. L., Litoměřice, Mělník, Prahu a Vltavskou vodní kaskádu až po Orlík. Od Mělníka to znamená využití řeky Vltavy. Další osu tvoří část toku Labe od Mělníka přes Brandýs n. L. po Pardubice. Dnes je Labe splavné po Chvaletice, výhledově se počítá se splavněním až do Pardubic.
V této fázi byly zpracovány základní analytické studie o řece Labi, turistické infrastruktuře a atraktivitách cestovního ruchu ve vymezeném území Labe a jeho okolí. Dále byly využity statistické podklady a různé druhy územně plánovací dokumentace, stejně jako výsledky společných seminářů česko-německého týmu a exkurzí do povodí Labe a Vltavské vodní kaskády. Zaměření prací se soustředilo na vyhodnocení číselné, mapové, grafické a obrazové dokumentace a na metodickou a obsahovou přípravu dalších projekčních prací.
Zajištění projektu LABE/ELBE v ČR relativně malým expertním týmem vyžadovalo vyhledávání potenciálních spolupracovníků, kontaktních osob a organizací. Vedle pracovníků MMR, kde se uskutečnila většina pracovních porad a koordinačních workshopů, to byli zejména zástupci měst, obcí a okresů a firmy Vodní cesty, a. s., Praha.
Další spolupracující instituce:
[*] Česká centrála cestovního ruchu - prezentace cestovního ruchu ČR na zahraničních trzích cestovního ruchu, tvorba domácích turistických produktů, koordinace a spolupráce s regionálními a profesními sdruženími cestovního ruchu,
[*] Klub českých turistů - občanské sdružení na podporu vytváření podmínek pro turistiku, cykloturistiku, obnovu a údržbu lyžařských tras a vodních toků,
[*] DELITEUS - občanské sdružení na podporu rozvoje cestovního ruchu a turistiky ve vymezené oblasti okresů Děčín, Litoměřice, Teplice, Ústí nad Labem,
[*] Euroregion LABE/ELBE - sdružení měst a obcí v příhraničních okresech na obou stranách státní hranice.
V druhé, závěrečné fázi projektu, bylo třeba přeorientovat činnost expertů především na koncepční řešení podmínek rozvoje cestovního ruchu a turistiky v zájmové oblasti Labe a Vltavy. To vyžadovalo dále prohlubovat spolupráci s politickou a odbornou veřejností měst a okresů. Vedle individuálních kontaktů probíhaly koordinační porady zástupců měst a obcí (duben 2000 Ústí n. L., červenec 2000 Pardubice). Byla zpracována informační a propagační brožura (leták) o projektu "Modrý pás LABE/ELBE".
V druhé polovině roku 2000 a v prvních měsících roku 2001 se přistoupilo ke zpracování základních výstupních materiálů: Plánovací atlas, Plánovací příručka. K tomu byla vypracována jednotná metodika, prováděly se konzultace a sjednocování názorů českých a německých expertů (Praha, Freiburg).
Cíle projektu
Cílem projektu bylo koncepční řešení a vytváření podmínek rozvoje cestovního ruchu a turistiky v zájmovém území Labe a Vltavy, vymezeném asi 10 km od osy řek. Základem bude lodní doprava v kombinaci s navazujícími dopravními systémy, jako jsou cykloturistika, hipoturistika, pěší turistika, taxislužby, půjčovny aut a mikrobusů, navazující doprava autobusy a mikrobusy místními přepravci. Labská vodní cesta je dnes v ČR využita jen z přibližně jedné třetiny, což svědčí o značných rezervách.
Projekt Modrý pás LABE/ELBE by měl přispět ke zvýšení atraktivity lodní dopravy nejen v nákladní přepravě, ale zejména v rekreační přepravě osob a ve vodní turistice - tuzemské i zahraniční. K tomu slouží již dnes řada osobních přístavišť a kotvišť na Labi a Vltavě, z nichž ovšem valná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci.
Významným imperativem projektového řešení musí být všestranná ochrana přírodního, kulturního a historického bohatství, které je zde mimořádně rozsáhlé a významné. O tom svědčí lokality a oblasti s vysokým stupněm společenské ochrany (Labské pískovce, České Švýcarsko, České středohoří, Kokořínsko). Na druhé straně je žádoucí co největší zpřístupnění těchto zajímavostí, mnohdy unikátů, co nejširší veřejnosti. Vedle klasických turistických výletů se doporučuje využívat i vyhlídkových letů.
Protože zájmové území Labe a Vltavy není homogenní oblastí, bylo třeba v projektu volit pro zvýšení turistické přitažlivosti diferencované a adekvátní přístupy a formy řešení. Na základě geografických a územně historických kritérií byly vymezeny a definovány následující oblasti:
[*] severní příhraniční oblast s významnými centry Děčín, Ústí nad Labem a Litoměřice,
[*] centrální oblast s centry Mělník, hlavní město Praha a Brandýs nad Labem - Stará Boleslav,
[*] východní oblast s centry Nymburk, Poděbrady, Kolín a Pardubice,
[*] jižní oblast, která má na řece Vltavě významná rekreační centra Slapy a Orlík.
Jejich turistická a přírodní lákavost je obecně vysoká, současně však diferencovaná z hlediska nabídky a možností využití.
Významným záměrem projektu bylo rozvíjet nejrůznější formy přeshraniční, nadnárodní a mezinárodní spolupráce ve sféře hospodářské, sociální, kulturní a poskytnout v tomto směru řadu námětů a doporučení, na které je možno navázat a rozvíjet je. Cílem by mělo být vytvoření pevných struktur mezinárodní spolupráce, z nichž jednou z forem jsou současné euroregiony.
Základní výstupy
Základním výstupem projektu je Plánovací atlas, obsahující základní charakteristiku (stav a výhled) vymezeného území v tabulkové a grafické formě. Obě části (tabulková, grafická) na sebe navazují a jsou zpracovány podle jednotné metodiky pro českou i německou část projektovaného území.
Expertní tým ČR navázal při plnění tohoto úkolu úzkou spolupráci a kontakty s referáty regionálního rozvoje okresních úřadů a s představiteli vybraných měst a obcí: rozeslal tabulky a metodiku, spolupracoval při vyplňování a ověřování údajů a provedl jejich sumarizaci na PC. Tabulková část Plánovacího atlasu zahrnuje následujících 19 měst a obcí (řazení od státní hranice): Hřensko, Děčín, Velké Březno, Ústí nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Mělník, Praha, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čelákovice, Lysá nad Labem, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Týnec nad Labem, Chvaletice, Přelouč, Pardubice.
Grafická část Plánovacího atlasu je zpracována v systému GIS (geografický informační systém) Arc Info.
Složitým problémem bylo stanovení a dohodnutí jednotné legendy ukazatelů, stejně jako dosažení shody mezi českými a německými experty o obsahové a formální stránce této části Plánovacího atlasu. Informačním zdrojem byly údaje České centrály cestovního ruchu, Klubu českých turistů a také územní plány měst a obcí a velkých územních celků: Labské pískovce, Pražského regionu, okresu Litoměřice, Orlické nádrže, okresu Příbram, Severočeské hnědouhelné pánve, Hradecko-Pardubické aglomerace, územní plány měst a obcí v zájmovém území.
Prezentace Plánovacího atlasu v uvedených systémech je flexibilní a operativní, umožňuje rychlé provádění změn a zásahů z hlediska jeho exploatace uživateli.
Dalším výstupem je Plánovací příručka, zpracovaná na PC v textové podobě a obsahující legislativní a územně - plánovací principy a modelové řešení rozvoje cestovního ruchu a turistiky.
Jaroslav Zahálka,
Fakulta životního prostředí
Univerzity J. E. Purkyně Ústí n. L.
FOTO ARCHÍV
(Dokončení příště)
