Baby boom a příliv rodin s dětmi do venkovských obcí zapříčiňuje nedostatek míst v mateřských školách. Obce potřebují reagovat rychle, ale současně bojují s omezeným rozpočtem.
Ke slovu přicházejí stále častěji různé montované systémy výstavby. Kombinují rychlost a jednoduchost a zadavatelům přinášejí časovou a finanční úsporu. Dodavatelé těchto staveb navíc vyzdvihují nízkou energetickou náročnost, snadnou údržbu a variabilitu.
V CHÝNI JIŽ USPOKOJILI POPTÁVKU
Závažným problémem minulého roku v obci Chýně (asi 1900 obyv., okr. Praha-západ) byla malá kapacita školky. Na podzim 2011 jej vyřešila přístavba nového pavilonu pro 28 dětí (obr. str. 21), který tvoří herna, šatna, sociální zařízení, přípravna jídel a provozní zázemí. Použit byl montovaný systém a výstavba trvala dva měsíce. Svému účelu začne pavilon sloužit tento měsíc. Starosta Chýně Pavel Fousek komentuje: »Zpočátku jsme uvažovali o kontejnerovém řešení, to nabízel i vybraný dodavatel, ale oslovili jsme jej v době, kdy už měl ve výrobním programu montovaný systém. Rozhodlo to, že jde o klasickou stavbu, která se rychlostí blíží kontejnerové, a její cena.«
Ing. Antonín Fryč ze společnosti Warex, s. r. o., dodavatele stavby, vysvětluje: »Nosnou konstrukci objektu tvoří montovaný skelet z ocelových sloupů. Obvodové stěny jsou sendvičové a interiérovou stranu tvoří předstěna ze sádrokartonu. Fasády jsou z tenkovrstvé omítky v rámci kontaktního zateplovacího systému. Naše společnost takto realizovala vloni sedm školek.« Výhodou stavebního programu je variabilita, časová a finanční úspora. Životnost budov je podobná jako u jiných budov. Běžnou údržbu vyžaduje fasáda, vnitřní nátěry apod.
Náklady na stavbu činily asi 6,6 mil. Kč. Obec vloni požádala o dotaci z ROP Střední Čechy, výsledek měl být znám v prosinci 2011. »Stavbu jsme chtěli zahájit co nejdříve, proto jsme s dodavatelem vyjednali dvě varianty financování - z dotace se spoluúčastí obce nebo na splátky z dodavatelského úvěru,« říká starosta. Kapacita školky podle jeho slov není sice s ohledem na pokračující příliv mladých rodin dostatečná, ale odpovídá současným možnostem obce.
VARIABILNÍ MŠ ZA OBOROU
Novostavba MŠ Za Oborou v Praze 6 byla otevřena vloni v listopadu. Jde o kombinaci železobetonového skeletu s vyzdívaným nosným zdivem s předsazenou fasádou z cembonitových desek a děrovaných pozinkovaných plechů. Areál MŠ tvoří dvoupodlažní výukový pavilon se čtyřmi třídami a příslušenstvím a jednopodlažní hospodářský pavilon s jídelnou, varnou a školnickým bytem. Pavilony jsou přístupné z centrální vstupní chodby a za pěkného počasí lze využít jejich venkovní terasy v přízemí. Kapacita školky je 112 dětí a vyšla na 61 mil. Kč. Úpravy okolí popisuje PhDr. Ondřej Balatka, radní pro oblast školství MČ Praha 6: »Pro zvýšení bezpečnosti byl v ulici Za Oborou realizován zpomalovací práh s přechodem pro chodce. Opravil se chodník před školkou, rekonstrukcí prošla zahrada a oplocení. Děti mohou využívat také přilehlé veřejné dětské hřiště v parku.«
Hlavním architektem stavby byla kancelář VHE a spol., s. r. o. Ing. arch. Klement Valouch přibližuje další specifika: »Výukové prostory jednotlivých oddělení lze navzájem propojit a vytvořit ucelený prostor přes celé podlaží. Podařilo se zachovat všechnu hodnotnou stávající zeleň na pozemku. A v případě poklesu demografické křivky lze s minimálními úpravami adaptovat budovu pro jiný účel - např. na klub volného času, výukové prostory; jídelnu na provoz občerstvení nebo restauraci.«
ŠKOLKY V SYSTÉMU DŘEVOSTAVBY
Dřevostavba MŠ Skalníkova v Mariánských Lázních s kapacitou 125 dětí funguje od loňského září. Tvoří ji šest učeben, dvě ložnice, jídelna, kuchyně, šatny, kanceláře a technické zázemí. Každá třída má své hřiště. Vznikly i dva »kopce« pro sáňkování. Stavbu financovalo město. Stála asi 60 mil. Kč včetně demolice původní budovy a řadí se k největším nízkoenergetickým stavbám u nás. Ing. Zdeněk Špindler z Odboru investic, dotací a cestovního ruchu MěÚ Mariánské Lázně říká: »Systém dřevostavby jsme zvolili jednoznačně kvůli energetické úspornosti budovy.«
Návrh je z dílny architektonického atelieru Masák & Partner. Ing. arch. Jakub Masák vyjmenovává: »Dřevostavba kombinuje výhody snadného zateplení, obnovitelnosti stavebních materiálů a rychlosti výstavby. Ta trvala 132 dní.« Nevýhodou dřevostaveb jsou požární souvislosti. Je třeba pamatovat, že v interiéru nelze prezentovat dřevo (např. trámy). »Do hry vstoupil z hlediska požární ochrany místní Hasičský záchranný sbor s přísným výkladem předpisů. Ve svém důsledku však sehrál pozitivní roli v navržení prosklených ploch a příjemném prosvětlení interieru,« uzavírá Ing. arch. Masák.
Zkušenosti s dřevostavbou má i obec Bradlec (1200 obyv., okr. Mladá Boleslav), kde koncem roku 2009 vyrostla nová školka s kapacitou 40 dětí. Stavba vznikla s přispěním dotace z ROP Střední Čechy a stála asi 12 mil. Kč. Součástí jednopodlažní budovy jsou dvě třídy s ložnicemi, výtvarná dílna, šatny a provozní zázemí. Starostka obce Marie Horáková zdůvodnila volbu stavebního systému velkou časovou úsporou. »Kapacita školky ale v současnosti přestává stačit. Naše obec se v posledních letech hodně rozrostla a nadále rozrůstá.«
Nevyhovující dřevostavbu školní družiny nahradila v Praze 6 nová MŠ Za Oborou.
FOTO: VHE, S. R. O.
Nový pavilon MŠ v Chýni (Praha-západ) vznikl za dva měsíce a otevře se v lednu.
FOTO: WAREX, S. R. O.
Školka v obci Bradlec (okr. Mladá Boleslav) vznikla jako dřevostavba.
FOTO: OÚ BRADLEC
Dřevostavba MŠ Skalníkova v Mariánských Lázních má řadu prosklených ploch.
FOTO: ARCHIV
