01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Montovaný systém urychlí výstavbu »povodňových« bytů

Srpnové záplavy poničily vloni v Hrádku nad Nisou na Liberecku téměř 500 nemovitostí. Město vzápětí zažádalo o dotace a vzhledem k šibeničnímu termínu pro výstavbu nových bytů padla volba na montovaný stavební systém. Koncem ledna už převzaly nejvíce postižené rodiny čtyři nové dvojdomky.

Z programu Ministerstva pro místní rozvoj Podpora výstavby obecních nájemních bytů pro občany postižené živelní pohromou bylo možno získat až 600 tisíc Kč na jednu bytovou jednotku v případě dokončení stavby do dvou let od schválení dotace. V případě dokončení do šesti měsíců od data vyhlášení třetího stupně povodňové aktivity až 1 mil. Kč. Město se rozhodlo pro druhou možnost.

»Od počátku bylo jasné, že půjde o nějaký montovaný systém. Vzhledem k termínu a zimnímu období by totiž nebylo možné stihnout zděnou stavbu,« říká starosta města Martin Půta. »Dále jsme diskutovali fakt, že pro postižené občany bude nutné nejen to, aby bydleli rychle, ale také, aby náklady na bydlení byly co nejnižší.« Dodavatelem se stala brněnská společnost Flexibuild, jejíž stavební systém je založen na sendvičových panelech vyrobených z kombinace expandovaného polystyrenu a pevných desek, které vznikly slisováním očištěných a rozdrcených obalů Tetra Pak.

STAVBOU KROK ZA KROKEM

»Pevný podklad potřebný pro výstavbu základových pásů jsme vytvořili navezením a zhutněním vrstev štěrků různých frakcí. Namísto klasické zeminy se totiž v místě stavby nacházela nezhutnitelná niva,« vysvětluje Ing. Zdeněk Keclík, manažer projektu ze společnosti Flexibuild. Po přípravě štěrkového lože se provedla montáž základových pásů z tvárnic takzvaného »ztraceného bednění«, které se po vytvoření celého obvodu vylilo betonovou směsí. Prostor mezi základovými pásy vyplnil štěrk. Zároveň s tím byly položeny ležaté rozvody domovní kanalizace, vody a elektřiny. Nakonec se vytvořila vyztužená základová deska. Z důvodu eliminace tepelných ztrát domů bylo okamžitě provedeno zaizolování základových pásů v celé jejich výšce extrudovaným polystyrenem.

»Pro založení vrchní stavby jsme vytvořili práh - rám ze smrkových kalibrovaných vysušených hranolů pod všemi obvodovými a příčkovými stěnami domu,« pokračuje Ing. Keclík. Práh se k základové desce přikotvil chemickými kotvami a šroubovicemi. Poté začala montáž svislých obvodových stěn a příček prvního podlaží. »Během tří dnů jsme položili stropní nosníky nad prvním podlažím a poté montovali stěny druhého podlaží. Kvůli nepřízni počasí jsme museli dostat domy co nejdříve pod střechu a montovat okna a dveře.«

Po uzavření domů začala montáž hrubých rozvodů vody, kanalizace, elektřiny a plynu. Kolem obvodových stěn obou podlaží byly z vnitřní strany domů vytvořeny tzv. předstěny z hliníkových sádrokartonářských profilů. V mezerách mezi profily jsou vedeny rozvody elektřiny, vody a topení. Povrch vnitřních stěn tvoří sádrokarton s bílou výmalbou.

VYBAVENÍ DOMŮ TECHNOLOGIEMI

Domky jsou nízkoenergetické s minimálními tepelnými ztrátami a splňují požadavky programu Zelená úsporám (podpora výstavby domů v pasivním standardu). Neprůvzdušné zatěsnění obálky domů speciálními VAP fóliemi bylo úspěšně ověřeno tzv. Blower Door testem.

Každý dvojdomek tvoří dvě samostatné bytové jednotky s vlastní kotelnou. Domky využívají moderní technologii řízeného větrání s rekuperační jednotkou, která zajišťuje výměnu vzduchu bez ztráty tepla. Na střeše každé jednotky jsou dva solární kolektory pro ohřev teplé vody. Bytová jednotka má dispozici 3+kk, 65 m2. V přízemí je hala, koupelna se sprchovým koutem a WC a kuchyň s obývacím pokojem. V podkroví jsou dvě ložnice a koupelna. Celkové náklady na výstavbu byly 19,1 mil. Kč.

KOMENTÁŘ STAVEBNÍHO DOZORU

Technický dozor zajistila liberecká firma Storing. »Zkušenosti s obdobnými stavbami domů formou dřevostavby jsme měli už dříve, byť s jinými dodavateli,« říká Ing. František Příhoda, jednatel firmy. »Výhodou je zejména rychlost výstavby a také cena, která je nižší než v klasicky stavěných domcích. Současně odpadávají mokré procesy vyžadující technologické přestávky (např. při zdění, omítání, betonování podlah). Tyto parametry rozhodly pro použití dané technologie pro výstavbu v Hrádku.«

Drobnou nevýhodou může být podle Ing. Příhody neschopnost tepelné akumulace a částečně i nižší hlukový útlum z důvodu absence hmotnosti v dělicích konstrukcích. Obvodová konstrukce objektů je tvořena sendvičovým způsobem s povrchovou úpravou ze sádrokartonových desek. Kvůli chybějící hmotě (například cihelné zdivo v klasicky stavěném domě) se teplo nemá do čeho naakumulovat a dochází k rychlejšímu ochlazení. Na druhou stranu se však prostory také rychleji vyhřejí.

Životnost těchto staveb se odhaduje na 50-80 let. Tato lhůta se však týká nosných konstrukcí, u nichž je životnost mírně nižší než u klasických staveb. Ve Skandinávii a v Severní Americe se však obdobné stavby využívají i déle. Rozvody vnitřních instalací (topení, elektro, zdravotní technika), dveře, okna mají životnost shodnou jako v případě klasické stavby - ta je cca 20-30 let.

Údržba těchto rodinných domků je v podstatě shodná jako u klasických staveb - malování, údržba obvodového pláště a střechy. »Nejzásadnější je ochrana před vlhkostí a zatékající vodou, ať už od střešní konstrukce, trhlin a prasklin ve fasádě nebo přes havárii nebo netěsnost vnitřních instalací. Dřevěné konstrukce jsou také náchylnější na poškození dřevoškůdci,« uzavírá Ing. Příhoda.

Systém je konstrukčně jednoduchý.

FOTO: ARCHIV FLEXIBUILD

Obtíže působila jen nepřízeň počasí.

Pohled na zkolaudovaný domek.

FOTO: SIMONA DVOŘÁČKOVÁ

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down