Poslední dva roky prověřily u řady subjektů možnosti práce z domova (home office). Zatímco pro podnikovou sféru mnohdy přechod do on-line prostředí nebyl velkou komplikací, u veřejné správy přispěla situace k rychlejšímu zavádění nových technologií. Kupříkladu zaměstnanci městských, obecních či krajských úřadů by navíc práci z domova mohli využívat i v budoucnu.
Práce z domova patří v soukromé sféře k dlouhodobě rozšířeným benefitům a řada zaměstnanců tuto možnost běžně využívá. Jiná je situace u obecních, městských či krajských úřadů, kde vedle nutnosti dodržovat i přes vládní opatření úřední hodiny hraje velkou roli také zabezpečení.
„Krajské, městské i obecní úřady pracují s obrovským množstvím citlivých dat. Oblast kyberbezpečnosti patří z pohledu jejich každodenního fungování k zásadním. Umožnit úředníkům vzdálený přístup do sítí vyžaduje ve srovnání se soukromou sférou mnohdy řádově vyšší bezpečnostní opatření, která nelze nastavit ze dne na den,“ uvádí Pavel Rouček, generální ředitel Technických sítí Brno. Tato společnost spravuje brněnskou datovou síť, která prostřednictvím 200 kilometrů optických kabelů a dvou datových center spojuje celé Brno včetně městských částí a městských firem.
I přes náročnost bezpečnostních opatření se řadě úřadů podařilo v době pandemie práci na home office alespoň části úředníků umožnit. Z více než 2 300 zaměstnanců pražského magistrátu pracovala z domova podle mluvčího úřadu Víta Hofmana přibližně třetina. Druhá třetina využila ošetřovné a zbylá třetina zaměstnanců pracovala za zpřísněných hygienických podmínek na pracovištích. Magistrát však řadu moderních technologií využíval již dříve. „V rámci několika dní po zavedení mimořádných opatření jsme ale rozšířili možnosti práce z domova, s čímž souvisela i nutnost rozšířit programy, které zaměstnancům umožnily větší přístup do sítě. Důležitými se staly také programy na videokonference. Veškeré softwarové úpravy provázela přísná bezpečnostní opatření,“ popisuje Vít Hofman.
Práci z domova mohla využít rovněž část zaměstnanců Magistrátu města Brna. „Díky tomu, že využíváme na úřadě MS Office 365, je spousta služeb dostupná z internetu i mimo magistrátní síť. Dá se říct, že pandemická situace užívání těchto cloudových služeb napomohla. Výhod, které skýtají, využívají uživatelé i po návratu na pracoviště. Přesto je na magistrátu spousta úředníků, kteří potřebují mít přístup i do agend, které mimo magistrátní síť provozované nejsou. V první vlně pandemie byla za spolupráce současných dodavatelů zřízena pro tyto případy dočasná VPN. S oficiálním ukončením možnosti home office byla tato služba ukončena,“ říká mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Podobně se s pandemickou situací vypořádal i Krajský úřad Jihomoravského kraje. Podle mluvčího Petra Holečka byl přechod části úředníků na práci z domova náročný z hlediska administrativy i bezpečnosti. „Bezchybně zvládnutá technická stránka připojení a kybernetická ochrana byla velmi náročná a rozhodně nebyla opomíjena – řešily ji útvary IT a krajské Kybernetické operační centrum,“ uvádí Petr Holeček s tím, že zaměstnanci úřadu jsou školeni v IT technologiích i v oblasti kyberbezpečnosti.
Většina úřadů se po skončení tzv. lockdownu vrátila k běžnému fungování. Práci z domova však úředníci mohou v různé míře využívat nadále. „Zaměstnanci mají možnost využít pět dní home office v měsíci. Naším dlouhodobým primárním cílem je úřad více zdigitalizovat, čemuž pomáhá i Portál Pražana,“ uvádí mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
„V současné době je situace taková, že je home office umožněn podle provozních potřeb u vybraných pracovních pozic se souhlasem nadřízeného, v rozsahu maximálně tři dny v týdnu. Home office nelze ve veřejné správě aplikovat na každou pozici, záleží na jejím charakteru,“ říká jihomoravský krajský mluvčí Petr Holeček.
V Brně podle Filipa Poňuchálka oficiálně možnost využívat home office skončila. Magistrát ale pracuje na projektu Vzdálené připojení uživatelů, který bude zajišťovat řešení v souladu s požadavky kybernetické bezpečnosti. „Magistrát se rozhodl jít cestou virtualizovaných desktopů. Toto řešení zajistí, že se zařízení s důležitými informacemi nebudou dostávat mimo organizaci, respektive zařízení budou sloužit pouze jako komunikační nástroj a data zůstanou v bezpečném prostředí organizace,“ popisuje Michal Jukl, ICT ředitel Technických sítí Brno, které se na řešení podílejí. „Naší snahou, v roli architekta kybernetické bezpečnosti, je ve spolupráci s koordinátorem kybernetické bezpečnosti Statutárního města Brna nastavit standardizovaná pravidla pro bezpečnou komunikaci i pro úřady městských částí, které často nemají své vlastní specialisty. Poměrně čerstvým nápadem je vytvoření jakési virtuální městské části, laboratorního prostředí, v němž budeme moci vytvořit a otestovat navrhované principy bezpečného síťového prostředí a celé to poté snáze prezentovat zodpovědným zástupcům úřadů a organizací,“ dodává Michal Jukl.
/zr/
Ilustrační foto: web Krajského úřadu Jihomoravského kraje
