Na představitele dalších měst, resp. městských částí, jsme se v pokračování naší ankety opět obrátili s následujícími pěti otázkami:1) Jaká varianta deregulace nájemného by pro vaše město byla potřebná s ohledem na údržbu a opravy bytového fondu?2) Doplácí vaše město na regulované nájemné?3)...
Na představitele dalších měst, resp. městských částí, jsme se v pokračování naší ankety opět obrátili s následujícími pěti otázkami:
1) Jaká varianta deregulace nájemného by pro vaše město byla potřebná s ohledem na údržbu a opravy bytového fondu?
2) Doplácí vaše město na regulované nájemné?
3) Plánujete pro příští roky výraznější investice do svého bytového fondu?
4) S jakým podílem sociálních bytů byste počítali ve svém vlastnictví po vytvoření volného trhu s byty?
5) Chce si město i do budoucna podržet svůj bytový fond?
VLASTISLAV FENCL a Ing. PAVEL KVĚTOŇ,
starosta a místostarosta Městské části Praha 17 (Praha - Řepy):
1) Pro naši městskou část (dále jen MČ) by mohla dostačovat varianta "3x7". Ale vzhledem vzhledem k meziroční úrovni cen stavebních prací doporučujeme variantu "2x10". Za tři roky dosáhne tak výše nájemného hranice 50 Kč/m2/měsíc. Upřednostňujeme uvolnění nájemného, aby si majitelé (alespoň města a obce) mohli výši nájemného stanovovat sami podle toho, kolik objektů vlastní, a dle technického stavu budov s nájemními jednotkami a za jakou dobu je nutné tento majetek zregenerovat.
2) V současné době MČ nedotuje z jiných zdrojů, než je nájemné, postup regeneračních prací na panelových domech, včetně jejich běžné údržby. V našem případě, kdy ze svěřeného majetku nedošlo k prodeji jediného bytu, a vzhledem ke stáří panelových domů a jejich technickému stavu dosavadní výše nájemného dovoluje proces regenerace bez dalších zdrojů. Celý proces ovlivňuje výnosnost (tj. počet nájemních jednotek x výše nájemného), stáří, technický stav a nutné dodržování předepsaných norem. U jiné MČ však mohou být hodnoty těchto parametrů odlišné, poté nastává nutnost užití dalších zdrojů financování.
3) Proces regenerace postupuje dle technického stavu a stáří domů. V naší MČ předpokládáme konec procesu přibližně v roce 2015.
4) V takto položené otázce půjde o sociální bydlení, bydlení pro rozdílné sociální skupiny obyvatel. Například startovací byty pro mladé rodiny, bezbariérové byty, malometrážní byty pro soběstačné seniory a jednočlenné domácnosti. V bytových domech je potřeba zachovat sociální promíšenost obyvatel a citlivě pronajímat volné byty různým sociálním skupinám. Ekonomickou situaci nižších příjmových skupin občanů je potřeba konečně řešit cílenou státní sociální podporou, ale přímo na účet majitele nemovitosti nebo provozovatele bytů.
5) Ano, pokud možno v plném počtu a šíři. Nájemní bydlení je důležitým prvkem nebo způsobem jak hospodařit s bytovým fondem v celkové bytové politice k udržení práva občanů na bydlení.
Ing. LIBOR KARÁSEK, starosta Uherského Hradiště:
1) Z dlouhodobého pohledu zvýšení nájemného o 7 procent ročně po dobu tří let nebo o 10 procent ročně po dobu dvou let nic neřeší. Podle mého názoru je bezpodmínečně nutné, aby byl co nejdříve schválen zákon o nájemném a dále novela občanského zákoníku, která by umožnila majitelům bytů uplatňování svého vlastnického práva.
2) Současné nájemné pokrývá minimální běžnou údržbu bytů, která zajišťuje udržení "provozuschopnosti" stávajícího bytového fondu.
3) Finanční prostředky města (bez čerpání státních dotací) neumožňují výraznější investice do bytového fondu.
4) Město počítá se zachováním "sociálního bydlení" pro určitou skupinu obyvatel. Předpokládáme, že pro sociální bydlení vyčleníme zhruba 20 procent z bytového fondu.
5) Ano, v menším počtu, přibližně 800 bytů. Nyní město vlastní 1600 bytů a počítá s privatizací bytových domů.
Mgr. IVAN ADAMEC, senátor, starosta Trutnova:
1) Vycházím-li ze stavu bytového fondu našeho města , pak je úplně jedno, zda nájemné poroste o 7 procent po dobu tří let nebo o 10 procent po dobu dvou let. Domnívám se, že pro zajištění trvale údržby a obnovy bytového fondu je nutné zvýšit nájemné podstatně více. Odhaduji jednorázový nárůst o 50 procent pro udržitelný stav a minimálně na dvojnásobek pro možnost obnovy bytového fondu a jeho další výstavbu. Další každoroční pohyb výše nájemného by se měl odvozovat podle inflačních koeficientů.
2) Vezmeme-li v úvahu využívané nájemné z nebytových prostor a vynaložené finanční prostředky pro získávání nových bytů (nástavby, nové domy...), odhaduji, ze doplácíme zhruba 8 až 9 procent. Započítáme-li náklady na infrastrukturu, je doplatek ještě vyšší. Potřebovali bychom však doplácet mnohem více vzhledem k zanedbanému bytového fondu.
3) Město postupně kompletně zrekonstruuje svůj bytový fond. Je nutné ovšem počítat s ohromnou investicí, mnohé domy (především v památkové zóně) vyžadují náklady až milión korun na bytovou jednotku. Domnívám se, že až na výjimky by město nemělo být investorem bytových domů, mělo by pouze zajišťovat infrastrukturu pro jejich výstavbu.
4) Počítáme s tím, že sociální byty budou zastoupeny asi 20 procenty z bytového fondu (po odečtení domů speciálního určení, jako jsou DPS, služební byty a byty v památkové zóně). Z celkového bytového fondu je to pak zhruba 10 procent.
5) Ano chce. Konečný celkový rozsah bytového fondu je asi 1000 bytových jednotek.
- rš -
