Přes 500 kilogramů barev vyrobených ze stavebního a průmyslového odpadu. Betonová zeď o ploše přes tisíc metrů čtverečních. Dohromady 25 dnů intenzivních prací a desítka umělců v čele s Janem Bogym Lörinczem. Výsledek? Ambiciozní streetartové dílo na ostravských Bazalech, fotbalovém stadionu v městském obvodu Slezská Ostrava. V pondělí 19. září v 19 hodin se uskuteční slavnostní vernisáž.
„Umění má budit vášně a vyvolávat diskuze. Skvěle se to podařilo i v případě velkoformátového díla, které během léta vzniklo na opěrné zdi na Bazalech. Umělec Bogy má hodně fanoušků, kteří jsou z jeho výtvoru nadšení, a vyrojili se samozřejmě i odpůrci. Líbí se mi nápad, že velkému třesku předcházel baníkovský první výkop, na zdi je zachycena uhelná historie našeho kraje nebo boj za svobodu. Zmiňuje se, jak je naše krajské město zelené, a že má budoucnost. A nechybí tam ani láska, nápis Jano, miluji Tě byl na zdi ještě dlouho před tím, než jsme dostali nápad na ni něco nechat vytvořit,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka. Zeď i přilehlá silnice s chodníkem jsou ve vlastnictví kraje, který ji nechal za 3,5 milionu korun opravit a připravit pro tvorbu. Z krajského rozpočtu byly pokryty i náklady na vznik díla, 1,1 milionu korun.
Výtvarný návrh, podle kterého dílo vzniklo, vzešel jako vítěz z výtvarné soutěže Mural Bazaly, jejíž zadavateli byly statutární město Ostrava a Moravskoslezský kraj. Ostrava se ujala organizace soutěže, zaplatila její náklady a finanční odměny pro tři návrhy, které za nejlepší označila porota složená nejen ze zástupců kraje a města, ale i z odborníků na umění.
„Mural na Bazalech ukazuje, že v Ostravě dokážeme realizovat jedinečné počiny. Vyvolávají diskuzi, emoce, ukazují na rezervy, které máme ve veřejném prostoru i jako společnost. A to je dobře, protože jen tak se můžeme posouvat vpřed,“ sdělila náměstkyně primátora Ostravy Zuzana Bajgarová.
Výtvarník Jan Bogy Lörincz začal na zdi tvořit v prvním srpnovém týdnu. U zdi strávil celkem 25 dnů, jen po dva dny mu práci překazilo počasí. „Rád bych poděkoval studentům, kteří se na vzniku muralu podíleli. Štětek a válečků se chopilo celkem 9 skvělých lidí z ostravské Střední umělecké školy, Fakulty umění Ostravské univerzity a umprumky v Uherském Hradišti. Další studenti uměleckých škol se v minulém týdnu zúčastnili workshopu výroby pigmentů z odpadních materiálů. Dozvěděli se o technologiích zpracování v domácích i průmyslových podmínkách, drcení a mletí si i sami vyzkoušeli. Bylo to příjemné zakončení celého projektu,“ řekl autor. Umělec na zdi využil 3 barvy vyrobené z pigmentů z koksového prachu z koksovny Jan Šverma v Mariánských Horách, cihel z bývalého dolu Jan Maria u ostravského Hranečníku a mletého vápence.
Anotace díla: Zeď našeho kmene. Zeď záznamů.
Motiv: Dílo volně ztvárňuje zásadní události minulé. Vše začalo prvotním Výkopem (Baník 100let), až pak následoval Velký třesk a vznik života. Fosilní usazeniny překvapí svým hořením prarodinu z Landeku – kámen hoří! Černý kámen svým teplem přitahuje lidi z daleka. Vidina lepšího života. Zkoumání podzemí. Zaslepení červenou vlajkou. Klíč k nové době, a Ostrava dnes. Betonová stěna, její vzhled a struktura zůstává částečně zachována pro její nespornou estetickou hodnotu. Tahy a linie jsou provedeny hrubě, surově a můžou připomínat jeskynní malby.*
/zr/
