Podle § 8 odst. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen KZř) je každý kraj povinen vydávat Věstník právních předpisů kraje (dále jen Věstník). Ve Věstníku se uveřejňují právní předpisy kraje, kterými jsou obecně závazné vyhlášky a nařízení kraje....
Podle § 8 odst. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen KZř) je každý kraj povinen vydávat Věstník právních předpisů kraje (dále jen Věstník). Ve Věstníku se uveřejňují právní předpisy kraje, kterými jsou obecně závazné vyhlášky a nařízení kraje. Rovněž se v něm publikují veřejnoprávní smlouvy uzavřené obcemi /§ 66c zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZř)/ a rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR (MV ČR) ve věcech změn rozsahu výkonu přenesené působnosti obecními úřady obcí s rozšířenou působností (§ 66b OZř). Proto platí (viz § 8 odst. 7 KZř), že Věstník musí být přístupný na krajském úřadu, na obecních úřadech v kraji a na MV ČR. I když formulace citovaného ustanovení není zcela jednoznačná, lze podle mého názoru dojít k závěru, že každá obec je povinna zajistit vlastním nákladem alespoň jeden výtisk Věstníku, aby každý, kdo se chce seznámit s jeho obsahem, tak mohl učinit u jejího obecního úřadu. Přesněji je stejná povinnost obce, vztahující se tentokrát však ke Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, vymezena v § 13 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSZ).
Oprávněná snaha obcí šetřit rozpočtové prostředky často vede k tomu, že obce Věstník neodebírají. Většinou argumentují tím, že každý má možnost se na jejich úřadě prostřednictvím internetu s obsahem Věstníku seznámit, když tak jako tak musí být zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kupování tištěné podoby považují za zbytečné, neboť zákonné povinnosti, podle jejich přesvědčení, dostály de facto již zavedením internetu na obecní úřad. Daná argumentace však není správná. Ustanovení § 8 odst. 8 KZř říká, že kraj zveřejní stejnopis Věstníku, nikoli Věstník, způsobem umožňujícím dálkový přístup. Věstníkem, tj. tím, co má být na obecních úřadech v kraji každému přístupné, je pouze krajem v tištěné podobě vydávaný Věstník, nikoli jeho stejnopis dostupný prostřednictvím dálkového přístupu. Opět je možné upozornit na podobnost se ZSZ, v jehož § 12 odst. 2 se výslovně (na rozdíl od KZř) uvádí, že se stejnopis Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv zveřejněný způsobem umožňujícím dálkový přístup nepovažuje za Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv.
Shrnutí: Obce mají povinnost opatřit alespoň jeden výtisk Věstníku, aby byl každému na obecním úřadě přístupný. Tuto povinnost nelze nahradit zpřístupněním jeho stejnopisu dálkovým způsobem. Zároveň je nezbytné vznést otázku, zda by nebylo vhodné změnit příslušné právní předpisy, aby Věstníkem, resp. Sbírkou zákonů a Sbírkou mezinárodních smluv byly i jejich digitalizované verze. Tento krok by jistě přispěl ke značným úsporám a snad i ke zefektivnění veřejné správy. Práce s elektronickými dokumenty bývá totiž vzhledem k možnostem editovacích programů jednodušší a rychlejší než s textem tištěným na papíře.
Jan Janeček
právník
Krajský úřad Královéhradeckého kraje
