MUSÍME MÍT NEZAUJATÝ POHLED

Jaká je podle vás stručná charakteristika životního prostředí v kraji?

Jeho obrázek vytváří oblasti vyloženě průmyslové, zemědělské, ale i rekreační. Máme chráněné krajinné oblasti, jako je například Křivoklátsko, Český kras a Český ráj, které jsou významné pro zachování kvalitního prostředí. Na druhé straně nepříznivě pociťujeme civilizační vlivy Prahy, která se nachází v centru našeho kraje. Příkladem mohou být negativní vlivy dopravy na životní prostředí. Do hlavního města vede přes území kraje většina dopravních tepen, proto se jedná o vybavení dálnic a rychlostních komunikací protihlukovými stěnami. Také se modernizuje železniční koridor, rušná je i letecká přeprava směřující na ruzyňské letiště.

Co děláte pro zlepšení ovzduší?

V současné době připravujeme k zadání vypracování programu, jehož realizace by měla umožnit snížit emise, které vycházejí z průmyslových závodů, stejně tak imisí. Program ke zlepšení kvality ovzduší má nejprve analyzovat místa, kde je situace nejhorší a poté navrhnout opatření k nápravě. Podrobná, souhrnná analýza v rámci kraje ještě vypracována nebyla.

Došlo již někde ke snížení emisí?

V předcházejícím období byl vyvíjen velký tlak a kladeny požadavky na stacionární zdroje znečišťování. Podařilo se snížit emise díky určité restrukturalizaci průmyslu. Musíme ale nadále věnovat značnou pozornost závodům, které vypouští do ovzduší organické látky, jež vznikají ve speciálních výrobních zařízeních. Podstatně bylo sníženo také znečišťování ovzduší způsobené výrobou tepla pro domácnosti, neboť bylo nahrazeno zemním plynem.

K nápravě zřejmě přispěje letos přijatý zákon o integrované prevenci při znečišťování životního prostředí. Kterých závodů ve Středočeském kraji se dotkne?

Zákon, platný od příštího roku, se týká zejména velkých průmyslových závodů, kterých máme v porovnání s ostatními kraji v republice nejvíc. Zákon vyjmenovává okruh výrobních zařízení, která bude nutné posoudit, aby bylo možné vydat povolení k jejich dalšímu provozu. Všechna tato zařízení v kraji ještě nemáme v evidenci, zatím jich je 63, z nichž jen 29 se nachází v okrese Mělník. Náleží k nim například Elektrárna Mělník, Spolana Neratovice, Kaučuk Kralupy, dále zařízení pro chemickou výrobu v Koramo Kolín, Kovohutě v Příbrami a v Mníšku pod Brdy, automobilka v Mladé Boleslavi, cementárny a podobně. V souladu s požadavky právní legislativy Evropské unie je třeba vydat pro evidované průmyslové podniky integrované povolení postupně, aby je všechna dotčená provozní zařízení obdržela nejpozději do roku 2007.

Co znamená integrované povolení?

Jednak, že zmíněný závod nebude nadále povinen žádat jednotlivá dílčí povolení pro nakládání s vodou, odpady, pro vypouštění škodlivin do ovzduší a také povolení k ochraně okolní přírody. Všechna dosavadní povolení budou tak integrována, sjednocena do jednoho rozhodnutí. Zjednodu-ší se formální stránka vyřizování a schvalování a ve svém důsledku se má najít pro konkrétní typ výrobního zařízení co nejlepší řešení, které ochrání životní prostředí.

Připravujete se na realizaci zmíněného zákona?

Nemůžeme čekat, až vejde v platnost. Například jsme již absolvovali jednání s některými průmyslovými podniky, jejichž zařízení bude vyžadovat integrované povolení. Spolupracovali jsme s Kovohutěmi Příbram, kde se uskutečnil pilotní projekt, neboť vypracování žádosti nebude jednoduché. Nelze je chápat jako vyplnění běžného formuláře. Žádost bude nutné doložit obsáhlou dokumentací.

Jaké máte další záměry?

Připravujeme koncepci se zaměřením na odpadové hospodářství, koncepci na ochranu přírody a krajiny a rovněž jak zabezpečit environmentální výchovu a vzdělávání. Předpokládáme, že v příštím roce zahájíme práce na programu rozvoje sítě vodovodů a kanalizací v kraji a ochrany vodního prostředí. Uvedené koncepce se stanou integrovanou součástí programu rozvoje celého kraje.

Budou zmíněné koncepce jen dílem vašeho odboru?

Prakticky to není ani možné. Naši pracovníci zajišťují hlavně zadání a kontrolu prací na koncepcích, které sestaví specializované firmy a agentury na základě veřejné zakázky. Koncepci odpadového hospodářství financuje Státní fond životního prostředí a zpracovává ji Regionální rozvojová agentura Střední Čechy s firmami ISES a SKS. V nejbližším termínu vyhlásíme veřejnou obchodní soutěž na program snižování emisí a imisí.

Se kterými odbory na krajském úřadu nejvíc spolupracujete?

Zejména s odborem regionálního rozvoje. Už proto, že v kraji je především v menších obcích nedostatečná infrastruktura. K dosažení standardu kvalitního bydlení na venkově a zlepšení životního prostředí mnohde chybí kanalizační síť, čistírny odpadních vod, uspokojivě není dořešeno zásobování pitnou vodou, zbývá dokončit plynofikaci domácností. Jsou to potíže, vyplývající i z velké četnosti i roztříštěnosti malých obcí, kterých máme v našem kraji, v porovnání s ostatními v republice nejvíc. Ty z vlastních zdrojů ani nemohou vybudovat potřebnou infrastrukturu. Problémem pro ně je dostupnost dotací, vázaných na nutnou finanční spoluúčast obcí.

Přesto - daří se vám předkládat projekty vyžadující finanční podporu?

Investiční programy zpracovává odbor regionálního rozvoje, zatímco náš odbor k nim podává připomínky a návrhy týkající se životního prostředí. Posuzujeme žádosti na podporu investic, které je možné získat z různých zdrojů, jako z Ministerstva zemědělství, které přispívá na výstavbu vodovodů a kanalizace. Pozitivně hodnotíme jednání se Státním fondem životního prostředí. Fond přihlíží k hodnocení našeho kraje, který stanovuje prioritu, pořadí žádostí o dotaci. Zvýšil se tak význam regionálního kritéria při rozhodování o žádostech až na 30 procent. To znamená, že fond při výběru žádostí k podpoře zohledňuje vyjádření kraje.

Jsou využívány možnosti získat dotace z předvstupních programů Evropské unie?

K programu SAPARD proběhlo letos první kolo schvalování projektů zaměřených na rozvoj venkova a zemědělství. Zemědělské projekty byly vesměs schváleny a obdrží podporu z tohoto programu. Dotace budou využity například při rekonstrukci jímek na uskladňování kejdy, na realizaci pozemkových úprav a na stavbu polních cest. Nepodařilo se uplatnit projekty zaměřené na rozvoj venkovských oblastí, jak jsme předpokládali. Zejména regionů ve kterých nelze zlepšit ekonomické podmínky vybudováním průmyslových zón.

A co se týče programu ISPA?

Některé projekty byly s podporou kraje předloženy, ale zatím neuspěly. Například projekt Dolní Pojizeří měl řešit čištění a odvádění odpadních vod v regionu. V současné době probíhají aktivity směřující ke zlepšení čistoty vody v Berounce a Litavce. Půjde o komplex opatření zahrnující město Beroun, Králův Dvůr a další obce v povodí. Na zajištění projektu, jeho přípravy a potřebné dokumentace jsou zatím vynaloženy prostředky kraje.

Co je vaší nejbližší krátkodobou prioritou?

Abychom mohli včas převzít a připravit se na činnosti, které k nám budou přesunuty v rámci reformy veřejné správy včetně další legislativy. Ta zahrnuje nejen nový zákon o ochraně ovzduší a o odpadech, ale i zákon o myslivosti, platný od 1. července. Snahou je, aby úroveň naší správy rychle dosáhla žádoucí úrovně a vůči veřejnosti řádně fungovala.

Dosáhnete toho se současným stavem pracovníků?

K tomu je zapotřebí co nejdříve dokončit personální obsazení odboru. V souvislosti s novou legislativou počítáme s mírným nárůstem pracovníků do konce roku, tak aby odbor měl 23 - 26 zaměstnanců. Vyžádá si je též přesun kompetencí z dosavadních okresních úřadů, které letos končí. Z nich máme v rámci delimitace zájem o odborníky, kteří se ve svém oboru již osvědčili a mohou v této činnosti u nás pokračovat.

Navázali jste již první kontakty s pověřenými obcemi, s malými okresy?

Ještě než bylo s konečnou platností schváleno, že těchto okresů bude ve Středočeském kraji celkem 26, pozvali jsme zástupce z uvažovaných pověřených obcí na školení k zákonu o odpadech. Víc se budeme na malé okresy zaměřovat ve čtvrtém čtvrtletí. Jednak proto, že do konce září mají být dokončeny dohody o delimitaci, přesunu zaměstnanců z dosavadních okresních úřadů na nová působiště, takže již budeme vědět, se kterými pracovníky v nových okresech budeme moci napříště jednat.

Mají starostové zájem o spolupráci s vámi?

Protože v kraji máme přes 1000 obcí, většinou menších, je zatím nesnadné najít vhodnou formu, ucelený systém komunikace s místními zastupiteli, to, jak je co nejlépe informovat a znát i jejich názory. Zatím jsme i pro zástupce obcí uspořádali semináře k odpadovému hospodářství, k vodnímu zákonu a dvoudenní seminář k ochraně krajiny. Dosud také není reálné poskytovat jim servis v rozsahu, který by potřebovali. Soustředíme se nejprve na vypracovávání písemných materiálů a na zasílání užitečných informací, o kterých by na všech obcích měli vědět. Využijeme k tomu i internet. Doufám, že starostové, kteří chtějí znát víc, si k nám cestu najdou.

K ekologickým projektům se často vyslovují nestátní organizace, občanská sdružení. Vycházíte s nimi?

Jednak s nimi spolupracujeme ze zákona. Různá zájmová sdružení, po splnění určitých náležitostí, se totiž stávají účastníky řízení při projednávání určitých projektů. K nim jsou zváni například zástupci Českého svazu ochránců přírody nebo občanského sdružení ustanoveného k ochraně konkrétního přírodního prostředí apod. S těmito organizacemi a sdruženími se snažíme aktivně spolupracovat, s námi se podílejí na vypracování koncepce enviromentálního vzdělávání a výchovy. Máme zájem, aby sdružení tuto činnost vykonávala jako je tomu v Podblanickém ekocentru a akcích Dětí Země. Někdy se naše názory se při různých řízeních rozcházejí, protože dotčená sdružení se na určitý problém dívají subjektivně, zatímco náš pohled musí být nezaujatý, objektivní, vycházející ze zákona.

JAN BEDNAŘÍK