Předkládáme shrnutí výsledků srovnávacího výzkumu provedeného na vzorku 37 českých a 46 německých měst, které poslouží při tvorbě Standardu Inteligentní město.
Dotazníkové šetření proběhlo vloni v létě v rámci projektu Inteligentní město, který s podporou dotace EU realizuje společnost M.C.TRITON s partnery - městy Třinec, Bad Neustadt an der Saale a německou poradenskou společností IFOK. Cílem projektu je vytvoření metodiky pro »inteligentní« fungování města. Tzv. Standard Inteligentní město (inovativní nástroj řízení) umožní zvýšit schopnost vedení měst efektivně řešit aktuální problémy a rozvoj. Zveřejněn bude na podzim.
Shrnutí výsledků v hlavních sledovaných oblastech: vize a strategie, řízení úřadu a vztah města k okolí nabízí tabulka. Zajímavé byly i další oblasti výzkumu.
CO SE TAKÉ ZJISTILO
Např. na otázku »Kdo může zhodnotit, zda je město úspěšné«, česká města odpověděla, že občané (40-67 %) a externí nezávislé subjekty (28 %). Německá města tvrdí, že úspěšnost může zhodnotit stejně tak občan jako starostové obcí (asi 28 %).
Odpovědi českých měst na otázku »V čem spočívá inteligence města/obce« se soustředily na zdravé hospodaření (23 %), nízkou nezaměstnanost (20 %) a zdravé životní prostředí (18 %). Podle německých měst je to hlavně kvalita poskytovaných služeb občanům (26 %), funkční administrativa úřadu (25 %) a kvalitní infrastruktura (25 %).
Z odpovědí na dotaz »V čem se liší úspěšná města od průměrných«, vyplynuly velké rozdíly v ČR ve vnímání pojmu úspěšnost podle velikosti sídla. Města do 20 tisíc obyvatel spojují úspěšnost s kvalitní infrastrukturou, dobrou komunikací s občany a podporou společenského života. Města do 50 tisíc obyvatel úspěšnost vnímají přes svou geografickou polohu, nárůst počtu obyvatel a spokojenost podnikatelů. Města nad 50 tisíc obyvatel zdůrazňují finanční zdraví, nízkou nezaměstnanost, kvalitu řízení úřadu a součinnost zastupitelů a úředníků při plnění vize města. Odpovědi německých měst se soustředily na existenci strategií a jejich implementaci, spolupráci a participaci, spokojenost občanů, dobré služby a infrastrukturu.
K otázce »V čem se lze inspirovat v zahraničí«, uváděla česká města nejčastěji péči o nezaměstnané, podporu tvorby nových pracovních míst, provázanost strategických plánů s vizemi, efektivnost řízení úřadu a dialog s občany. Němečtí kolegové udávali inspiraci z investičních a kulturních akcí, jiný způsob vedení měst, učení se od nejlepších, zdokonalení infrastruktury a sociální politiku měst.
JAKÁ JSOU DOPORUČENÍ
Závěrem několik doporučení pro naše města, která vyplynula z dotazování:
Vyhodnocovat a aktualizovat strategické rozvojové plány (alespoň 1x ročně).
Více využívat pro řízení města moderní nástroje (řízení podle cílů veřejných služeb, controlling, řízení v rámci regionu).
Řídit úřad pomocí cílů, jež jsou provázány se strategií města a jeho rozpočtem.
Výkonově odměňovat vedoucí zaměstnance organizací, které zřizuje město.
Zaměřit se na rozvoj dovedností zaměstnanců úřadu (především vedení lidí, spolupráce, řízení podle cílů).
Vtahovat občany a další stakeholdery do rozhodování (využívat různé formáty).
Více využívat pro rozvojové projekty principu PPP projektů.
MAREK PAVLÍK
SYLVA KOVÁČIKOVÁ
konzultanti pro veřejnou správu M.C.TRITON
Srovnání vzorku českých a německých měst z pohledu vize, řízení a vztahu měst k okolí
| Srovnatelné výsledky českých a německých měst | Odlišné výsledky českých a německých měst | |
| Vize a strategie města | 75 % měst v ČR i Německu má stanovenou vizi. | 1/3 českých měst vyhodnocuje strategický rozvojový plán a jeho cíle jen jednou za 4 roky.Pouze 1/8 německých měst vyhodnocuje strategický rozvojový plán a jeho cíle jen jednou za 4 roky. |
| Řízení úřadu | V obou zemích platí, že u velkých měst (nad 50 tis. obyvatel) je příklon k procesnímu řízení menší než u měst s méně obyvateli.Města z obou zemí mají dostatečný přehled o majetku obce (okolo hodnoty 7,5).Města z obou zemí nemají ale dostatečné zdroje na provozní náklady související s jejich majetkem. Kromě českých měst 20-50 tis. obyvatel, kde jsou hodnoty na dobré úrovni (7,4), mají ostatní česká a německá města hodnoty kolem 4,5.Obce z obou zemí v drtivé většině pracují s rozpočtovými výhledy na 3 roky (84-94 %).65 % českých i německých obcí realizují průzkum spokojenosti svých zákazníků se službami úřadu.České i německé obce vykazují spokojenost v oblasti řízení úřadu kolem hodnoty 7. | Česká města mezi 20-50 tis. obyvateli dávají větší důraz na nastavené procesy na úřadě a měřitelné parametry plnění činností než ostatní města.Německá města 20-100 tis. obyvatel více podporují hodnocení a odměňování podle výkonu (až o 2 body více než česká města).V ČR je hospodářská činnost obcí nebo činnost za účelem zisku mnohem častější, potvrzují to obce všech velikostí, a to v rozsahu od 33 do 60 %.České obce vyhodnocují chování zaměstnanců svých úřadů k zákazníkům mnohem více než německá města (1,5-3x větší hodnota). Česká města jsou více spokojená s rozvojem kvalifikace a dovedností zaměstnanců svých úřadů (v ČR hodnota 7, v SRN 6).U obou zemí platí, že největší města (v ČR nad 50 tis. obyvatel a v SRN nad 100 tis. obyvatel) vykazují nejmenší spokojenost v oblasti řízení svého úřadu (v ČR hodnota okolo 6, v SRN asi 5,5). |
| Vztah města k okolí | V oblasti spolupráce s ostatními subjekty ve městě jsou výsledky v obou zemích srovnatelné. Pohybují se v rozmezí kolem 3-4, v Německu jsou mírně vyšší než v ČR.Spokojenost obcí s komunikací a spoluprací se soukromým sektorem je v obou zemích podobná (nad 50 % dotázaných). | České obce a města realizují průzkum spokojenosti občanů a podnikatelů ve vyšší míře než města německá.Německo vykazuje vyšší aktivitu pro zvyšování zaměstnanosti občanů zejména u měst 5-10 tis. obyvatel, a to kolem 75 % v korelaci s velikostí obce. |
Poznámka: Hodnocení oblastí (1-10, přičemž 10 je maximální spokojenost).
