»Těší nás, že jsme v Česku pojmem. A to tím více, že v Litomyšli za to radnice výraznější ovace nesklízí,« říká starosta Michal Kortyš. »Tedy za to, že už dlouho se u nás daří optimálnímu urbanistickému rozvoji, citlivé kombinaci staré a nové architektury i aktivnímu přístupu k veřejnému prostoru.«
Podle Michala Kortyše není snadné definovat, proč právě Litomyšl »umí« to, o čem jinde zatím jen sní. »Litomyšl měla prostě štěstí na určité souvislosti, na lidi i na jednotná zastupitelstva po celá dlouhá volební období,« tvrdí starosta.
Patrně podstatným prvkem systému, který u vás zajišťuje kvalitní rozvoj, je městský architekt. Leckterá, i větší města ho ovšem nemají. Je to prvek »nutný«?
Pro zdárné nastartování celého systému naprosto nezbytný. Městský architekt však časem ztrácí své pozice s tím, jak vychovává a ovlivňuje své okolí. Poučená samospráva či ten již dříve zmiňovaný celý systém potom spolupracuje s jednotlivými zpracovateli už víceméně nezávisle. S městským architektem pak konzultuje jen dílčí věci, spíše jakési přesahy a souvislosti. A ten má díky tomu více času na práci s veřejností.
Označil byste práci s veřejností - podobně jako městského architekta - také za nutnou součást vašeho »systému«?
Hlas veřejnosti nelze přehlížet. Je však třeba přicházet s jasným řešením. Pokud bychom organizovali ankety či veřejná hlasování bez jasné koncepce, tak by v Litomyšli moderní architektura nikdy nevznikla. V této oblasti lidé bývají velmi konzervativní. Navíc je třeba vždy znát k danému problému množství souvislostí a informací. To »běžný« občan většinou v celém nezbytném kontextu neobsáhne. Komunikace proto probíhá především v rovině vysvětlování a obhajoby názorů, které vznikají v týmu odborníků. Ale to v žádném případě neznamená, že by pro nás diskuse s občany a z nich vzešlé připomínky a podněty nebyly inspirací. Konstruktivní hlas jednotlivce pro nás má vždy svou váhu.
Zájmy města se nemusí krýt se zájmy podnikatelů. Klasický bývá rozpor mezi jejich požadavky na parkovací místa a voláním veřejnosti po pěších zónách. Jaký recept na to máte v Litomyšli?
Snažíme se najít rovnováhu, v praxi však zatím řešíme jen dílčí problémy. Velmi nás trápí třeba problém s parkováním v historickém jádru, jemuž nadměrná doprava škodí a hyzdí je. Usilujeme najít kompromis s lidmi, kteří mají na náměstí obchody, a těmi, kdo tam žijí. Není to snadné: Město je malé a lidí hodně, hlavně v létě s příchodem turistů. Najít ideální řešení, aby se obchodníkům v centru nekrátily tržby a člověk si tam zároveň nepřipadal jako na automobilových závodech, je velmi těžké.
Nedostáváte se přitom jako starosta a současně podnikatel do poněkud schizofrenních situací?
Funkci starosty jsem přijal po dlouhém zvažování. Musel jsem si položit různé nepříjemné otázky, odpovědět si na ně a ujasnit si sám pro sebe pravidla hry. Morálně-etický problém nemám, protože v pozici veřejného činitele je pro mě veřejný zájem vždy nad zájmem osobním. Výběrových řízení, které naše město vypisuje, se neúčastním, spíše se snažím přispět svými zkušenostmi při tvorbě městských zakázek.
Když se mluví o veřejných zakázkách, hned je řeč také o korupci. Jak se s tímto a priori podezřením vyrovnáváte u vás?
V současné situaci je to zcela pochopitelný jev. Nezbývá mi nic jiného než trpělivě případná podezření vyvracet a předcházet jim. Třeba zapojováním zastupitelů do rozhodovacích procesů, do výběrových komisí a také maximálně možnou informovaností.Naší běžnou praxí je zveřejňování zakázek, transparentní řízení a průhledné zadávání podmínek. Děláme to tak už řadu let, protože to tak prostě dělat chceme a město z toho má prospěch. Nikoli proto, abychom vyvraceli případná podezření z korupce.
Přinese podle vás nějaké změny chystaná novela zákona o veřejných zakázkách?
Je dobře, že je tady alespoň nějaká snaha změnit stávající poměry a zprůhlednit financování veřejných zakázek. Na druhou stranu si nejsem úplně jist, jestli novela přinese reálné výsledky a jako taková bude faktickým řešením problému korupce. Někdy mám pocit, že zákony tvoří lidé, kteří se nezúčastnili ani jednoho výběrového řízení na straně investora. Já osobně bych volil hlavně jednoduché metody, třeba z tendru o cenu bych prvního a posledního vyřadil.
Stejně mizernou pověst jako veřejné zakázky má u nás také development. Jaké zkušenosti má s developery Litomyšl?
Dosud jsme měli štěstí. Developerské firmy respektovaly fakt, že jsou ve městě hostem, a respektovaly i naše požadavky a připomínky. Možná v tom sehrává pozitivní roli i publicita, jíž se Litomyšli dostalo. Zatím se nám ve vztazích s developery dařilo, jednání ovšem někdy byla velmi tvrdá. Osobně každého »solidního« a »slušného« (i když tato označení se dnes pomalu považují za sprostá slova) developera vítám a je pro mě novou výzvou. Vždy však očekávám, že při uskutečňování svých plánů se bude podílet i na dotvoření a rozvoji města.
Co se u vás z hlediska urbanistiky a architektury bude dít v nejbližších letech?
Doufám, že úspěšně uskutečníme projekt Revitalizace Zámeckého návrší. Věřím, že přislíbené stamiliony dobře zhodnotíme a že se tento náš dosud největší projekt zařadí do portfolia staveb, za něž jsme tak dobře hodnoceni. Dokončíme rovněž zbrusu nový územní plán a je třeba najít i konsenzus v trasování silnice R 35. Máme rozpracováno i pár dalších zajímavých projektů. Známé »hop« však zakřičíme až ve chvíli, kdy »přeskočíme«.
Praha 15. září: Konference Křižovatky architektury
Starosta Litomyšle Michal Kortyš bude jedním z aktivních účastníků konference Křižovatky architektury, která se bude konat 15. září 2011 v Ballingově sále Národní technické knihovny v Praze. Třetí ročník této konference se zaměří na téma celospolečensky aktuální - veřejný prostor městský či příměstský a jak architektura ovlivňuje život společnosti. K diskusi budou přizváni zástupci komunální sféry, státní sféry, akademické obce, dále architekti, urbanisti a developeři. Bližší informace o konferenci a jejím programu na www.krizovatkyarchitektury.cz.
Starosta Michal Kortyš: Doufám, že úspěšně uskutečníme velký projekt Revitalizace Zámeckého návrší. Máme však rozpracovány i další zajímavé projekty.
Tyto nové bytové domy v Litomyšli navrhl AP ATELIER architekta Josefa Pleskota.
FOTO: ARCHIV
