S pěti otázkami, které se týkají bytového fondu, jsme oslovili představitele několika měst, resp. městských částí.Jaká varianta deregulace nájemného by pro vaše město byla potřebná s ohledem na nutnost údržby a oprav bytového fondu v jeho vlastnictví?Doplácí vaše město na regulované...
S pěti otázkami, které se týkají bytového fondu, jsme oslovili představitele několika měst, resp. městských částí.
Jaká varianta deregulace nájemného by pro vaše město byla potřebná s ohledem na nutnost údržby a oprav bytového fondu v jeho vlastnictví?
Doplácí vaše město na regulované nájemné?
Plánujete pro příští roky výraznější investice do svého bytového fondu?
S jakým podílem sociálních bytů byste počítali ve svém bytovém fondu po vytvoření volného trhu s byty?
Chce si město i do budoucna podržet svůj bytový fond?
PaedDr. Milada Halíková, primátorka statutárního města Havířov:
Deregulace nájemného je velmi citlivá otázka. Zvláště v takovém městě, jako je naše, kde se nezaměstnanost blíží k 20 procentům a na dávkách sociální péče se v průměru vyplácí 16,3 miliónu korun měsíčně. Technický stav domů a bytů sice hovoří pro co nejrychlejší deregulaci, ale současně musí být řešeno bydlení s únosným nájemným pro sociálně potřebné.
Město prostřednictvím účtu hospodářské činnosti prokazatelně vrací všechny příjmy z nájemného do oprav a údržby bytů. Roční nájemné z bytů v majetku města činí zhruba 100 miliónů korun. Z toho je část použita na technické opravy bytového fondu a další část na prohlídky, revize, servis apod. Nad rámec těchto peněz město do bytového fondu investovalo ze svého rozpočtu za poslední tři roky přes 270 miliónů korun. K realizaci těchto investic byly vybrány jen některé z ohrožených panelových domů.
K urychlené sanaci panelových vad by bylo nutné v poměrně krátkém časovém úseku rychle investovat asi 200 miliónů korun. Už existuje projekční příprava na sanace panelových domů za 92 miliónů korun.
Nyní má město 329 bytů s celkovou kapacitou 465 míst v pěti domech s pečovatelskou službou, přičemž eviduje 579 žádostí o tento způsob bydlení. Čekací doby jsou dva až tři roky na byty 0+2 a pět až sedm let na byty 0+1. Vzhledem k demografickému vývoji (přes 15 tisíc obyvatel Havířova z celkového počtu přibližně 85 tisíc je narozeno před rokem 1940) a nezaměstnanosti (zasahuje 19 procent obyvatel v aktivním věku) se zájem o bydlení v sociálních bytech bude zřejmě zvyšovat. V minulosti však dosud v Havířově nebyla zpracována koncepce bydlení a nyní na ní teprve pracujeme. Ta by měla ukázat potřebu bydlení z pohledu kvality i kvantity.
Havířov je možná specifický tím, že 7634 bytů je ve vlastnictví města, 12 053 byty patří společnosti OKD, 10 148 je družstevních bytů a 4754 bytů je v soukromém vlastnictví. Město byty zatím neprodává a patrně si je bude chtít z větší části ponechat. Dosud nám však není známo, jak s byty naloží OKD, a. s.
Ing. Dan Jiránek, 1. náměstek primátora statutárního města Kladno:
Vyhovovala by nám varianta, která by umožnila diferencovaný růst nájemného zejména s ohledem na provedené rekonstrukce a zateplování panelových domů. Pokud město vlastní investicí nájemníkům sníží náklady na vytápění, mělo by mít možnost o celé prokazatelné snížení těchto nákladů zvýšit nájemné. Rovněž by mělo být možné zvýšit nájemné u rekonstruovaných bytů tak, aby se tímto zvýšením daly uhradit náklady na rekonstrukce, a to zhruba do deseti až patnácti let, včetně úroků. Konečným stavem by mělo být nájemné umožňující pravidelnou údržbu bytového fondu a postupné odstranění skryté zadluženosti pro cenovou úroveň roku 2002 zhruba 35 až 50 Kč/m2 měsíčně.
Sice na ně nedoplácíme z rozpočtu, ale na nutnou rekonstrukci 12 bytových panelových domů jsme si vzali půjčku ve výši 100 miliónů korun. Pokud nebude nájemné zvýšeno, bude nutné půjčkami řešit i rekonstrukce dalších domů, jejichž životnost v podstatě již prošla. Stav řady domů je takový, že bez půjček by za několik let v nich bylo bydlení nemožné. Uvedená půjčka představuje 150 procent ročního nájemného.
Ano, počítáme s investicemi do rekonstrukce dalších asi 60 bytových domů a pokračujeme ve zpracovávání projektů na regeneraci sídliště Kladno - Kročehlavy, kde žije přibližně 45 tisíc obyvatel. Odhadovaná výše nákladů na rekonstrukce domů dosahuje zhruba 480 miliónů korun.
Tento podíl by činil přibližně 30 procent, přičemž město si kromě sociálních bytů patrně ponechá také památkově chráněné stalinské věžáky a nově opravené objekty, aby z jejich, doufejme, neregulovaného nájemného mohlo opravovat další domy.
Ano, tak jak jsem uvedl ve své předchozí odpovědi.
- rš -
(Příště odpovědi představitelů Městské části Praha 17 (Praha - Řepy), Trutnova a Uherského Hradiště.)
