NA PODPORU MÁ NEJVĚTŠÍ ŠANCI VÝSTAVBA OBECNÍHO BYDLENÍ

Naší redakci to potvrdil Pavel Mandula, oblastní koordinátor veřejných projektů. "Ale je nutné zdůraznit, že projekty z naší databáze jsou převážně financovány z vázaných peněz a velkých dárců, kteří by ještě chtěli věnovat prostředky na povodňové konto, s přibývajícím časem ubývá. Enormně nás ovšem zajímají projekty výstavby obecního bydlení pro lidi, kteří přišli o svůj domov. Na ně bude uvolněna část prostředků z veřejné sbírky SOS Povodně. Pokud tedy obce mají projekt tohoto charakteru, u něhož jsou potíže s financováním, doporučuji jim obrátit se na společnost Člověk v tísni buď písemnou či elektronickou formou s popisem projektu," dodal Pavel Mandula.

Do počátku prosince se na kontě SOS Povodně, které spravuje Člověk v tísni, společnost při ČT, o. p. s., sešlo více než 205 miliónů korun. Ředitel humanitárních operací společnosti Člověk v tísni a hlavní koordinátor pomoci po povodních Šimon Pánek ovšem předpokládá, že částka, která by byla na tomto kontě celkem k dispozici, se nakonec vyšplhá až k 250 miliónům. Šimon Pánek je s Pavlem Mandulou zajedno v tom, že velkých dárců začíná být méně, ale zároveň upozorňuje na skutečnost, že někteří významnější donátoři si poskytnutí darů museli nechat schválit svými představenstvy a dozorčími radami, které se leckdy sešly až v závěru uplynulého roku. S určitým zpožděním na veřejnou sbírku SOS Povodně docházejí také příspěvky od krajanských spolků ve světě i od některých velkých dárců ze zahraničí.

TŘI TYPY PROJEKTŮ

Šimon Pánek také vysvětlil, podle jakého klíče se peníze ze sbírky rozdělují mezi tři základní typy projektů, a to mezi:

projekty na obnovu a rekonstrukci domácností a na pomoc povodněmi postiženým rodinám;

projekty veřejného zájmu, tedy zejména pro obnovu normálního fungování povodněmi zasažených obcí;

humanitární pomoc a drobnější povodňové projekty (například organizační náklady při vysílání dobrovolníků, zapůjčování 170 vysoušečů, financování provozu Kontaktního centra v pražském Karlíně, multicílový projekt sociální a právní pomoci apod.).

"Vycházíme z faktu, že více než 120 tisíc drobných dárců nám své peníze svěřilo hlavně s tím, že mají bezprostředně sloužit vyplaveným rodinám," řekl Šimon Pánek. "Proto většina finančních prostředků z naší sbírky bude použita právě ve prospěch konkrétních domácností." Člověk v tísni předpokládá, že na tyto účely bude ze sbírky SOS Povodně uvolněno až 170 miliónů korun a už počátkem prosince našlo v rodinách své konkrétní adresáty na 50 miliónů. Ve prospěch projektů veřejného zájmu bude podle Šimona Pánka uvolněno zhruba 70 miliónů korun a zbývajících přibližně deset miliónů z celkem očekávaných 250 miliónů na kontě sbírky SOS Povodně má být čerpáno na humanitární pomoc a drobnější povodňové projekty.

POMOC OBCÍM

Na sklonku loňského roku měl Člověk v tísni ve své databázi přes 260 veřejných projektů, přihlášených sedmi desítkami obcí. Realizace projektů již začala nebo byla rozjednána v 51 případech. Pro tyto projekty Člověk v tísni obvykle zprostředkovává pomoc ve formě vázaných darů velkých donátorů. Tito dárci zpravidla určí, na pomoc jakého typu chtějí své peníze poskytnout - například na obnovu zničené infrastruktury, rekonstrukci základních a mateřských škol či třeba na pomoc domovům důchodců a domům s pečovatelskou službou. Člověk v tísni pak ze své databáze vybere odpovídající projekty a jako tipy je dodá dárcům. "Konečné rozhodnutí, jaký projekt bude podpořen, vždy zůstává na dárci," podtrhl Pavel Mandula. Poskytnutí pomoci obcím je pokaždé smluvně zajištěno, včetně možnosti zevrubné kontroly rozpočtů projektů a projektové dokumentace společností Člověk v tísni. Ta zpravidla bývá i u výběrových řízení a rovněž všemi dalšími způsoby důsledně kontroluje, zda věnované finanční prostředky byly řádně využity. Ve smlouvách o poskytnutí pomoci obcím nechybí ani ustanovení, že Člověk v tísni může na akci vyslat dokonce vlastní stavební dozor a že také obdrží kompletní vyúčtování realizace projektu. "Pochopitelně se rovněž zajímáme, jak je to s výší pojistného plnění, jaký podíl bude obce či města, co může být pokryto z dotací ministerstev, resp. státu. Jednoduše řečeno chceme zajistit, aby prostředky věnované v dobré víře firmami či jednotlivci nebyly použity na něco, co by mělo být pokryto z jiných zdrojů" připomněl Šimon Pánek. Člověk v tísni tak obvykle od dárců na každý projekt v závislosti na jeho rozsahu zprostředkuje pomoc mezi 20 až 40 procenty celkových nákladů.

Větší část projektů z databáze společnosti Člověk v tísni se realizuje v severních a středních Čechách, zbývající v jižních a západních Čechách.

Vzhledem k tomu, že dojednat všechny podrobnosti a vést dohled nad správným využitím finančních darů je časově neobyčejně náročné, Člověk v tísni zprostředkovává vázané dary od půl miliónu korun výše. Při individuálním dojednání však tato částka může být i nižší.

FOTO BÝVÁ NEJÚČINNĚJŠÍ

Koordinátorka veřejných projektů Milana Šnajdrová tvrdí, že velcí dárci si nejprve obvykle vybírají postižený region a také již mají jasnou představu o částce, kterou chtějí pro jeho obnovu věnovat. Pak se rozhodují o tom, jaký typ projektu by jim nejvíce vyhovoval. Zda peníze věnují do školství, sociální sféry nebo do infrastruktury. Ze zkušeností Člověka v tísni vyplývá, že dárci upřednostňují menší obce a že zatím nejčastěji bývá pomoc tohoto typu směrována ve prospěch obnovy základních a mateřských škol a školních kuchyní a jídelen. "Dárci chtějí své finanční prostředky věnovat jednoduše a přehledně," dodává koordinátorka. Proto se obracejí na Člověka v tísni, který má v povodněmi zasažených oblastech situaci dobře zmapovanou a neustále aktualizuje svoji databázi veřejných projektů. Podle svých priorit a vlastních představ si donátor většinou může v této databázi vybírat ze tří až deseti projektů. Milana Šnajdrová také upozorňuje: "Rozhodování dárců hodně ovlivňuje i fotodokumentace, která je ve prospěch toho či onoho konkrétního projektu často přesvědčí víc než popsaný kus papíru."

ROZHODUJE I NÁZOR STAROSTŮ

K loňskému 1. prosinci společnost Člověk v tísni rozhodla už také o finanční pomoci prvním 640 rodinám postižených povodněmi. Příspěvky pro tyto rodiny se pohybují v rozmezí od 10 tisíc do 100 tisíc korun. Vzhledem k velké obsáhlosti zasaženého území se společnost Člověk v tísni s dalšími humanitárními organizacemi dohodla o vymezení oblastí, v nichž bude každá z nich fyzickým osobám pomáhat. Člověk v tísni tak pomáhá domácnostem v povodí Blanice, v oblasti blatenských rybníků, na středním a dolním toku Berounky a od Kralup nad Vltavou dále po toku Vltavy a Labe až k Děčínu, kde všude monitoruje situaci ve 117 obcích. Spolu s Českou katolickou charitou společnost Člověk v tísni navíc převzala nejtěžší případy na Plzeňsku a s Ligou vozíčkářů se jich ujímá také v jižních Čechách.

Dotaci Člověka v tísni podle prvních odhadů obdrží kolem 1500 nejhůře postižených domácností. Ty byly na základě dotazníkového šetření vybrány z více než tří tisícovek rodin, které po povodních v uvedených oblastech navštívili pracovníci Člověka v tísni. Ovšem šetření v rodině a vyplněný dotazník nebývají jedinými kritérii pro poskytnutí pomoci. Po zpracování dat z dotazníků navštěvuje rodiny ještě některý ze zvlášť vyškolených sociálních rozhodčích, kteří se také opírají o informace místního starosty, příslušného sociálního odboru apod. Na základě dobrozdání sociálních rozhodčích pak o udělení pomoci rozhoduje v Praze několikačlenná komise. "Snažili jsme se vytvořit maximálně funkční systém, který však samozřejmě nikdy nebude stoprocentně spravedlivý," připustil Tomáš Vyhnálek.

IVAN RYŠAVÝ

Člověk v tísni -

společnost při ČT, o. p. s.

pinfcz@czech-tv.cz

Kavčí Hory, 140 70 Praha 4

Tel. 26 11 34 401

Konto SOS Povodně

334 334 334/0300

pobočka ČSOB Praha