Na seznam UNESCO by mohly přibýt i Punkevní a Kateřinská jeskyně v CHKO Moravský kras

Česká republika má na seznamu světového dědictví UNESCO zatím jen jednu položku v oblasti přírodního dědictví, a tou jsou Jizerskohorské bučiny. V budoucnu by k nim mohla přibýt i dvojice jeskyní, které se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras – unikátní Punkevní jeskyně s propastí Macochou a Kateřinská jeskyně.

„Chráněná krajinná oblast Moravský kras je důkazem toho, jak rozmanité a jedinečné přírodní krásy můžeme v naší zemi obdivovat. Punkevní jeskyně s propastí Macocha i Kateřinská jeskyně jsou unikátním prostředím, které si zápis na seznam UNESCO zaslouží. Na přípravě podkladů pracuje tým odborníků. Nápad jsme projednávali také se starosty obcí Moravského krasu i s hejtmanem Jihomoravského kraje,“ říká Petr Hladík, ministr životního prostředí.

Punkevní jeskyně i Kateřinská jeskyně se nacházejí na území národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy, která jim dle zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje nejvyšší možný statut ochrany. Území je zapsáno i na Seznam mokřadů chráněných podle Ramsarské úmluvy o mokřadech, jež mají mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, a to pod názvem Podzemní Punkva.

Jedinečné lokality z přírodního, ale i kulturního hlediska

„Punkevní jeskyně jsou unikátní skladbou prohlídkové trasy. V Kateřinské jeskyni se našlo 15 a patrně i více pravěkých kreseb, proto budeme usilovat o zápis i mezi takzvané smíšené statky,“ vysvětluje Milan Jan Půček, ředitel Správy jeskyní České republiky (SJ ČR).

Propast Macocha je pravděpodobně největší propastí typu tzv. light hole ve střední Evropě s endemickou flórou. Zpřístupněním jejího dna v roce 1914 se návštěvníkům otevřely fascinující pohledy Punkevních jeskyní. Tato trasa je v evropském měřítku ojedinělá – začíná průchodem suchými jeskynními sály zdobenými krápníky, pokračuje sestupem na dno monumentální krasové propasti a završuje se plavbou na elektrických člunech po téměř půlkilometrovém úseku podzemní řeky Punkvy.

Kateřinská jeskyně vyniká geologickými vlastnostmi a paleontologickými nálezy a také charakterem archeologické lokality. Je bohatým nalezištěm kostí pleistocenních zvířat, především medvědů. Na stěnách se v různých místech našlo 15 a patrně i více pravěkých kreseb uhlem z doby před asi 7 000 lety. Nejstarší nálezy nástrojů pocházejí ze starší doby kamenné. Stáří předmětů je asi 12 tisíc let. Další osídlení je doloženo nálezy z neolitu, doby bronzové, halštatské a ze středověku.

Kromě Jizerskohorských bučin má Česká republika na seznamu světového dědictví UNESCO dalších 16 památek hmotného dědictví, ty jsou ale chráněny výhradně pro svou historii a architekturu. Čekatelem na tzv. indikativním seznamu jsou skalní města Českého ráje. Extrémního overturismu se po případném zapsání na seznam správci jeskyní neobávají. „Z těch 17 zapsaných míst se s velkým počtem turistů potýká jen centrum Prahy a Český Krumlov. A to by se možná dělo i bez seznamu. Motivuje nás hlavně snaha ukázat vzácnost a zajímavost obou jeskyní. Světová veřejnost zastoupená organizací UNESCO požaduje, aby bylo o takové skvosty náležitě a promyšleně pečováno,“ říká Milan Jan Půček.

Záměr nevyžaduje úpravu stávající právní ochrany, protože už nyní jsou obě jeskyně i jejich okolí v nejvyšším stupni ochrany – jako národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy.*

/tz/