Jako členové Evropské unie máme příležitost užívat výhod, které toto členství skýtá. Za nejznámější výhodu se asi považuje možnost čerpat finanční prostředky na rozvojové záměry prostřednictvím dotačních programů. Od roku 1999 pracuji ve společnosti, která se touto problematikou intenzívně zabývá....
Jako členové Evropské unie máme příležitost užívat výhod, které toto členství skýtá. Za nejznámější výhodu se asi považuje možnost čerpat finanční prostředky na rozvojové záměry prostřednictvím dotačních programů. Od roku 1999 pracuji ve společnosti, která se touto problematikou intenzívně zabývá. Mohu tedy tento systém hodnotit na základě praktických zkušeností.
V poslední době se ale hodně hovoří o tom, že se nabízené dotace nečerpají, respektive že se čerpají málo a samozřejmě se hledají i viníci. V poměrně seriozním periodiku bylo nedávno napsáno, že na vině jsou regiony a dokonce pak municipality, které nepřipravily dostatek kvalitních projektů. Něco takového může napsat opravdu jen naprostý laik.
Pokud budu hovořit za kraj Vysočina, který dobře znám, musím říci, že ve stávajícím období 2004 až 2006 bylo u nás připraveno dostatek kvalitních projektů, které splňovaly podmínky pro financování z prostředků Evropské unie. U většiny dotačních titulů poptávka mnohonásobně převyšovala alokované částky. Schválená podpora na Vysočině v období 1. 5. 2004 až 1. 9. 2005 ze všech vyhlášených operačních programů je 1,8 miliardy korun, což představuje ve srovnání s ostatními kraji 7. místo.
Schválená podpora však není skutečným čerpáním, neboť příjemci musejí projekty realizovat z vlastních zdrojů a teprve poté mohou požádat o proplacení přislíbené dotace. Okamžik čerpání tedy nastane až po skutečné realizaci, kdy příjemce dostane peníze na účet, a proto je v současnosti toto procento nízké. Na straně příjemců bych ale chybu rozhodně nehledala.
Příčinu všech problémů vidím ve složité a nesystémové implementaci jednotlivých programů, která je u nás nastavena. Implementace je složitá, nepružná, uživatelsky nepřátelská; zpožďuje výběr i vlastní uskutečnění projektů. Žadatel je plně v moci úředníků, kteří k jeho škodě mění pravidla hry v průběhu vlastní realizace. Základní jistotou pro příjemce je smlouva o spolufinancování, na kterou příjemci čekají. V našem kraji jsou ale i případy, kdy podpis smlouvy trvá déle než 10 měsíců!
Nejednotnost výkladu, malá transparentnost při výběru projektů a následná statistika o průběhu jejich realizace a čerpání i neochota implementačních subjektů zejména na centrální úrovni sdělovat neúspěšným žadatelům, kde pochybili, to jsou důvody, které způsobují, že obecně zájem o čerpání dotací klesá, a to zejména u podnikatelů.
Na toto téma bylo již zpracováno několik analýz a hodnocení, které se v jednom shodují: Pro programové období 2007 až 2013 by se měl celý systém zjednodušit, odbyrokratizovat a zrychlit. Věřím, že se tak skutečně stane, protože nabízenou příležitost bychom měli umět společně využít v duchu principu partnerství.
Ing. Zdeňka Škarková
ředitelka Regionální rozvojové agentury Vysočina, z. s. p.
