Na Vysočině zkoumají vliv solárních panelů na přírodu a zemědělství

Na zemědělských pozemcích u obce Okrouhlice na Vysočině probíhá unikátní výzkum, který sleduje vliv fotovoltaických a agrovoltaických elektráren na přírodu, půdu a zemědělskou výrobu. Projekt, jehož součástí jsou měření teploty, vlhkosti nebo porovnání růstu plodin mezi panely a mimo panely, je součástí mezinárodního programu INTERREG a potrvá tři roky.

Výzkum začal v roce 2024 na základě iniciativy podpořené Krajem Vysočina, který financoval výchozí podkladová měření. Na podkladových měřeních spolupracovaly Masarykova univerzita v Brně a Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod. Jak už dříve informoval hejtman Martin Kukla, odborníci budou zkoumat mimo jiné, jak se v území s panely mění podmínky v půdě, jaké druhy hmyzu a ptáků se v okolí vyskytují a jak solární panely ovlivňují růst plodin a mikroklima.

Na sledovaných polích o rozloze půl hektaru se pěstují odrůdy brambor Antonie a Adéla a sóji Adessa a Akassa. „V jedné části jsou plodiny pěstovány běžným způsobem, ve druhé jsou simulovány tři řady vertikálních agrovoltaických panelů zhotovené z dřevěných kůlů a tkané tmavé textilie. Ty simulují podmínky, které by nastaly po instalaci skutečné agrovoltaiky, tedy solárních panelů umístěných tak, aby bylo možné mezi nimi dál hospodařit. Během projektu se měří rychlost větru, teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, množství srážek, teplota a vlhkost půdy. Už v červenci naměřil Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod rozdíly v mikroklimatu. Z informací, které máme k dispozici, byla například mezi simulovanými vertikálními agrovoltaickými panely průměrná denní teplota vzduchu asi o půl stupně vyšší než mimo panely,“ uvedli výzkumníci. Rozdíly jsou patrné především v nočních hodinách, kdy se vzduch mezi panely ochlazuje pomaleji.

Jak skloubit obnovitelné zdroje s udržitelným zemědělstvím

V lokalitě u Okrouhlice na Vysočině provádí Výzkumný ústav bramborářský dlouhodobě měření a experimenty, a má data o půdních a klimatických podmínkách. „Je důležité, že jsme se mohli do projektu TASTE zapojit. Je to příležitost zjistit, jak lze skloubit obnovitelné zdroje s udržitelným zemědělstvím. Výsledky budou důležité pro celou republiku i sousední Rakousko,“ uvedl Pavel Řehoř, krajský radní pro oblast vodního a lesního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.

Projekt je součástí programu INTERREG a zaměřuje se na adaptaci krajiny na změnu klimatu. Cílem je najít cesty, jak pěstovat potraviny udržitelně i v době rostoucích teplot a výkyvů počasí. Partnery programu jsou: Business Upper Austria, Fachhochschule Oberösterreich, Campus Wels, Zemědělsko-technická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (FAT USB), Jihočeský vědeckotechnický park a Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod.

/tz/*