Potíže se zálohami či vyúčtováním patří aktuálně mezi nejčastější podání, se kterými se lidé obracejí na Energetický regulační úřad (ERÚ). Od začátku roku dotazy a stížnosti na toto téma tvoří 30 procent z celkových 15 tisíc podání a v posledních měsících se jejich podíl zvyšuje. ERÚ na svých webových stránkách představil orientační kalkulátor výše záloh a návod, jak si spotřebitelé mohou své zálohy zkontrolovat (viz níže).
„Stížnosti spotřebitelů sice míří na zálohy, když se jich ale doptáváme, zpravidla skončíme u problémů s cenou. Typicky jde o její navýšení, které dodavatel například řádně neoznámil. Pokud bychom vybrali případy, kdy byl problém skutečně se zálohami, s nastavením jejich výše, šetřili jsme takových letos pouze šedesát. Jen u devíti z nich jsme přitom narazili na pochybení ve výpočtu dodavatelů. Nicméně další problémy jsme odhalili například v tom, že dodavatelé v předchozím kroku neoznámili řádně zvýšení ceny. Spotřebitel se pak o změně dozví až při stanovení záloh, proto si na ně stěžuje,“ říká Ladislav Havel, člen Rady ERÚ.
Jestliže dodavatel neoznámil předchozí změnu ceny řádně, tj. adresně, konkrétně a transparentně, měl by spotřebitel rozporovat nejen nastavení výše záloh, ale především samotné zdražení. Při nedostatečném či chybném oznámení je totiž změna ceny podle energetického zákona neúčinná (více zde).
Co se samotných záloh týče, energetický zákon stanoví, že účtuje-li dodavatel měsíční zálohy, musí tyto částky odpovídat nejvýše důvodně očekávané spotřebě. V praxi se k výpočtu používá průměrná (měsíční) spotřeba z minulého období. Tu si spotřebitel může spočítat sám i ze svého ročního vyúčtování. Odhad měsíční spotřeby potom dodavatel násobí aktuální cenou dodávky, čímž dostane maximální výši zálohy, jakou může účtovat.
„Příliš vysoké zálohy určitě nejsou ideální. Dodavatele jimi de facto bezúročně úvěrujeme. Navíc, pokud by se dodavatel dostal do potíží, budeme se muset, mnohdy složitě, domáhat vrácení přeplatků. Na druhou stranu vhodné nejsou ani příliš nízké zálohy. I když zákon nestanoví minimální výši záloh, nízké platby vedou k vysokým nedoplatkům v ročním vyúčtování, které musí domácnost nárazově uhradit. Na ERÚ se v současnosti obracejí lidé, kterým dodavatel po zvýšení ceny zálohy nenavýšil a nyní mají hradit nedoplatky i desetitisíce korun. Správná záloha tak nesmí být ani příliš vysoká, ani příliš nízká,“ vysvětluje Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
Pro lepší orientaci v problematice záloh mohou lidé kromě kalkulátoru využít i návodu, který ERÚ zveřejnil na svých webových stránkách. Jestliže spotřebitelé dojdou k výsledku, že jim dodavatel účtuje vyšší než odpovídající zálohové platby, měli by se na něj obrátit a nastavení záloh reklamovat. V případech, kdy jim dodavatel rozdíl nezdůvodní a zároveň odmítne výši záloh upravit, se mohou spotřebitelé obrátit pro pomoc také na ERÚ.*
/zr/
