Nahlížení do pokladní knihy

Prosím o vyjádření, jestli má občan obce právo nahlédnout do pokladní knihy vedené obecním úřadem, resp. zda má obec povinnost na základě žádosti občana předložit tuto knihu k nahlédnutí na obecním úřadě. Pokud ano a obec žádosti nevyhoví, kde se může občan domáhat nápravy? A dále - zda předseda...

Prosím o vyjádření, jestli má občan obce právo nahlédnout do pokladní knihy vedené obecním úřadem, resp. zda má obec povinnost na základě žádosti občana předložit tuto knihu k nahlédnutí na obecním úřadě. Pokud ano a obec žádosti nevyhoví, kde se může občan domáhat nápravy? A dále - zda předseda kontrolní komise obce má právo nahlížet (kdykoliv) do pokladní knihy za účelem kontroly účelně vynaložených finančních prostředků?

Zákon o obcích v § 16 odst. 2 písm. e) zakládá právo občana obce nahlížet do určitých dokumentů obce (do rozpočtu, do závěrečného účtu, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce), nikoliv však do pokladní knihy obce.

O nahlédnutí do pokladní knihy může ale občan obce (stejně jako kterákoliv jiná osoba) požádat v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a obec je povinna se takovou žádostí zabývat a v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím ji vyřídit.

Lze předpokládat, že pokladní kniha bude obsahovat některé chráněné údaje (např. osobní údaje), které není možné poskytovat, tzn., že obec by tyto údaje před umožněním nahlédnutí musela určitým způsobem zakrýt, aby je žadateli znepřístupnila a současně pokladní knihu nepoškodila. Pokud by pokladní kniha obsahovala velké množství údajů, které by bylo třeba chránit (žadateli neposkytnout), pak je možné uvažovat o tom, že umožnění nahlédnutí by pro obec mohlo znamenat nepřiměřenou zátěž a obec by tak mohla zvolit jinou formu poskytnutí požadované informace.

Zákon o svobodném přístupu k informacím dává žadateli o informace dvě základní možnosti, jak v případě, že není spokojen s vyřízením své žádosti, napadnout postup povinných subjektů (obcí) při vyřizování žádostí o informace, a to odvolání a stížnost.

Odvolání se uplatní tehdy, pokud povinný subjekt odmítne požadované informace, resp. jejich část poskytnout a vydá o tom rozhodnutí; odvolání se podává do 15 dnů od doručení rozhodnutí žadateli, a to prostřednictvím povinného subjektu.

Stížnost lze podat do 30 dnů ode dne skutečnosti, která zakládá důvod pro její podání. Zákon uvádí výčet stížnostních důvodů - nesouhlas žadatele s vyřízením žádosti odkázáním na zveřejněnou informaci, nevyřízení žádosti, resp. její části po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro vyřízení, nesouhlas žadatele s výší úhrady (licenční odměny) požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.

O podaném odvolání i stížnosti rozhoduje nadřízený orgán povinného subjektu (ve vztahu k obcím příslušný krajský úřad).

Pokud jde o možnost předsedy kontrolního výboru zastupitelstva obce nahlédnout do pokladní knihy za účelem kontroly účelně vynaložených finančních prostředků, je v prvé řadě třeba zmínit, že kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce svěřuje zákon výslovně do kompetence finančního, a nikoliv kontrolního výboru zastupitelstva obce [viz § 119 odst. 2 písm. a) zákona o obcích]. Zákonem dané rozdělení úkolů by mělo být jednotlivými výbory dodržováno.

Přes výše uvedené lze v obecné rovině uvést, že pokud by pro účelné splnění úkolu svěřeného výboru zákonem nebo zastupitelstvem obce v rámci zákonných mezí (nesmí být zasahováno do přenesené působnosti) bylo zapotřebí nahlédnutí do pokladní knihy, je obecní úřad povinen členům výboru takové nahlédnutí umožnit.

Mgr. PAVLA SAMKOVÁ

právnička