Některé obce chtějí zvýšit nájemné jen minimálně, jiné o 30 i více procent, další nechávají rozhodnutí po komunálních volbách. Je to patrné i z vyjádření zástupců několika vybraných měst.
Jak nám řekl starosta Stříbra Ing. Rudolf Svoboda, město zatím řešilo úpravu nájemného formou usnesení rady města. Soudí, že se touto otázkou budou zabývat až noví zastupitelé po říjnových volbách. Od starosty Loun Ing. Jana Kernera jsme se dozvěděli, že rada města rozhodla na přelomu srpna a září o tom, že nájemné v obecních bytech s regulovaným nájemným (243 bytů, tj. zhruba 2,5 % bytů) vzroste o 3,2 %, v průměru, tedy o 35 korun měsíčně.
"Zvýšení nájemného už schválila rada města. U bytů I. kategorie je to o 17,1 % (z 16,85 na 19,73 Kč/m2 a měsíc," sdělil nám Ing. Jan Baloun, starosta Rokycan.
V Příbrami se zatím o zvýšení nájemného v obecních bytech nejednalo. "Jelikož už se na toto téma rozeběhla volební kampaň, ani jedna z politických stran nepředložila návrh na zvýšení nájemného," uvádí důvod starosta města Ing. Ivan Fuksa.
Také Rada města Poděbrady úpravu nájemného schválila a zastupitelstvo ji projednalo na svém zářijovém zasedání. "Zastupitelstvo po krátké diskusi a vysvětlení některých detailů navrhlo zvýšení nájemného. Využili jsme tedy možnost, kterou nám zákon dává. Jsme přesvědčeni o tom, že ve městě, kde je většina bytů v soukromých rukách, je tento krok jediný možný. Maximální zvýšení nájemného u bytů s tzv. regulovaným nájemným se může pohybovat v Poděbradech v rozpětí od 24,6 % do 30,4 %, u bytů se sníženou kvalitou pak od 30 % do 36,9 %," konstatoval starosta Poděbrad Ing. Jozef Ďurčanský.
Rovněž Rada města Ostrova nad Ohří rozhodla, že u bytů s regulovaným nájemným ve vlastnictví města zvýší od 1. 1. 2007 nájemné u bytů původně označovaných jako I. kategorie z 16,86 na 19,76 Kč/m2 , tj. asi o 17 %. "Pro ilustraci - nejvýše možné nájemné v místě a čase je 50,58 Kč/m2. Toto nájemné je stanoveno u nově pořizovaných městských bytů. Výjimku tvoří byty, na něž byla poskytnuta dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení pro nízkopříjmově vymezené skupiny obyvatelstva. Veškeré vybrané nájemné však investujeme do oprav stávajícího bytového fondu," vysvětloval starosta Ostrova nad Ohří Jan Bureš. A dodává: "Domnívám se, že zvýšení regulovaného nájemného je nutné, neboť jeho stávající výše stačí sotva na běžné opravy. Rozsáhlejší úpravy je pak nutno uskutečnit z jiných finančních zdrojů. Ve svém důsledku je to dobré i pro lidi, kteří v bytech s regulovaným nájemným bydlí, neboť se zásadnějších oprav a modernizací dočkají dříve."
Eva Rybářová
Dávky spojené s bydlením budou dvě:
1. Příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
2. doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi (účinnost od 1. 1. 2007).
§ 24 zákona č. 117/1995 Sb.: Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže
a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a
b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Normativní náklady na bydlení uvádí zákon v § 26 a jsou propočítány pro přiměřeně velké byty pro daný počet osob se standardním vybavením, tzn. v žádném případě nekryjí náklady na nadměrné byty nebo na byty nadstandardně vybavené.
§ 33 zákona č. 111/2006 Sb.: Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl jeho příjem nebo příjem společně posuzovaných osob (podle § 9 odst. 1) nižší než částka živobytí osoby (viz § 24). (Zde je nutno ještě zdůraznit souvislost s dávkou příspěvek na živobytí, která osobám v hmotné nouzi pomáhá krýt náklady spojené s živobytím, nelze tedy ze systému vytrhnout pouze jednu dávku!)
Obě dávky mají nepřímo omezeny příjmy společně posuzovaných osob.
Příspěvek na bydlení - zákon č. 117/1995 Sb. § 24 odst. 1 písm. b) uvádí, že součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hl. m. Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Doplatek na bydlení - zákon č. 111/2006 Sb. je jednak podmíněn tím, že se osoba žádající o doplatek na bydlení nachází v hmotné nouzi (§ 2 odst. 2 písm. b zákona o pomoci v hmotné nouzi), jednak je omezen splněním podmínek nároku na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory (§ 33 odst. 3). Podle stejného ustanovení lze doplatek na bydlení přiznat osobě, a to s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům ve zřetele hodných případech, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby nebo společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob.
Budoucí úprava již nepoužívá pojem "sociální potřebnost". Napříště budou osoby posuzovány z hlediska stavu hmotné nouze, charakterizované nedostatečným příjmem, který nestačí pokrýt jejich živobytí, tj. určitou finanční částku, která je potřebná k uspokojení základních životních potřeb osoby.
Z uvedeného textu, příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory náleží pokud 30, resp. 35 % rozhodného příjmu rodiny nepřesáhne taxativně dané normativní náklady příslušné pro daný typ domácnosti (podle počtu jejích členů a místa bydliště).
Doplatek na bydlení se týká pouze osob, které splní základní podmínku hmotné nouze, konkrétně po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení bude jejich příjem nižší než částka jejich živobytí, ve výjimečných případech nižší než 1,3 násobek jejich živobytí.
V žádném případě se ani jedna z těchto dávek nebude vyplácet lidem s vyššími nebo vysokými příjmy.
O přiznání dávek ze systému pomoci v hmotné nouzi, tzn. příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a doplatku na bydlení a o jejich výši rozhoduje pověřený obecní úřad, který také provádí jejich výplatu.
Finanční částky na výplatu těchto dávek bude pověřený obecní úřad dostávat stejně jako tomu je dnes u dávek sociální péče - prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu.
Zdroj: MPSV ČR
