Od 6. října se v meziresortním připomínkovém řízení nachází návrh novely vyhlášky č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění vyhlášky č. 264/2010 Sb. Energetický regulační úřad (ERÚ), který úpravu vyhlášky navrhuje, tak chce reagovat na fakt, že ne všechny obce a města mají zájem o odprodej svých plynárenských zařízení distribučním plynárenským společnostem a přivolí pouze k jejich pronájmu.
Protože jednotlivé, v minulosti integrované plynárenské distribuční společnosti přistupovaly k problematice pronájmů plynárenského zařízení (PZ) odlišně, mívají smluvní vztahy mezi regionálními distribučními společnostmi a obcemi různou podobu. Proto je nyní běžné, že z minulosti jsou uzavřené smlouvy o pronájmech PZ od obcí se symbolickým čistým ročním nájemným ve výši 0,- Kč, 1,- Kč, 100,- Kč, popř. na základě jiných principů souvisejících s podmínkami distribuce plynu v pronajaté síti. Často součástí ceny za pronájem bývají i smluvní náklady na opravy a udržování sítě, které se zpravidla při vyúčtování vůči nájemnému zároveň započtou, neboť tuto činnost vykonává provozovatel regionální distribuční soustavy pro danou obec na základě platné smlouvy.
Avšak jako ne pokaždé dojde ke vzájemné dohodě stran na výši kupní ceny PZ, i v případě pronájmů radnice bývají někdy roztrpčeny výší nájemného, kterou jim distribuční společnosti podle stávajících pravidel cenové regulace mohou navrhnout. Připomeňme, že zatím při provozování pronajatého plynárenského zařízení ERÚ uznává do regulovaných cen pouze náklady na jeho údržbu a provozování. Přestože provozováním pronajatého PZ realizuje provozovatel distribuční soustavy tržby, nejsou pro něho tyto výnosy zdrojem zisku. Jeho zisk je totiž při stávající regulační metodice odvozen jen od hodnoty vlastněného majetku - a případné výnosy související s distribučními poplatky na pronajatých PZ jsou mu korekčním mechanismem odejmuty a v přeneseném smyslu »přerozděleny« všem ostatním odběratelům.
V srpnu 2010 byl proto ERÚ opětovně požádán společností RWE Gas Net, s. r. o., o to, aby se nově řešila problematika pronájmů plynárenských zařízení v majetku obcí. Třebaže ERÚ i nadále zastává názor, že pouze přímé vlastnictví plynovodů provozovateli distribučních soustav přináší do budoucna záruky jejich obnovy a zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky plynu pro odběratele, v praxi se ukazuje, že provozování PZ vlastněných dosud třetími stranami nelze řešit jen odkupy.
EFEKTIVITA SÍTĚ ZŮSTANE ROZHODUJÍCÍ I NADÁLE
Proto ERÚ rozhodl, že obdobně, jako je dán postup pro stanovení hodnoty PZ při jeho odkupu od třetí strany, upraví novelou vyhlášky č. 140/2009 Sb. i postup stanovení nájemného PZ v majetku třetí strany. Rovněž takto stanovené nájemné bude vycházet z regulované hodnoty, jejíž výše bude závislá na efektivitě využívání (ovlivněné hlavně počtem odběratelů a množstvím distribuovaného plynu) pronajatých PZ.
Pro větší názornost uvádíme následující závislosti stanovení regulované hodnoty PZ vůči pořizovací ceně podle distribuovaného množství zemního plynu:
pohybuje-li se koeficient ročního distribuovaného množství na metr délky plynovodu (včetně délky přípojek) nad hranicí zhruba 1,1 MWh/metr, je regulovaná hodnota obvykle rovna 100 % pořizovací ceny;
vychází-li koeficient kolem 0,6 MWh/metr (včetně délky přípojek), pak se regulovaná hodnota obvykle pohybuje na 50 % pořizovací ceny;
vychází-li koeficient kolem 0,4 MWh/metr (včetně délky přípojek), pak se regulovaná hodnota obvykle pohybuje na 20 % pořizovací ceny.
ZÁSADY VÝPOČTU VÝŠE NÁJEMNÉHO PLYNÁRENSKÉHO ZAŘÍZENÍ
Jako výchozí údaj pro výpočet nájemného za užívání PZ bude použita jeho regulovaná hodnota, která je totožná s cenou, jaká by byla nabídnuta v případě odkupu a vypočtena v souladu s přílohou č. 11 vyhlášky č. 140/2009 Sb. Z regulované hodnoty PZ bude na základě regulační životnosti (40 let) vypočten roční odpis. Regulovaná hodnota bude odečítáním kumulovaných odpisů v jednotlivých letech přepočtena na zůstatkovou regulovanou hodnotu a na ni pak bude aplikována úroková míra a vypočten zisk. Vypočtená hodnota zisku bude přepočtena na pětiletý průměr. Součet ročního odpisu a průměrného zisku bude tvořit nájemné.
Výše úrokové míry bude odpovídat hodnotám úrokových sazeb korunových vkladů nefinančních podniků přijatých bankami za posledních 5 let a bude se měnit vždy jednou za toto pětileté období. Tento způsob vychází z předpokladu, že obec peněžní prostředky, které měly být v případě efektivního investování vynaloženy ve výši regulované hodnoty, mohla mít např. uloženy v bance, a tudíž by jí náležel určitý výnos. Protože obec nemá odpovědnost za obnovu PZ ani odpovědnost za jeho provozování - není-li provozovatelem distribuční soustavy, je výše výnosu určována právě podle vkladových úrokových sazeb.
Hodnota nájemného bude stanovena na 5 let. Po této době bude regulovaná hodnota při zohlednění nových podmínek přepočtena, a tak stanovena i nová výše nájemného. Pětileté období bylo zvoleno kvůli jeho vazbě na délku regulačního období a možné navázání na podmínky stanovené pro konkrétní regulační období.
Zjednodušeně lze roční nájemné na první 5leté období vypočítat jako 3,545 % z regulované hodnoty.
Náklady na údržbu a provoz pronajímaného PZ hradí nájemce. Rozsah provozu a údržby bude určen smlouvou. Z toho vyplývá, že nájemce bude vždy zabezpečovat také údržbu a provoz. ERÚ při formulaci tohoto opatření sledoval aspekt bezpečnosti a spolehlivosti, neboť nájemce jako držitel licence zodpovídá za provoz distribuční soustavy. Nezanedbatelný je i aspekt pokrytí nákladů na ztráty plynu v sítích - nájemce nese toto riziko na svůj účet, a to i tehdy, dojde-li k únikům plynu v důsledku narušení sítě třetí osobou. V takových případech vymáhá náhradu škody na jejím původci na svůj účet (distribuční společnost k tomu má know-how, zkušenosti a předpoklady, zatímco obce/pronajímatelé nikoliv). Přenesení těchto rizik na nájemce je i dalším z logických důvodů nižší úrovně míry návratnosti u pronajatých aktiv.
Smlouvy o nájmu budou standardizovány a uzavírány na dobu neurčitou. Výše nájmu u těchto smluv bude stanovena podle platného znění vyhlášky. Vyhláška bude obsahovat aktuální parametry pro výpočet nájemného PZ. Výše nájmu bude po pěti letech přepočtena na základě parametrů v aktuálním znění vyhlášky a aktuálních údajů o distribuovaném množství plynu z daného plynárenského zařízení. ERÚ ve spolupráci s distribučními společnostmi společně připraví návrhy standardních nájemních smluv PZ, které by byly pro budoucí nájmy použity a mj. by řešily i problematiku definice a rozsahu povinností distribučních společností v oblasti provozování a údržby pronajatých plynárenských zařízení.
Další pravidla. Zaplacené nájemné se při následném odkupu bude odečítat od stanovené regulované hodnoty - ceny odkupu. Dojde-li během 5 let k významnému a neočekávanému poklesu množství distribuovaného plynu na pronajatém plynárenském zařízení, bude mít distribuční společnost právo přistoupit k revizi výpočtu výše nájemného.
PŘECHODNÉ OBDOBÍ A NÁBĚH NOVÉ METODIKY
Nová metodika nájmů bude uvedena do praxe prostřednictvím vyhlášky s platností k 1. 1. 2012 s tím, že účinnost uznání nákladů za nájemné v regulaci je odložena k 1. 1. 2014, a to s ohledem na fakt, že distribuční společnosti musí realizovat nezbytné procesní úkony týkající se změn velkého počtu smluv a souvisejících výpočtů výše nájemného. Zároveň se tak i všechny dotčené strany (včetně obcí, developerů aj.) mohou v dostatečném časovém předstihu seznámit s regulovanými podmínkami v oblasti nájmů PZ a s jejich dopadem do návrhů nových smluv.
MARTINA KRČOVÁ
Energetický regulační úřad
