V posledních letech se zdůrazňuje, že veřejná správa je na prvním místě službou občanům. A služby je třeba stále zkvalitňovat. Na jedné straně lepším vybavením, moderními technologiemi a tzv. prozákaznickým přístupem. Ale při tom se nesmí opomíjet »vybavenost« těch, kteří služby poskytují.
Pokud si za »vybavenost« v předchozí větě dosadíme pojem vzdělání, a pohybujeme-li se na poli územní samosprávy, vodítkem je zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. (Připomeňme, že se norma nevztahuje na členy volených orgánů ÚSC, ani na zaměstnance zařazené v jeho organizačních složkách, na strážníky obecní policie ani zaměstnance, kteří pro ÚSC konají práci na základě dohod mimo pracovní poměr. Vztahuje se pouze na ty zařazené v úřadu ÚSC, kteří se podílejí na výkonu správních činností a nevykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce, ani jejich výkon neřídí.) Jaká je praxe při zajišťování podmínek stanovených pro vzdělávání úředníků na obecních a městských úřadech vypovídá anketa, kterou přinášíme na str. 38-39.
Z legislativních úprav poslední doby lze zmínit např. vyhlášku Ministerstva vnitra (MV) o rovnocennosti vzdělání úředníků ÚSC, která je účinná od letošního 1. října.
MÉNĚ DNŮ POVINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
Jaké další změny v souvislosti se vzděláváním úředníků ÚSC jsou na pořadu dne? Už několik let je to tzv. zákon o úřednících, jenž by měl odpolitizovat veřejnou správu. Nejnovější návrh zákona o úřednících (o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě) by měl nahradit zákon o státní službě z roku 2002, jehož účinnost se stále odkládá. (Pracovní poměry státních úředníků se nyní řídí zákoníkem práce, ze zákona o státní službě platí jen několik ustanovení.) Pokud bude zákon přijat, sjednotí se od roku 2014 právní úprava, kterou se budou zaměstnanci státní správy i samospráv řídit. Připravovaný zákon se věnuje také vzdělávání ve veřejné správě.
Vnější připomínkové řízení k návrhu zákona z dílny MV skončilo v září. Jak v říjnu sdělil Moderní obci Bc. Jiří Oliva z Odboru tisku a public relations, připomínky se začaly vypořádávat, poté se zákon předloží vládě. »Problematika vzdělávání úředníků ÚSC se oproti ustanovením zákona č. 312/2002 mění v počtu povinných dnů vzdělávání. Dochází k jejich poklesu ze současných 18 dní za tři roky na 9 dní (18 hodin ročně). Pro neúředníky stanovuje návrh zákona jeden povinný den vzdělávání za rok,« komentoval Jiří Oliva.
Mezi úředníky pak nebudou zařazeni zaměstnanci ÚSC na pozici ekonom, personalista, kulturní zaměstnanci, informatici nebo zaměstnanci informačních středisek, kteří mají mít status tzv. zaměstnanců ve veřejné správě. MV chystá ke spuštění nového zákona množství tematicky zaměřených seminářů a workshopů, aby úředníci ÚSC byli o plánovaných změnách a jejich dopadech co nejlépe informováni a mohli se na ně připravit.
259 OBCÍ A MĚST USPĚLO V OP LZZ
Podíváme-li se na otázku dalších zdrojů financování povinného prohlubování kvalifikace úředníků ÚSC, příležitostí, jíž v některých obcích využili, je i OP Lidské zdroje a zaměstnanost (oblast podpory Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy). »Ze sedmi výzev adresovaných na ÚSC se dvě zaměřily přímo na vzdělávání,« přiblížila Ing. Monika Vanžurová z Odboru strukturálních fondů MV. Šlo o Vzdělávání v eGON Centrech krajů a ORP a Vzdělávání pro územní veřejnou správu, kdy podporu získalo 130 projektů. V dalších výzvách bylo vzdělávání jednou z možných aktivit a podpořeno je 180 projektů.
Většina podpořených projektů obsahujících vzdělávání se zaměřuje na projektové a strategické řízení, řízení lidských zdrojů, finanční řízení, právo a legislativu, měkké dovednosti, oblast korupce apod. Města či obce byly příjemci ve 259 případech. Monika Vanžurová nevyloučila, že se do konce programového období 2007-2013 ještě vyhlásí výzva pro ÚSC, ale vzdělávání by bylo vedlejší projektovou aktivitou.
Zvyšovat efektivitu a kvalitu služeb na úřadech (nejen) obecních/městských nelze bez investic do vzdělávání jejich pracovníků.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
