Náprava nehlasování na zastupitelstvu

Jaký je správný postup v případě, že předsedající schůzi komise rady obce, výboru zastupitelstva obce, schůzi rady obce nebo zasedání zastupitelstva obce nedá hlasovat o předloženém návrhu usnesení? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, na položenou otázku přímou...

Jaký je správný postup v případě, že předsedající schůzi komise rady obce, výboru zastupitelstva obce, schůzi rady obce nebo zasedání zastupitelstva obce nedá hlasovat o předloženém návrhu usnesení?

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, na položenou otázku přímou odpověď neposkytuje. Ustanovení § 82 písm. a) nicméně předpokládá, že každý člen zastupitelstva obce má právo předkládat zastupitelstvu obce návrhy na projednání, dále pak ustanovení § 94 odst. 1 stanoví, že právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory. Nepochybnou součástí práva předkládat návrhy na projednání je jistě též oprávnění navrhovat rozhodnutí o předložené otázce, tedy jinak řečeno oprávnění navrhovat konkrétní usnesení. Jestliže zastupitelstvo při schvalování programu zařadí určitý návrh na projednání do svého programu, mělo by se hlasováním vyjádřit i k návrhům usnesení. Stejně tak je nutné, aby se zastupitelstvo vyjádřilo i k těm navrhovaným usnesením, která byla vznesena až v průběhu projednávání konkrétního bodu (protinávrhy apod.). Této povinnosti pak odpovídá i povinnost předsedajícího zasedání zastupitelstva, aby o navržených usneseních nechal hlasovat.

Podle § 96 zákona o obcích vydává zastupitelstvo obce jednací řád, v němž má upravit podrobnosti svého zasedání. Výslovná povinnost předsedajícího dát hlasovat o navrženém usnesení a další procedurální otázky s tím spojené (přednášení návrhů, pořadí hlasování o nich apod.) by tedy měly být stanoveny přímo v jednacím řádu. Jednací řád by měl upravit i opatření pro případy, kdy předsedající o navrženém usnesení hlasovat nedal (např. formou vznesení technické námitky apod.). Pokud taková úprava v jednacím řádu absentuje, nezbývá než volit řešení podle povahy konkrétní situace. Jestliže předsedající nedal hlasovat o navrženém usnesení a »otevřel« další bod programu, je podle našeho názoru možné, aby takový postup rozporoval kterýkoli zastupitel a daný bod byl znovu otevřen a projednán, resp. aby bylo hlasováno o navrhovaném usnesení (jestliže má každý zastupitel podle § 94 odst. 2 zákona o obcích právo navrhovat zařazení nových bodů na program probíhajícího zasedání, tím spíše může navrhovat i »otevření« bodů již projednaných). O tom rozhodne zastupitelstvo obce hlasováním. Jestliže bude tento nedostatek zjištěn až po ukončení zasedání, nezbývá než využít práva podle § 94 odst. 1 zákona o obcích a navrhnout zařazení takového bodu na program dalšího zasedání.

Obdobné závěry lze uplatnit i ve vztahu k radě obce, neboť z ustanovení § 82 písm. a) zákona o obcích vyplývá, že člen zastupitelstva má právo předkládat návrhy na projednání nejen zastupitelstvu obce, ale též radě obce, výborům a komisím. Ustanovení § 101 odst. 4 zákona o obcích navíc předpokládá, že i rada obce vydává pro své schůze jednací řád. I v případě komisí rady obce a výborů zastupitelstva obce je možné vycházet z ustanovení § 82 písm. a) zákona o obcích, případně z jednacích řádů, které jsou těmito orgány nebo pro tyto orgány vydány (zákon jejich existenci sice výslovně nepředpokládá, ani ji však nevylučuje). U těchto orgánů by zřejmě bylo možné uvažovat i o řešení případného sporu též radou či zastupitelstvem jakožto zřizovateli těchto orgánů [člen zastupitelstva by jim mohl takovou věc předložit k rozhodnutí s odkazem na § 82 písm. a) zákona o obcích, ostatní členové komisí a výborů na základě § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích].

JUDr. ADAM FUREK

právník