Národní rozpočtová rada dnes vydala své stanovisko k vládnímu návrhu změny zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Vláda ČR na svém mimořádném zasedání dne 1. dubna 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (dále jen zákon).
Podstatou návrhu je razantní zvýšení maximálně přípustných hodnot strukturálních deficitů pro roky 2021-2027 z úrovně 1 % HDP uvedené ve stávajícím znění zákona. Konkrétně pro rok 2021 se navrhuje stanovení maximální přípustné hodnoty strukturálního deficitu na úroveň 4 % a v dalších letech má být strukturální saldo zlepšováno v rozsahu minimálně 0,5 procentního bodu.
Důvodová zpráva vládního návrhu zákona uvádí, že pokud by nebyla tato úprava schválena, musela by vláda v případě nyní očekávaného prudkého propadu ekonomiky v roce 2020 nastavit fiskální politiku v roce 2021 výrazně restriktivně. To by podle důvodové zprávy s největší pravděpodobností vyvolalo opětovnou recesi.
NRR souhlasí s tím, že si stávající situace žádá mimořádná opatření jak co do rozsahu, tak co do rychlosti jejich přijímání. Je si také vědoma, že některá z těchto opatření a pravděpodobně i určitá míra fiskální stimulace ekonomiky budou nutná i v roce následujícím. Nicméně současné znění zákona v tomto případě svým 1% limitem strukturálního salda fiskální prostor vlády neomezuje. Důvodem je existence hned několika institutů, které zákon obsahuje a jež umožňují fiskální politice vhodně reagovat na mimořádné situace spojené s významnými ekonomickými problémy, aniž by byla 1% limitem vázána.
Na prvním místě je nutné zmínit institut jednorázových a přechodných opatření, která jsou při stanovování výdajových rámců zohledňována. Znamená to, že pokud vláda potřebuje v určitém (časově ohraničeném) období ekonomiku stabilizovat snížením příjmů (např. slevy na pojistné), či zvýšením výdajů (např. časově omezený dávkový program pro OSVČ), může o předpokládaný rozsah těchto opatření překročit maximální hodnotu strukturálního salda stanovenou zákonem.
Stejně je tomu při aplikaci takzvaných únikových ustanovení. Jde například o výdaje vzniklé na základě nouzového stavu či výdaje související s očekávaným významným zhoršením ekonomického vývoje.
Ukotvení maximální hodnoty strukturálního deficitu pro rok 2021 na 4 % je podle Národní rozpočtové rady nadbytečné, neboť i současné znění Zákona, jakož i metodické materiály vypracované Ministerstvem financí ČR ve spolupráci s NRR, umožňuje přijmout nezbytná fiskální opatření. Navíc ve chvíli, kdy nejsou známé kontury hospodářského vývoje ani pro rok 2020, natož pro roky následující, není z pohledu Národní rozpočtové rady rozumné stanovovat konkrétní specifické hodnoty strukturálních deficitů do zákona.
Národní rozpočtová rada je dále toho názoru, že zákony nejen v oblasti fiskálních pravidel by měly být univerzálně platné a neměly by pokud možno zohledňovat každou specifickou situaci novými paragrafy, které se vztahují pouze k určitému období či jednomu roku. V této souvislosti Rada zároveň považuje za nevhodné, že návrh změny zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, na jejichž dodržování má NRR dohlížet, nebyl s klíčovými aktéry, mezi které podle zákona patří mimo jiné i právě Národní rozpočtová rada, konzultován, ani jim nebyl tento záměr avizován.
Členové Národní rozpočtové rady si uvědomují, že stávající situace vyžaduje především rychlost a akceschopnost, na druhou stranu však není možné v režimu legislativní nouze přijímat za každou cenu i změny, jež nejsou nezbytně nutné k překonání krize.
Ačkoli Národní rozpočtová rada souhlasí s tím, že reakce fiskální politiky musí být v krizových situacích, jako je tato dostatečně masivní, znovu apeluje také na co nejefektivnější zacílení vynaložených prostředků. Vláda nemá neomezené prostředky a jednotlivá opatření je proto nezbytné zaměřovat tam, kde buď zabrání významným sociálním problémům spojeným například s krachy podniků, živnostníků či propouštěním, nebo přinesou značný pozitivní stimul tuzemské ekonomice.
Ani v situaci, kdy je prioritou zdraví občanů, není takovéto rozvolnění fiskální politiky v následujících sedmi letech nutné. Navíc není zaručeno, že zvýšený fiskální prostor bude využit pouze pro výdajová a příjmová opatření vztahující se k eliminaci ekonomických dopadů „koronavirové“ krize a hrozí popření smyslu pravidel rozpočtové odpovědnosti a neopodstatněné otevření prostoru pro nárůst zadlužení sektoru veřejných institucí.*
/zr/
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
In the context of the epidemic in which the world is facing you and your family, join hands to protect your health against corona virus. atari breakout