Očekávaný ekonomický pokles se promítne také do obecních rozpočtů. Zaměříme-li se pouze na daňové příjmy, lze s jistotou očekávat jejich snížení, a to nejen kvůli stagnaci či propadu HDP. Protikrizový plán se nutně projeví rovněž výpadkem celostátního daňového inkasa, což ovlivní zdroje obecních rozpočtů.
Realistický přístup k plnění rozpočtu a jeho případná úprava v průběhu roku může obec uchránit před nečekanými schodky. V letošním roce zcela jistě nepomůže nezřídka využívaná jednoduchá metoda "to, co vloni, plus 5 %". V dobách klidných a bez změn v zákonech daňové příjmy stabilně rostou v závislosti na zvyšování domácího produktu nebo také inflace. Podíváme-li se na meziroční nárůsty celkových daňových příjmů, které státní rozpočet sdílí s rozpočty samosprávy, vidíme jasně rostoucí trend. Podle údajů ministerstva financí nezaznamenaly za posledních 10 let daňové příjmy obcí nikdy meziroční pokles. I v tolik diskutovaném roce 2006, kdy se poprvé projevilo společné zdanění manželů, došlo k růstu proti předchozímu roku.
DAŇOVÉ PŘÍJMY NIŽŠÍ NEŽ LONI
Situace se však velmi pravděpodobně změní v letošním roce, ovšem nikdo dnes není schopen odhadnout jak výrazně. Ministerstvo financí zveřejnilo na konci ledna mimořádnou makroekonomickou predikci a na žádost poslanců předložila vláda zprávu o změnách příjmů kapitol, výdajů kapitol a deficitu státního rozpočtu při meziročním růstu HDP ve výši 3 %, 2 % a 1 %. Součástí zprávy, která je na webových stránkách Poslanecké sněmovny dostupná v tisku 723, je i dopad uvedených výší růstu na příjmy krajů a obcí.
Nový odhad daňových příjmů zohledňuje nejen makroekonomické scénáře, ale vychází také z aktuálních údajů o skutečném plnění státního rozpočtu za rok 2008. První projevy krize se objevily již na konci loňského roku, a to v podobě nižšího než očekávaného inkasa daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob, kde došlo ke změně výše záloh.
V březnu se již uvažovalo s možností skutečného poklesu, a to až na úrovni - 2 % HDP. Daňové příjmy obcí by se tak dostaly o téměř 4 % pod plnění roku 2008. Ministerstvo financí proto doporučuje vztahovat očekávané hodnoty ke skutečnosti loňského roku a opustit původní odhady uvedené v rozpočtu na rok 2009.
Nutno dodat, že zatím není riziko nižších příjmů u většiny obcí patrné. Největší změny lze očekávat až ve druhém pololetí, po stanovení nových záloh právnických osob. Daň z příjmů právnických osob totiž v předchozích letech vždy předčila očekávání a vyrovnávala případné výpadky ostatních daní. Navíc je možné předpokládat, že někteří poplatníci požádají s ohledem na aktuální vývoj zakázek o snížení záloh na daň za tento rok, což se promítne právě až v druhém pololetí.
Na základě aktualizovaných veličin ministerstvo předpokládá, že územní rozpočty jako celek budou v roce 2009 realizovat schodek. Jako reakci na propad daňových příjmů očekává i snížení na straně výdajů rozpočtů (snaha realizovat určité úspory). Dále ministerstvo kalkuluje s předpokladem, že k dorovnání propadu daňových příjmů zapojí kraje a obce přebytky hospodaření, které realizovaly v minulých letech.
PROTIKRIZOVÝ PLÁN A OBCE
Uvedené výpočty nezohledňují návrhy protikrizových opatření, z nichž se většina dotýká daní, které plynou rovněž do rozpočtů obcí. Národní protikrizový plán vlády (NPP), který byl zveřejněn v polovině února, zahrnuje opatření, jež vyžadují novely zákonů, i taková, která může vláda uskutečnit nezávisle na Parlamentu. A jedno z prvních opatření, tedy zrušení povinnosti platit zálohy pro část podnikatelů, může v tomto roce znamenat pro obecní rozpočty vážný výpadek.
Nejde o odpuštění daně, její hodnotu bude třeba uhradit v březnu 2010. Právě proto vyčísluje NPP tuto možnost jako podporu podnikatelům s nulovým dopadem do veřejných rozpočtů. Ano, podle metodiky ESA 95, která akruálně zohledňuje i daň uhrazenou v následujícím roce, jež ale souvisí s běžným obdobím, nepůjde opravdu o žádný výpadek. V rozpočtech obcí sestavovaných na roční bázi a podle hotovostního principu, kdy pro objem převáděných prostředků je podstatný stav skutečného daňového inkasa, se však tato úprava projeví.
Zrušení povinnosti platby záloh na daň z příjmů pro subjekty zaměstnávající maximálně 5 zaměstnanců se vztahuje na zálohy splatné v průběhu kalendářního roku 2009. Rozhodnutí bylo na webových stránkách ministerstva financí vyvěšeno na konci února. Jeho cílem je podpořit nakládání s likvidními prostředky v průběhu roku a financování potřebných investic pro rozvoj podnikatelské činnosti.
Tuto možnost nemusí nutně využít všechny oprávněné fyzické osoby. V roce 2010 totiž budou muset v březnu (resp. v červnu) zaplatit celou částku daně včetně záloh na další období. Je možné, že kvůli obavě z jednorázově vysokého výdaje bude část podnikatelů zálohy hradit i nadále.
Forma sdílení daně z příjmů fyzických osob způsobuje, že téměř polovina inkasa směřuje do obecních rozpočtů, u právnických osob (s výjimkou daně placené obcemi) jde o standardních 21,4 %. Jestliže se objevily odhady maximálního výpadku inkasa pro tento rok, které v hotovostním vyjádření dosahovaly maximálně 22 mld. Kč pro obě kategorie poplatníků, pak rozpočty obcí musí počítat se snížením příjmů na úrovni 7 mld. Kč. S avizovaným autonomním poklesem se tak se dostaneme na 90 % skutečného inkasa roku 2008.
SAMOSPRÁVU NELZE OPOMÍJET
Na daň z příjmů bude mít vliv i návrh jednorázového odpisu pro část majetku pořízeného do poloviny příštího roku. I zde se předpokládá pokles inkasa, tedy opět také zdrojů pro obce, i když spíše až v příštím roce. Vliv zavedení možnosti odpočtu DPH u osobních automobilů se, vstoupí-li skutečně v platnost, projeví již letos, znovu spíše poklesem inkasa. Rychlejší vracení nadměrných odpočtů u DPH by nemělo mít na obecní rozpočty žádný vliv. Již dnes je totiž nárok v první polovině měsíce záporný, takže obce nezískávají nic. V druhé polovině dochází ke sdílení čistého inkasa, tj. rozdílu mezi daňovými povinnostmi a vracenými nadměrnými odpočty ve lhůtě 30 dní od vyměření. Nárok v první polovině měsíce bude tak více záporný a čisté inkaso v druhé polovině vyšší, ale reálný měsíční převod se nezmění..
Není cílem tohoto článku kritizovat vládní opatření, jen upozornit, že dnes existuje výrazná závislost obecních rozpočtů na sdílených daních a dotacích. Národní protikrizový plán se dopadům na obce a kraje věnuje pouze jedenkrát, a to v části o úpravách v pojistném na sociální zabezpečení, které nemají na příjmovou stranu rozpočtu žádný přímý vliv. A to je jistě málo.
JAROSLAVA KYPETOVÁ
Vysoká škola CEVRO Institut
