01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

NÁVRAT K ZAPOMENUTÉ TRADICI

Cenu Moderní obce za celkový přínos k zachování kulturního dědictví a rozvoj cestovního ruchu v regionu za loňský rok získalo město Prachatice. Jen v posledním desetiletí 20. Století zde bylo v historickém jádru proinvestováno víc než 200 miliónů korun. O tom, jak obnovené památky využít ke zvýšení turistického ruchu, jsme hovořili se starostou Ing. Janem Bauerem.

Prachatice mají polozapomenutou tradici lázeňského města. Její znovuoživení znamená stavbu nebo rekonstrukci stávajících zařízení. Jakým způsobem chcete skloubit tento váš záměr s ochranou památek?

Město Prachatice bylo založeno na obchodní cestě nazvané Zlatá stezka mezi územími dnešních Čech a Bavorska. Ve 14. století bylo město opevněno. Po mnoho staletí sloužilo jako obchodní křižovatka. V první polovině minulého století vzkvétají Lázně sv. Markéta a přinášejí čilý turistický ruch, který měl vždy příhraniční charakter, tj. nejméně polovina turistů pocházela ze zahraničí, zejména ze sousedního Německa a Rakouska.

Město má v současné době 12 000 obyvatel, ročně jej navštíví přes 15 000 ubytovaných zahraničních turistů. Samotné lázně byly tvořeny lázeňským a léčebným domem, kde se prováděly vlastní procedury a deseti vilami pro ubytování 300 hostů.

Využívaly se zdejší léčivé prameny, rašelinné koupele a výborná pitná voda. Vždy byl kladen důraz na přírodní a přirozené metody léčby, zejména lázně prosluly uplatněním přírodní Kneipovy medicíny.

V druhé polovině století byl provozovatelem stát, který přerušil činnost lázní a objekty používal jako ubytovací a vzdělávací zařízení pro studenty.

Areál lázní se rozprostírá na území o velikosti 5 ha podél úpatí hory Libín, nejvyšší hory Šumavského podhůří, v nadmořské výšce 635 m n. m. Areál je zasazen do přírodní scenérie Šumavy, která v této lokalitě zůstala nedotčena díky malé výstavbě v uplynulých letech

Jestliže si projedete bývalou lázeňskou čtvrť, naleznete zde nádherné lázeňské vily a torza malých altánků spolu s kapličkami křížové cesty. Je tedy nejvyšší čas, se pustit do obnovy a rekonstrukce i této čtvrti města. Spolu s tím dojde k výstavbě lázeňského centra.

Provoz lázeňského komplexu bude rozdělen do několika provozních částí: Vital centrum (léčebně rehabilitační a regenerační část, balneocentrum, fitness, restaurace), Living centrum (ubytovací část, medicínský servis, administrativní centrum, lékárna), Sport centrum a Obslužné provozy (kryté parkoviště pro 171 vozů v suterénu sportovní haly, vycházkový park s pramenem léčivé pitné vody). Celý projekt je představen na internetové adrese www.stmargaritaspa.cz v několika jazykových mutacích.

Musím zcela otevřeně říci, že otázce volby vhodného architektonického řešení v kontextu překrásné přírody, která nás zde obklopuje jsme již věnovali desítky hodin. Všechny potenciální problémy diskutujeme již v úrovni územního plánu. Stojí nás to hodně sil, někdy je to na úkor času, kterého není nazbyt. Na druhou stranu jsem si velice dobře vědomi, že čím lépe se předpřipravíme, tím méně problémů se objeví během samotné realizace.

Jedná se o náročný záměr, z čeho jej budete financovat?

Pro realizaci projektu byla založena nová firma Léčebné centrum sv. Markéty a. s., kde 50% akcionářem je samo město Prachatice a vlastníky dalších 50 % akcií jsou soukromí podnikatelé, původci podnikatelského nápadu a budoucí provozovatelé lázeňského komplexu. Město Prachatice poskytuje projektu mimořádnou podporu. Akcionáři jsou zkušení podnikatelé, kteří úspěšně realizovali své vlastní projekty.

To jsou atributy, které zajišťují vysoce profesionální a odpovědné řízení při uskutečňování záměru, prosté zbytečných administrativních překážek. Akciová společnost je vlastníkem všech předmětných pozemků a staveb, projekt je v souladu se schváleným územním plánem.

Vzhledem k tomu, že samotný projekt je jednou z největších investic do turistiky a volného času v rámci jižních Čech, nalézt vhodný model financování není vůbec jednoduché.

Podobná léčebná centra především pro zdravé lidi, zaměřená na prevenci, vyrůstají především v zahraničí a v České republice nejsou velké zkušenosti ani s financováním, ani s provozováním.

Jedná se o projekt vysloveně komerční, založený na privátních a z části dotačních penězích s tím, že samotné město Prachatice se účastní formou vložených lukrativních pozemků a nezbytnou morální podporou.

Jaká klientela město navštěvovala a na jakou se hodláte zaměřit do budoucna?

Z městské statistiky jsem převzal zajímavý údaj o tom, že ročně naše město navštíví a zůstane zde přes noc 15 200 turistů. Z tohoto počtu je téměř polovina cizinců, mezi nimiž tvoří většinu návštěvníci z Německa. V našem městě, které, jak jsem již zmínil, má 12 000 obyvatel, se tedy během roku ubytuje větší počet návštěvníků, než v něm bydlí. Když ale sledujeme pobyt těchto hostů, zjišťujeme, že v průměru u nás pobudou pouze tři noci. A to si myslím, že není mnoho. Je samozřejmé, že naší snahou je, aby se naše město stalo zajímavým ve své nabídce atraktivit, které máme.

Vzhledem k tomu, že se naše město nachází v těsném zázemí státní hranice s Rakouskem a Německem, je jasné, že největší klientela přichází a bude přicházet právě z těchto zemí.

Kolik lidí ve vašem městě pracuje ve službách, co chybí pro to, aby se lidé mohli pracovně uplatnit ve službách pro návštěvníky či turisty?

Myslím si, že struktura zaměstnanosti v Prachaticích je podobná modelu České republiky. Tedy terciérní sektor zaměstnává nejvíce populace, po něm následuje sekundér a v priméru je zaměstnáno obyvatel nejméně. V současné době je potřeba vybudovat kompletní servis pro návštěvníky našeho města včetně dobré a odpovídající infrastruktury.

Dostačuje ve městě nabídka ubytovacích kapacit?

Otázka týkající se nabídky ubytovacích kapacit patří právě v našem regionu k hodně diskutovaným. Jsem toho názoru, že i v této oblasti máme nevyužité rezervy.

Během minulých let jsme nechali zpracovat studie proveditelnosti například studie sportovního zimního areálu se sjezdovkou na Libíně či veřejného koupaliště. Pokud se v budoucích letech podaří realizovat tyto záměry, bude potřeba navázat i odpovídající infrastrukturou pro cestovní ruch.

Jakou roli sehraje v rozvoji cestovního ruchu regionální informační systém?

Regionální informační systém by měl do budoucna sehrávat klíčovou roli. V uplynulých dvou letech jsme nechali zrekonstruovat informační centrum v rámci staré radnice na náměstí. V současné době se snažíme vytvořit vyčerpávající webové stránky města ve dvou jazykových mutacích. Chceme se přiblížit novodobému trendu využití nejnovějších médií a myslím, že se nám to zatím daří.

Dvoustranu připravil

VÁCLAV DRAŠNAR

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down