V Poslanecké sněmovně je již před 3. čtením vládní návrh novely správního a daňového řádu, na jehož základě by vymáhání veřejnoprávních pohledávek mělo na Celní správu ČR. Exekutorské komora ČR však tvrdí, že se tak má stát bez detailní dopadové analýzy, přičemž hrozí, že efektivita vymáhání těchto pohledávek výrazně klesne.
Exekutorská komora ČR tento týden upozornila na to, že vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně (zkráceně "novela správního a daňového řádu", viz sněmovní tisk č. 784 (https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=784) je "omylem obřích rozměrů". Komora přitom poukazuje na to, že Celní správa ČR již v minulém roce převzala vymáhání justičních pohledávek, ale je v tom podle dat desetkrát méně efektivní, než byli dříve soudní exekutoři.
Připomeňme, že veřejnoprávní pohledávky často na své úrovni uplatňují obce a města a týkají se například dlužného nájemného, nezaplacených pokut – včetně těch za dopravní přestupky, dluhů na místních poplatcích apod.
Toto své tvrzení Exekutorská komora ČR opírá o analýzu dat, o která požádala na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. "Úspěšnost vymáhání justičních pohledávek Celní správou dosáhla 3,19 % při odhadovaných nákladech na vymáhání 0,5 miliardy korun. Úspěšnost vymáhání těchto pohledávek exekutory přitom dříve dosahovala více než 30 %," stojí v tiskové zprávě Exekutorské komory ČR zveřejněné v úterý 11. března.
"V roce 2023 vymohli soudní exekutoři více než 30 procent z řešených justičních pohledávek. Náklady pro státní rozpočet nebyly žádné, neboť v rámci principu zavinění hradí náklady na soudní exekuci dlužník. Vloni se propadla efektivita vymáhání justičních pohledávek na 3 procenta a daňoví poplatníci za něj zaplatili odhadem 500 milionů korun. Náklady fakticky hradí poctiví daňoví poplatníci, kteří nic nedluží a dluhy nezavinili," konstatoval tento týden před zástupci médií Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR. Podle komory převodem dalších (tentokrát veřejnoprávních) pohledávek může suma nákladů na vymáhání Celní správou ČR dále výrazně narůstat.
Uvedená tisková zpráva dále praví, že kromě stamilionových výdajů, které zaplatí všichni daňoví poplatníci ve formě nákladů na vymáhání a snížení vymožené částky, stát přichází o také příjmy v podobě odvedené DPH od exekutorských úřadů.
Exekutorská komora ČR však upozorňuje i na další zásadní rizika:
* Absence dozoru: Zatímco činnost soudních exekutorů kontrolují celkem čtyři dohledové orgány, v případě vymáhání Celní správou ČR je aplikována pouze interní kontrola. Vymáhání veřejnoprávních pohledávek bude probíhat skrytě bez dohledu.
* Negativní společenské dopady na dlužníka: Zatímco soudní exekutoři vymáhají civilně a diskrétně, zásah uniformovaných celníků, například při zpeněžování movitého majetku, neúměrně společensky poškodí dlužníka. Ostuda ze zásahu „finanční policie“ nepomůže dlužníkům s návratem do řádného života.
* Riziko upřednostnění věřitelů: Stát a samosprávy budou mít přednost při vymáhání dluhů Celní správou, zatímco rodiče samoživitelé, zdravotní pojišťovny či oběti trestné činnosti zůstanou čekat „na druhé koleji“.
* Růst mandatorních výdajů pro stát: Dříve či později se projeví, že nárůst agendy Celní správy ČR vyžaduje nábor dalších pracovníků; jejichž platy opět zaplatí daňoví poplatníci.
Martin Tunkl, místopředseda Exekutorské komory ČR, k tomu poznamenal: "V roce 2001 zavedl stát soudní exekutory, protože nebyl schopný efektivně vymáhat dluhy a agenda enormně zatěžovala celou justici. Soudní exekutoři justici zásadně odlehčili, pro řešení agendy získal stát zdarma více než 300 právníků a 2500 dalších zaměstnanců. Taková kapacita odpovídá dvěma krajským soudům. Plánovaná novela správního a daňového řádu poškodí daňové poplatníky a vrátí Českou republiku v této oblasti zpět do 90. let."
Podle Exekutorské komory ČR návrh novely správního a daňového řádu také zásadně mění postavení dlužníka a ovlivňuje lety prověřené postupy, které pomáhají k efektivním a spravedlivým soudním exekucím:
* Celníci nemají na rozdíl od soudních exekutorů povinnost dělat audiovizuální záznamy při soupisu movitých věcí.
* Celníci nemají povinnost nahrávat telefonické hovory.
* V případě, že je vydán první exekuční příkaz, může dlužník do 30 dnů od doručení vyrozumění uhradit poloviční náklady exekuce. Pokud celníci vydají exekuční příkaz, dlužníci tuto možnost nemají.
* Ochrana obydlí – pro malé dluhy exekutor nemůže dražit nemovitost. Je sporné, zda tato úprava platí i pro celníky.
* Ohrožena je ochrana zranitelných skupin (důchodci starobní i invalidní, osoby s dluhem z doby nezletilosti). Soudní exekutoři se řídí předpisy, které významně omezují okruh movitých věcí, které mohou podléhat exekuci. Celníci takovou úpravu nemají.
* V případě soudní exekuce existuje možnost vyhnout se soupisu movitých věcí, pokud dlužník nabídne splátky. Celníci takovou úpravu nemají.
* U soudních exekucí existují jasná pravidla pro zastavování bezvýsledných exekucí. Celníci takovou úpravu nemají.
* Zatímco Exekutorská komora ČR vybudovala Centrální evidenci exekucí a je schopna uspokojovat požadavky na různá statistická data, Celní správa ČR žádnou veřejnou evidenci vymáhaných dluhů nevede. Novela tak přinese další znepřehlednění o rozsahu vymáhacích řízení v ČR.
* Procesní režim daňové exekuce se v mnohém liší od exekuce, dlužníci budou zmateni a nebude jim zřejmé, jak mají postupovat. Případná změna bude matoucí i pro pracovníky finančních poraden a další odbornou veřejnost.*
/tz, red/
Na snímku: Z úterní tiskové konference Exekutorské komory ČR. Foto: archiv
