Po necelých třech letech od nabytí účinnosti nového stavebního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj ČR navrhuje jeho novelizaci. O vysvětlení hlavních navrhovaných změn nové úpravy jsme požádali ředitelku odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj ČR Ing. Marcelu Pavlovou, její...
Po necelých třech letech od nabytí účinnosti nového stavebního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj ČR navrhuje jeho novelizaci. O vysvětlení hlavních navrhovaných změn nové úpravy jsme požádali ředitelku odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj ČR Ing. Marcelu Pavlovou, její zástupkyni JUDr. Vladimíru Sedláčkovou a pracovnici Mgr. Janu Machačkovou.
Návrh novely nemění nově přijatou koncepci zákona č. 183/2006 Sb., ale na základě poznatků z praxe, které přinesla zcela nově pojatá právní norma, koriguje, zpřesňuje a konkretizuje některá ustanovení. Celkem jde o zhruba 300 změn. Konečný návrh má být připraven v paragrafovaném znění tak, aby mohl být v lednu 2010 předložen vládě.
Stavební úřady: Ministerstvo pro místní rozvoj původně uvažovalo o snížení počtu stavebních úřadů. Projednávaný návrh novely, který byl rozeslán letos do meziresortního připomínkového řízení, však žádnou změnu nenavrhuje. Počet stavebních úřadů se tudíž snižovat nemá.
Důležitou změnou je návrh na stanovení kvalifikačních požadavků pro pracovníky stavebních úřadů. Ty dosud neexistují. Nově by měl na stavebních úřadech pracovat pouze ten, kdo má vysokoškolské vzdělání stavebního, architektonického nebo právnického směru, nebo středoškolák se střední průmyslovou školou zakončenou maturitou a minimálně pěti lety praxe v projektování nebo provádění staveb. Zatím zůstává otevřená otázka, zda to má být střední průmyslová škola stavebního směru nebo technického.
Územní plány: Návrh výrazně zkracuje většině obcí proces pořízení územního plánu. Předpokládá se, že to bude o několik měsíců, v určitých případech o více než rok. Zatímco nyní musí většina územních plánů projít etapou zadání, konceptu, návrhu pro společné jednání s dotčenými orgány a pak návrhem pro veřejné projednání, nově by mělo být vypuštěno zpracování a projednání konceptu územního plánu. Jeho úlohu plně převezme první etapa projednání návrhu, jímž je společné jednání s dotčenými orgány.
Veřejnost ve svých právech ovšem zkrácena nebude, protože už v době společného jednání s dotčenými orgány bude návrh územního plánu vystaven a veřejnost bude mít možnost k němu vznášet své připomínky. U všech druhů územně plánovací dokumentace novela odstraňuje nejasnosti týkající se hodnocení vlivů těchto dokumentací na životní prostředí, případně navazujícího hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (území Natura 2000) včetně ukládání kompenzačních opatření.
Regulační plány: Novela reaguje na problémy obcí, které chtěly regulačním plánem regulovat některé vymezené území, ale nebylo v jejich případě účelné, aby regulační plán nahrazoval územní rozhodnutí. Týkalo se to zejména regulačních plánů pro historická jádra. Regulační plán proto nebude povinně nahrazovat územní rozhodnutí, ale bude to možnost, o které rozhodne zastupitelstvo.
Náhrady za změny v území: Nově se formuluje náhrada za změnu v území, kterou měla od 1. 1. 2012 platit obec nebo stavební úřad v případech, kdy vlastníku byla zrušena možnost stavět na pozemku, na němž byla zástavba povolena. Stanovuje se, že tato náhrada se bude vymáhat od orgánu, který zrušení možnosti stavět způsobil (například dotčený orgán státní správy).
Předkupní právo: Dosud má obec za zákonem stanovených podmínek předkupní právo k pozemkům. Novela stanoví předkupní právo ke stavbám na těchto pozemcích. Upřesňují se i podmínky ocenění pozemku a stavby a také podmínky převodu nemovitosti. Zároveň se omezuje předkupní právo na případy, kdy je opravdu účelné, a stanovuje se, že není povinností obce toto předkupní právo v územním plánu stanovit, ale je to možnost, o které rozhodne zastupitelstvo.
Nezastavitelné pozemky: Rozsah tzv. nezastavitelných pozemků v zastavěném území, na kterých obce nesměly umožnit výstavbu do doby, kdy neměly územní plán, se redukuje. Nebudou sem již zařazeny zemědělské pozemky nad 0,5 ha v zastavěném území, což pomůže zejména malým obcím.
Případy, pro které nebude vyžadováno umístění: Praxe si vyžádala přehodnocení případů uvedených v § 79, které nevyžadují při svém umístění ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas. Navrhované rozšíření výčtu staveb nevyžadujících umístění představuje změnu v těch případech, které nemají významný územní rozsah a dopad. Jde například o stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbám rodinných domů, stavby bazénů, oplocení pro zemědělské a jiné účely atd.
Veřejnoprávní smlouvy: Stavební zákon jako zvláštní předpis navazuje na správní řád, který obecně upravuje postupy správních orgánů. Jde například o uzavírání veřejnoprávních smluv, které mohou nahradit některé druhy územních rozhodnutí a stavební povolení. Totéž platí pro případ, kdy je spojeno územní a stavební řízení, tj. kdy se současně rozhoduje o umístění i povolení stavby. Protože se stavebníci a pracovníci stavebních úřadů nedokázali vždy přesně v těchto postupech orientovat, novela je konkrétně popisuje a upřesňuje.
Stavební řád: Návrh nepřináší nic zásadně odlišného od nynější právní úpravy, opět jde především o zpřesnění formulací. Platí to zejména pro § 103 a § 104, jež stanovují, které stavby vyžadují stavební povolení, které stačí ohlásit a které nepotřebují ani jedno, ani druhé.
Paragrafy se zpřesňují proto, že obsahují některé pojmy, které je možné si vykládat různě - například pojem zimní zahrada. Nebo jde o pojmy, které upravují jiné zákony a byly převzaty nepřesně (například energetické stavby).
Pokud jde o změny užívání stavby či kolaudaci, půjde pouze určitá zpřesnění. Víc jsou upravena ustanovení týkající se přestupků a deliktů. Podle poznatků pracovnic odboru stavebního řádu totiž stavební kázeň všeobecně upadá. Ustanovení týkající se sankcí proto budou v některých případech doplněna, výše pokut však zůstává.
Zkrácené stavební řízení, autorizovaní inspektoři: Stavební zákon platný od roku 2007 zavedl průlomovou úpravu mj. v tom, že umožnil zkrácené stavební řízení, kdy je možné, aby v některých případech namísto posouzení projektové dokumentace stavebním úřadem učinil totéž autorizovaný inspektor. Pokud inspektor vše zkontroluje a zjistí, že jsou dodrženy zákonné požadavky, doložena všechna závazná stanoviska dotčených orgánů a splněny všechny požadované náležitosti, je oprávněn vydat certifikát. Stavebník takovou stavbu může začít stavět po jejím oznámení stavebnímu úřadu.
Úprava v současném platném stavebním zákoně je však kusá, nepamatuje na všechny možné případy. Je nutné podrobněji upravit přezkumné řízení, dozorovou činnost apod. Novela proto navrhuje zcela nový paragraf, který tuto problematiku upravuje.
Institutu zkráceného stavebního řízení prostřednictvím autorizovaných inspektorů se podle poznatků pracovníků Ministerstva pro místní rozvoj ČR využívá. Těchto inspektorů nyní působí 77. Praxe bohužel dokládá, že jejich působení není vždy bezchybné. Ing. Marcela Pavlová říká, že je nemile překvapena poměrně značným počtem certifikátů, které končí na jejich úřadě, protože obsahují nedostatky a nejsou vydány v souladu se zákonem.
Změnový zákon, správní poplatky: Novela si vyžádá zásah do 20 dalších zákonů, nejpodstatněji do zákona o správních poplatcích. Sazebník se prakticky nezměnil 17 let, kromě toho nepamatoval na rozličné postupy, které umožňuje stavební zákon.
Správní poplatky, které jsou příjmem obce, se zvyšují. Jsou chápány jako příspěvek na režijní náklady spojené s příslušnou agendou, nikoli na chod či platy pracovníků úřadu.
Novela dále poplatky diferencuje podle množství a náročnosti úkonů spojených s příslušnou činností. U stavebního povolení se poplatky odvíjejí od nákladů stavby a procentuálně by měly činit zhruba 0,1 % z celkových nákladů stavby.
