Kdo se může obracet na zastupitelstvo obce s návrhy? Na zastupitelstvo jako nejvyšší orgán obce se může obracet s návrhy občan obce, a to na základě ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) a f) zákona o obcích: a) "Občan obce má právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti...
Kdo se může obracet na zastupitelstvo obce s návrhy?
Na zastupitelstvo jako nejvyšší orgán obce se může obracet s návrhy občan obce, a to na základě ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) a f) zákona o obcích: a) "Občan obce má právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce. Taková žádost musí být projednána, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. Jde o přísnější režim než klasický dále uvedený". Dále za b) "Občan má právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů".
Zdálo by se, že v obou věcech není příliš rozdíl, ale tento rozdíl je v tom, že v případě uvedeném pod bodem a) se věcí zastupitelstvo zabývat musí, tj. ji projednat a nějak hlasováním rozhodnout, zatímco v případě b) je věc přednesena, a zda bude na program zařazena rozhodne zastupitelstvo. Samozřejmě s ohledem na princip samosprávy by bylo vhodnější, kdyby se každým podnětem zastupitelstvo zabývalo nejen formálně, ale i obsahově, aniž je k tomu "nuceno" podpisovou akcí. Ustanovení uvedené pod bodem b) však je určitou formou obrany například proti opakujícím se podnětům a návrhům "věčných kverulantů", neboť i ti se na obcích vyskytují, a ne vždy jednají a navrhují po právu či rozumně.
Rovněž zastupitel obce je oprávněn se na zastupitelstvo obracet s návrhy, a to na základě ustanovení § 82 písm. a) zákona o obcích: "Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo předkládat zastupitelstvu obce (a také radě obce, výborům a komisím) návrhy na projednání."
Jednací řád většinou upravuje konkrétní postup, ale v zásadě platí, že o zařazení na program rozhoduje daný orgán hlasováním, a beze zbytku zde platí poznámka uvedená v předchozí části - s ohledem na princip samosprávy by bylo vhodnější, kdyby se každým podnětem svého člena zastupitelstvo zabývalo nejen formálně, ale i obsahově.
Má-li toto právo zastupitel, automaticky je má i člen rady, starosta a místostarosta, neboť i oni jsou členy zastupitelstva. V daném případě jsou však "první mezi rovnými" - jejich právo se neodvozuje nijak významněji. V tom existuje jedna výjimka, a to je sistační oprávnění starosty, zakotvené v §105: "Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce." To se pak pochopitelně věcí zabývat musí.
Dále může předkládat návrhy zastupitelstvu rada obce jako celek podle §102 odst. 1 zákona o obcích: "Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení."
Tajemník má hlas poradní, ale nikdo mu nemůže zabránit učinit návrh z pozice občana obce, pokud tímto občanem je. Podobně se to týká i pracovníků úřadu, členů komisí a výborů.
Někdy je ovšem lépe než příliš lpět na právech navrhovatelů zabývat se tím, co se navrhuje, zda je to rozumné a podnětné, než kdo to navrhuje a zda vůbec může. Je ale nutné současně dodat, že nějaká pravidla být musí, zejména ve větších městech. Podrobnosti by měl srozumitelně rozvinout jednací řád.
Je zastupitelstvo povinno zařadit na program každý bod, který přednese zastupitel?
O zařazení bodu na program rozhoduje zastupitelstvo. Vždy musí projednat to, co mu v rámci sistačního oprávnění přenese k rozhodování starosta obce.
Praxe se spíše potýká s tím, zda lze zařadit na jednání bod, který nebyl v předem uveřejněném programu. V zásadě by měl zvítězit účel publicity programu předem - aby lidé věděli, co se bude projednávat, a mohli případně vznášet připomínky a zasedání se kvůli tomu účastnit. Samozřejmě operativní zařazování bodů programu lze vyloučit jen stěží. Nikdy by se to nemělo dotýkat klíčové záležitosti, jak jsme tomu občas bohužel svědky.
Mgr. JANA HAMPLOVÁ
advokátka
stálá spolupracovnice redakce
