Preference občanů se mění s ohledem na věk, vzdělání i velikost obce Stalo se samozřejmostí naříkat na neochotu úředníků veřejné správy, špatnou organizaci, zbytečnou ztrátu času občanů při jednání s úřady. Jaká je však skutečnost? Kolikrát za rok asi průměrný člověk přijde do styku s úřady, z...
Preference občanů se mění s ohledem na věk, vzdělání i velikost obce
Stalo se samozřejmostí naříkat na neochotu úředníků veřejné správy, špatnou organizaci, zbytečnou ztrátu času občanů při jednání s úřady. Jaká je však skutečnost? Kolikrát za rok asi průměrný člověk přijde do styku s úřady, z jakých důvodů nejčastěji, jakým způsobem s nimi komunikuje?
Na některé otázky přinesl odpovědi průzkum, který uskutečnila v únoru letošního roku společnost Markent a jehož výsledky představila v průběhu akce Březen - měsíc internetu.
Výzkumu se zúčastnilo 1018 respondentů, kteří reprezentují dospělou obecnou populaci ČR. Ukázalo se, že v posledních šesti měsících navštívilo některý z úřadů veřejné správy 69 % občanů. Nejvíce jich navštívilo obecní, městské nebo magistrátní úřady. Dalšími nejčastěji navštěvovanými úřady byly okresní úřady, finanční úřady a úřady práce. Návštěvnost ostatních úřadů (například katastrální úřad nebo policie) nepřekročila sedm procent.
Kolikrát do roka
Dospělý občan České republiky vykoná za půl roku přibližně tři návštěvy obecních, městských či magistrátních úřadů a jednu až dvě návštěvy okresního úřadu. Frekvence návštěv se snižuje s velikostí obce, v níž respondent žije: v obcích s počtem obyvatel menším než 10 000 občané navštívili v posledních šesti měsících obecní či městský úřad až dvakrát častěji než lidé z velkoměst (obce s více než 100 000 obyvateli).
Nejčastějším důvodem návštěvy úřadů bylo získání sociálních dávek, šestina občanů navštívila některý z úřadů za účelem získání dokladů a další šestina pak kvůli konzultaci s pracovníky úřadů.
Při návštěvách úřadů veřejné správy vyžadují občané nejčastěji formuláře (53 %), například daňová přiznání nebo žádosti. Mladí lidé do 21 let vyhledávají na úřadech statistické přehledy a přicházejí se poradit. Dalším často požadovaným typem informací jsou podmínky pro získávání dávek a příspěvků (38 %), ženy přitom poptávají tyto informace významně častěji než muži.
O texty základních dokumentů, například o zákony, se zajímá třetina občanů, a to zejména lidé s vysokoškolským vzděláním. Dalšími sledovanými informacemi jsou souhrnné údaje o činnosti státních úřadů (30 procent), rady veřejnosti (29 procent), statistické přehledy (29 procent) a úřední deska (27 procent). Význam úřední desky je větší v malých obcích (do 10 000 obyvatel), kde ji sleduje více než třetina obyvatel, zatímco ve velkých městech s počtem obyvatel přesahujícím 100 000 jde jen o každého šestého občana.
Způsob komunikace
Devět z deseti občanů dává při komunikaci s úřady přednost osobní návštěvě. Druhým nejčastějším způsobem komunikace je telefonický rozhovor (dvě třetiny občanů). Každý třetí občan, který komunikuje s veřejnou správou, využívá poštovní korespondenci a současně pětina dotázaných uvedla, že s úřady komunikuje písemně prostřednictvím podatelny. Možnosti internetu zatím využívá pro tento účel jen šest procent občanů, ačkoliv s ním běžně pracuje téměř dvacet procent populace ČR.
Pokud by si občané mohli vybrat způsob komunikace se státními úřady, zvolili by nejčastěji osobní návštěvu, ale využívaly by ji jen tři čtvrtiny dotázaných. Tuto formu komunikace nejčastěji preferují lidé starší 50 let, nejnižší preference byla naopak zaznamenána mezi uživateli internetu. Telefonický kontakt preferuje přibližně každý třetí respondent ve věku do 60 let. Starší lidé dávají této formě komunikace přednost v mnohem menší míře. Třetím nejvíce preferovaným způsobem komunikace s úřady je internet a WWW (23 %). Zásluhu na tom mají preference zejména mladších generací, které vnímají internet jako samozřejmost.
Poštovní korespondenci by preferovalo ve srovnání se současnou situací o deset procent občanů méně a písemnou korespondenci podatelnou dokonce o třináct procent méně občanů.
(jw)
