Nebojte se lokálek /23 aneb Tradované omyly, které se obci prodraží

Už počtvrté pokračujeme ve vyvracení zažitých mýtů a tradovaných omylů, k nimž se příznivci rušení lokálních tratí tak rádi uchylují.

V minulých číslech Moderní obce jsme tak stavěli praxí ověřené argumenty proti snahám namluvit starostům, že lokální tratě představují pro radnici nejen velkou ekonomickou zátěž, ale že jsou pro municipality také nemalým břemenem, pokud jde o administrativu s lokálkami spojenou. Zastavme se tentokrát u dalšího scestného tvrzení.

4. omyl: Zastavením provozu na vaší lokálce nic neztratíte. My vám ji přece nahradíme autobusy!

Toto je jeden z nejčastějších argumentů »likvidátorů« lokálních tratí a současně jednou z nejzásadnějších nepravd. Míří totiž přímo k podstatě věci, tedy k dopravní obslužnosti a dostupnosti, jinak řečeno - k obyvatelnosti regionů.

Obyvatelnost regionů neboli skutečnost, je-li možné v regionu dobře a atraktivně žít, nebo stane-li se z něj »periferie« pro méně náročné, ale současně i méně přizpůsobivé spoluobčany, stojí a padá především s dostupností pracovních příležitostí. K čemu je mně škola, obchod nebo pošta, pokud v místě nemám práci - případně ji mám, avšak nekvalifikovanou a za minimální mzdu? K čemu jsou mi služby, jestliže tam nemohu uplatnit své vzdělání?

MIGRACI ZA PRACÍ SE PATRNĚ NEVYHNEME: JE TEDY PŘIJATELNĚJŠÍ TRVALÁ, NEBO PŘECHODNÁ?

Trend, který je dán ekonomickými zákonitostmi, stále více vytlačuje práci, zejména tu kvalifikovanou, do průmyslových a administrativních zón velkých měst a aglomerací. Stále častěji je běžné, že se do těchto oblastí musí za prací dojíždět. Pominu fakt, že řada průmyslových a administrativních zón je na města a nové sídelní útvary napojena veřejnou dopravou jen velmi špatně. Automaticky se totiž předpokládá, že zaměstnanec tam přijede vlastním automobilem. Migrace za prací se stává běžnou skutečností a společnost na tento jev musí dopravně reagovat.

Migrace za prací může být trvalá, charakterizovaná odlivem ekonomicky činné a vzdělané populace do měst. Tím dochází k likvidaci venkova jako místa pro běžný život, ať už po stránce demografické (odejde mladá generace, přeruší se kořeny, nebudou děti do škol, zbyde jen seniorská věková skupina), tak ekonomické (na venkově zůstane pouze nejstarší generace nebo lidé s nižším vzděláním).

Tak či onak bude venkovu dále celkově klesat jeho kupní sila se všemi důsledky na služby, ale i municipální management: Nezůstane nikdo, kdo by kvalifikovaně spravoval a rozvíjel venkovské obce. Jsou to možná silná slova, ale konstatuji již běžná a stále zřejmější fakta.

Mnohem jednodušším, levnějším a existujícím řešením je migrace přechodná, kdy se za prací dojíždí. Jde o aplikaci toho, co vyspělý svět zná již dávno: Někde se pohodlně a zdravě bydlí a jinde se zase pracuje. Jistěže to není ideální řešení, ale je mnohem lepší a pro společnost akceptovatelnější než vylidnění regionů a venkova a soustředění populace do »odlidštěných« aglomerací s řadou ekologických, dopravních a sociálně patologických problémů.

VÝMĚNA »KUS ZA KUS«, NA NÍŽ OBEC MŮŽE JEN PRODĚLAT

A právě v řešení této otázky může klíčovou roli hrát i vaše lokálka - stejně jako většina regionálních tratí. Je to totiž existující plošná dopravní síť spojující od nepaměti regiony se spádovým centrem. Projde-li tato síť navíc technologickou modernizací, dokáže za přiměřený čas - který je klíčovým parametrem - dopravit občana z regionu do práce v aglomeraci.

Průměrná rychlost i na regionálních tratích může činit až 60 km/hod., což je plně srovnatelné s automobilem na relativně kvalitních silnicích. Kolejová doprava vede mimo silniční síť, a tak netrpí kongescemi - dopravními zácpami v okolí spádových center, nehodami. Její zcela zásadní a jedinečnou výhodou je, že díky relativně vysoké průměrné rychlosti je schopna obsloužit i vzdálenější oblasti, tedy širší plochu regionu. Moderní vozidla kromě toho nabízejí vysokou míru pohodlí a dopravní komfort - wi-fi, klimatizaci, klidnou a pohodlnou jízdu, toalety apod. Naopak autobus může se svou průměrnou rychlostí 25 km/hod. obsloužit v potřebném čase pouze nejbližší okolí. Autobusová doprava není svými parametry ekvivalentem srovnatelným s moderní regionální železnicí.

Výše uvedené argumenty mějte na paměti, až vás úředník bude přesvědčovat o tom, že zrušení vaší lokálky a náhrada autobusem je výměna » kus za kus«. Není tomu tak, znamená to totiž výrazný pokles kvality a především snížení potenciálu pro vaši obec a region. Nevadí-li úředníkům z centra, že tímto řešením poškodí vaši obec, vám by to vadit mělo.

PETR TEJKL

poradce v oboru dopravníhio marketingu

Co je dobré vědět

Průměrná rychlost i na regionálních tratích může být až kolem 60 km/hod. Což je plně srovnatelné s autem na relativně kvalitních silnicích. Kolejová doprava je mimo silniční síť, a tak netrpí dopravními zácpami v okolí spádových center či nehodami. Díky této relativně vysoké průměrné rychlosti je kolejová doprava schopna obsloužit i vzdálenější oblasti, tedy širší plochu regionu. Moderní kolejová vozidla nabízejí vysokou míru pohodlí a dopravní komfort - wi-fi, klimatizaci, klidnou a pohodlnou jízdu, toaletu... Autobus může se svoji průměrnou rychlostí 25 km/h obsloužit v potřebném čase jen nejbližší okolí.

Až vás úředník bude přesvědčovat o tom, že zrušení »vaší« lokálky a její náhrada autobusem je jen výměna »kus za kus«, nevěřte mu. Snížilo by to hlavně potenciál pro vaši obec a region. Nevadí-li úředníkům z centra, že tak poškodí vaši obec, vám by to vadit mělo.

Připustíme-li, aby »naše« trať zpustla (horní snímek), za stávající situace v Česku se jen stěží lze domnívat, že se ještě někdy dostane do stavu, jak se to podařilo po 30 letech znovu otevřené italské lokálce Merano (dolní snímek).

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV AUTORA