Již od roku 1996, kdy byl schválen Program péče o krajinu, jsou určité finanční prostředky ze státního rozpočtu určeny na opatření, která směřují k ochraně a obnově základních funkcí krajiny. Realizují je vlastníci či nájemci pozemků nad rámec svých povinností stanovených zákonem včetně obcí.
Program péče o krajinu (dále jen program) je finančně vázán vždy na příslušný kalendářní rok a jednotlivé předměty podpory se připravují tak, aby vhodně doplňovaly další programy, například Program revitalizace říčních systémů, dílčí programy vypisované Státním fondem životního prostředí apod. Správcem programu je Ministerstvo životního prostředí (MŽP) - samostatné oddělení administrace programů a majetku, které pro tento účel vypracovává vždy každý rok závaznou směrnici pro poskytování finančních prostředků. Žadatelé o dotaci z programu pro tento rok mohli své žádosti zasílat do 30. června.
Dva podprogramy
"Finanční podporu z Programu péče o krajinu," uvedl Ing. Petr Pařízek, vedoucí samostatného oddělení administrace programů a majetku Ministerstva životního prostředí, "nelze poskytnout na práce a činnosti, které jsou jako běžná údržba či péče zákonnou nebo smluvní povinností vlastníků a nájemců pozemků či správců toků a jejichž cílem je vytvářet podmínky pro hospodářské využití. Stejně tak nelze dotaci použít na realizaci opatření investičního charakteru. Výhodou je možnost přiznání finančních prostředků až do výše 100 % uznaných nákladů."
Program má dva podprogramy: péče o krajinu a péče o zvláště chráněné části přírody. Podprogram péče o krajinu organizačně zajišťuje v jednotlivých krajích Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz) prostřednictvím svých regionálních středisek. Druhý podprogram je určen pro příslušné odborné organizace MŽP (Správy národních parků, Správu ochrany přírody, Agenturu ochrany přírody ČR). Úplné znění směrnice pro poskytování finančních prostředků je uveřejněno na webových stránkách MŽP (www.evn.cz).
Na co lze žádat podporu?
Z podprogramu péče o krajinu mohou zájemci žádat dotaci na celou řadu potřebných opatření. Především je to ochrana krajiny proti erozi, například snižování ohroženosti půdního fondu erozí tvorbou protierozních opatření technických (různé zemní práce) či biologických (zakládání nových travních ploch porostů, výsadba liniových porostů a solitérních dřevin na pozemcích mimo les). Podporována je i realizace územních systémů ekologické stability (ÚSES). Finanční podporu mohou obdržet žadatelé i na udržení kulturního stavu krajiny, typického krajinného rázu a základních mimoprodukčních funkcí krajiny jako jsou omezování šíření nežádoucích chorob na dřevinách, šetrné (většinou ruční) kosení travního porostu, rákosin či likvidaci křovinného a dřevinného náletu v místech, kde se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů. Nově jsou, v souvislosti s členstvím ČR v EU, podporovány vymezené ptačí oblasti (NATURA 2000).
Dotaci lze žádat rovněž na mimořádné ošetření památných stromů a alejí, na ochranu, uchování a obnovu druhové rozmanitosti, jejich přirozených společenstev a stanovišť - rozrušování drnu, prohlubování a vytváření tůněk a umělých drobných vodních ploch, změnu druhově chudých lučních porostů na bohaté. A rovněž na opatření, která vedou ke zlepšení stavu lesních porostů a jejich stabilizaci, prováděných nad rámec stanovený zákonem o lesích.
Z podprogramu péče o zvláště chráněné části přírody mohou být finanční prostředky poskytnuty v jednotlivých zvláště chráněných územích na údržbu a budování technických zařízení nebo objektů, které slouží k zajištění státem chráněných zájmů. Tedy výrobu, instalaci a údržbu informačních tabulí, údržbu, opravu a budování bariér, zábradlí a jiných zařízení neinvestičního charakteru, které usměrňují pohyb návštěvníků. Dále na údržbu a opravy cest, ale také na odstraňování nepovolených drobných skládek a zbytků nefunkčních technických zařízení, nebo celých objektů. Stejně tak na likvidaci nebo redukci rostlin či živočichů, která chráněné části přírody poškozují, na protierozní opatření, přemisťování populací zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. Jsou to i opatření, která zajišťují existenci částí přírody, pro jejichž ochranu byla území zřízena. Tedy na vysazování původních melioračních a zpevňujících dřevin, budování zařízení a objektů sloužících úpravě vodního režimu, oplocení míst cenných z pohledu ochrany přírody, nevýnosné tradiční hospodářské činnosti na zemědělské půdě nebo na rybnících, kterými se udržuje žádoucí druhová skladba. Dotaci lze žádat i na vyhotovení plánu péče a zeměměřičské práce v předmětných územích apod.
V roce 2003 činil rozpočet programu více než 210 miliónů korun. V rámci podprogramu péče o krajinu se uskutečnilo 698 akcí za téměř 70 miliónů korun. Žádosti byly předkládány od jednotlivých měst a obcí, mysliveckých sdružení, rybářských spolků, od lesních i zemědělských podniků, ale i od fyzických osob, které podnikají i nepodnikají v zemědělství apod. Nejčastějšími žadateli jsou obce. Z celkového množství žádostí podaných v roce 2003 tvořily 45 %. V objemu prostředků tak obdržely více než polovinu.
MŽP spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny mají za povinnost průběžně kontrolovat realizaci opatření, která byla pro určitý rok odsouhlasena a také následně kontrolovat to, co se uskutečnilo v minulých letech včetně zajištění údržby. Po dokončení realizace každého opatření se prověřuje, zda byl ve všech ukazatelích dodržen předmět žádosti a je sepsán a podepsán předávací protokol, jehož nedílnou součástí je prokazatelné vyúčtování vynaložených nákladů.
Co se již realizovalo
Prioritou programu jsou opatření, která napomohou mírnit povodňová a erozní rizika. Při žádání o finanční prostředky nejen z tohoto, ale i dalších programů se jasně ukazuje, že doba přeje připraveným. Zájem je velký a finanční prostředky mohou obdržet vždy jen ti, kteří jsou na realizaci opatření dobře připraveni (například i v tom, že má obec schválený územní plán).
Co vše již bylo z programu realizováno? Řada opatření proti větrné a vodní erozi na jižní Moravě, ve všech krajích stovky nových tůněk, rybníčků a remízků, realizace ÚSES, pozemkové úpravy, ošetřené stromy. Většinou jsou to opatření nevelkého rozsahu, o to víc však potěší kladné odezvy občanů a jejich zájem o ně pečovat.
Projekty, které přispívají k obnově krajiny, vycházejí v nejednom případě i ze starých map. Vznikají ve spolupráci s lidmi, kteří krajinu dobře znají, vědí, jak dříve vypadala a fungovala. Vědí, kde jsou vývěry vody, kde byly dříve tůňky, remízky nebo mokřady, a kde by bylo žádoucí je znovu založit. Při obnově krajiny se opět vychází a přihlíží ke znalostem a zkušenostem našich předků s cílem uchovat ji v co nejlepším stavu příštím generacím.
Kdo poradí
Žadatelem o finanční podporu z programu může být fyzická nebo právnická osoba s vlastnickým nebo nájemním vztahem k pozemkům, na nichž je potřeba opatření realizovat.
Žádosti musí být doručeny na příslušné sběrné místo. V případě obcí a měst to jsou nejčastěji regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny, která jsou v Brně, Českých Budějovicích, Havlíčkově Brodě, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Praze a v Ústí nad Labem. Jejich pracovníci poskytnou žadatelům potřebné informace, poradí jak vyplnit žádost, které přílohy doložit apod. Agentura pak seznamy s návrhy žádostí zasílá na MŽP. To rozhoduje, na jaká opatření, kam a v jaké výši finanční prostředky půjdou.
