Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón za rok 2002 a titul Historické město roku 2002 byly ministerstvy kultury a pro místní rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska uděleny městu Prachatice v Jihočeském kraji. Na...
Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón za rok 2002 a titul Historické město roku 2002 byly ministerstvy kultury a pro místní rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska uděleny městu Prachatice v Jihočeském kraji.
Na slavnostním setkání ve Španělském sále Pražského hradu tato významná ocenění a zároveň šek na jeden milión korun pro své město převzal starosta Prachatic Ing. Jan Bauer. Slavnostní akt se uskutečnil v předvečer Mezinárodního dne památek a sídel, který z rozhodnutí UNESCO připadá na 18. duben. Prachatice, jejichž historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací v roce 1981, již nejvýznamnější kulturní památky na svém území, jako třeba renesanční Starou radnici či hradební zdi a bašty městského opevnění, v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací opravilo. Oživilo se i městské jádro, kde v zrekonstruovaných historických domech přibyly obchody, restaurace, kavárny. Přesto však, jak potvrdil Ing. Jan Bauer, ještě řada renesančních domů čeká na svou opravu, jež si vyžádá investice v řádu několika desítek miliónů korun. Starosta ovšem zůstává optimistou: "Každý další zrekonstruovaný historický dům bývá motivací pro majitele sousedních objektů. I oni chtějí mít své domy hezké. Nicméně to hlavní v rekonstrukci památek už máme za sebou. Teď se naopak musíme více zamýšlet nad tím, jak dosaženého pěkného vzhledu města lépe využít pro naši propagaci a zvýšení přílivu turistů."
Plány svého dalšího rozvoje Prachatice stavějí i na skutečnosti, že bývaly historickým lázeňským městem, jež využívalo místního zdravého klimatu. Proto tam nedávno vznikl projekt rehabilitačně rekondičního zařízení, jehož výstavbu si vzala za svou akciová společnost, ve které má město padesátiprocentní podíl. U města také vznikne lyžařský areál se dvěma sjezdovkami a tratěmi pro běžkaře a rovněž se tam doplní síť cyklostezek.
Mgr. Petr Sedláček, předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a místostarosta Kroměříže, pro naši redakci po slavnostních projevech ve Španělském sále připustil, že dluhy měst vůči historickým památkám na jejich územích se v posledním desetiletí výrazně snížily a současnou podobu naprosté většiny městských památkových rezervací a zón nelze srovnávat s jejich zanedbaným stavem, jaký mnohde panoval ještě počátkem devadesátých let. "Snižuje se však i suma, kterou stát vkládá do Programu regenerace," konstatoval Mgr. Petr Sedláček. "Ale zásadní investice do svých památkových objektů už mnohá města vložila, takže letos poprvé lze o dotaci z Programu regenerace žádat i na objekty, které nejsou památkami ze zákona, ale nacházejí se v jejich sousedství, doplňují je a prostorově dotvářejí. Osobně to považuji za novou výzvu pro historická města, aby spolu s vlastníky nyní za pomoci státu věnovala více péče i těmto doplňkovým objektům," dodal.
Předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska také upozorňuje, že rekonstrukci památek je nutné připravovat tak, aby opravený objekt měl šanci si na sebe také vydělávat. "Nebylo by jistě správné, kdybychom za nějakých patnáct, dvacet let museli do dnes zgruntu opravených památek znovu investovat na jejich záchranu další milióny," vysvětluje. V té souvislosti ocenil i snahu Prachatic využít obnoveného historického jádra nejen pro rozvoj turistického ruchu, ale přilákat jím také další kategorie návštěvníků z řad lázeňských hostů či sportovců.
Za svoji péči o městskou památkovou rezervaci Prachatice získaly ocenění již v uplynulém roce. Tehdy jejich starosta přebíral Cenu časopisu Moderní obec. Letos náš časopis toto ocenění udělil městu Bečov nad Teplou v Karlovarském kraji. Redakce ohodnotila fakt, že v Bečově se své památkové zóně dlouhodobě a systematicky věnují a loni tam už dokončili opravu všech budov na náměstí i v přilehlé Kostelní ulici. Také v Bečově se snaží dosažené úspěchy v péči o památky zúročit v rozvoji cestovního ruchu. Výhodou města je zajímavý komplex gotického hradu, renesančního a barokního zámku na skalním ostrohu nad říčkou Teplá. Nyní je tomu právě rok, co v zámku byl vystaven zrestaurovaný románský relikviář sv. Maura. Zejména tato vzácná památka loni do Bečova přivábila na 40 tisíc turistů. Město se jim snaží vytvořit příjemné zázemí a nikoliv náhodou starosta města Bečov nad Teplou František Neuwirth přijel na Pražský hrad převzít Cenu Moderní obce právě s kastelánem Mgr. Tomášem Wizovským. Již v závěru minulého roku bečovská radnice svolala schůzku čtyř desítek místních firem a podnikatelů, kteří svou činností pomáhají zvyšovat návštěvnost města. Tam se mj. dohodlo, která firma zaštítí různé místní akce. Patří k nim i nedávné (až po uzávěrce tohoto vydání naplánované) otevření naučné stezky s ojedinělými relikty historické šibenice a tématikou výkonu hrdelních trestů v raném středověku. Bečov sice nemíval vlastního kata - toho se vždy vypůjčoval od sousedů - ale výstup naučnou stezkou na Šibeniční vrch určitě už letos obohatí program mnoha turistických výprav. Také divadelní představení hrdelního soudu na zámeckých terasách, vyhlášení rozsudku a rekonstrukce průvodu s odsouzencem z náměstí až na popraviště, které otevření naučné stezky doprovázely, zakládají tradici další, pro místní občany i návštěvníky zajímavé akce.
V diskusích po předání cen na Pražském hradě nás mezi účastníky zaujalo, že mnozí z nich by se příliš nebránili, pokud by se na administrování Programu regenerace podílely také kraje. I předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Mgr. Petr Sedláček připustil, že kraje si začaly uvědomovat, jak moc udržované památky na svých územích pro rozvoj turistického ruchu i pro místní kulturní a společenský život potřebují. Také prachatický starosta Ing. Jan Bauer tvrdí, že je mu sice v zásadě lhostejné, kdo jeho městu bude přidělovat peníze z Programu regenerace, ale že by měl být posilován princip, aby se peníze, které aktivní využívání památek přinese, méně přerozdělovaly v centru. Kraje podle názoru prvního muže Prachatic budou problémům kolem památek na svém území rozumět stále lépe, přesto by však v této sféře neměly hrát roli výlučného supervizora. Řada historických objektů totiž svým významem přesahuje rámec jednotlivých regionů a má celostátní, neřkuli evropský či světový význam.
Navíc Program regenerace je, jak poznamenává Ing. Jan Bauer, jedním z nejúspěšnějších a nejpropracovanějších státních dotačních programů a bylo by škoda jeho efektivitu případnými ukvapenými kroky snížit. Mgr. Petr Sedláček dodal, že prostor se otevírá například spolupráci regionálních sdružení jeho organizace s kraji, kde by vítězové krajských kol soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace mohli kupříkladu obdržet cenu hejtmana.
IVAN RYŠAVÝ
FOTO VLADIMÍR ŠKARDA
