Od začátku školního roku už uplynulo několik měsíců, přesto čas v leckterých základních školách vzbouřenou hladinu neuklidnil.
Kauza "malých škol v malých obcích" zdaleka neskončila. Začala 1. prosince 2003, kdy vstoupil v platnost pokyn ministryně školství určující podmínky pro udělování výjimek školám. Nový výklad stávajícího zákona stanovil jako minimální průměrný počet žáků v trojtřídních a čtyřtřídních školách stejný, jaký se vztahuje na školy plně organizované - 17 žáků na třídu. Plně organizovaným základním školám (ZŠ) zakázal spojování ročníků na 2. stupni. Nespočet trojtřídek a čtyřtřídek se tak ze dne na den ocitl "mimo zákon". Stejně jako nejedna základní škola s 1. - 9. ročníkem, která si průměr 17 žáků udržela jen díky spojení ročníků na 2. stupni. Začátek roku 2004 byl proto v mnoha obcích ve znamení žádosti o udělení výjimky. Celkem 691 jich došlo na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Neuspělo jich 60, z toho většina škol s 1. - 9. ročníkem. Aby vyhověly předpisům, musely spojit ročníky na 1. stupni, popřípadě vytvořit z původně plně organizované školy školu prvostupňovou.
Některé obce se vzbouřily a ponechaly své školy - navzdory zamítnutému rozkladu - ve stejné podobě. Jiné MŠMT vyhověly. Někde opravdu stačilo málo a škola může fungovat dál. Jinde znamenala změna organizace citelný zásah do života školy. V okamžiku, kdy se zřizovatel rozhodl zrušit 2. stupeň, odvedli rodiče své děti i z 1. stupně. Někteří z obavy, že škola do budoucna stejně nevydrží, jiní prostě proto, že dojíždějící osmák s sebou vzal do městské školy i mladšího sourozence. Nebylo výjimkou, že nově vzniklá málotřídka musela opět žádat o udělení výjimky, aby se ve změněném stavu udržela při životě.
Co asi řekne vyhláška?
K žalobě ministerstva je připraven starosta obce Skalice u České Lípy Jiří Löffelmann, zvažuje ji i starosta obce Hladké Životice Jaroslav Petržela. O budoucnosti školy se vzrušeně diskutuje i v dalších obcích. Proč?
Obecně se očekávalo, že nový školský zákon přinese zřizovatelům širší pravomoci a jejich školám tudíž větší jistoty. Když pro něj poslanci konečně zvedli ruce a prezident republiky jej 22. října 2004 podepsal, vyšlo najevo, že to nemusí být tak docela pravda.
Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, který vejde v platnost 1. ledna 2005 v § 23 říká, že výjimku už neuděluje ministerstvo školství, ale zřizovatel sám, a to "do čtyř dětí, žáků a studentů z počtu stanoveného prováděcím právním předpisem... za předpokladu, že v případě nižšího počtu uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy; v případě vyššího počtu za předpokladu, že zvýšení počtu žáků není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví".
Stačí však jedno dítě pod limit a škola musí skončit. I kdyby věděla, že za rok jí pět žáků přibude. A ještě jedna "maličkost". Zatímco nyní stanovuje limity počtu žáků zákon, od ledna 2005 je bude určovat vyhláška o základních školách. Jaká bude, se neví. Zatím se hovoří o mírném zvýhodnění jednotřídek a dvoutřídek. Pokud jde o další podmínky, měla by údajně vyhláška v podstatě "opsat" nešťastný pokyn ministryně školství. Jenže na dohadech nelze stavět, navíc mají tu ošemetnou moc, že probouzejí nervozitu.
Nejistota, nejistota...
V závěru října se v Chrudimi na celostátním setkání učitelů, kteří se snaží proměňovat svoje školy k lepšímu (PAU - Přátelé angažovaného učení), sešla skupina "málotřídkařů", aby se navzájem informovali o své situaci a domluvili se na další spolupráci. Ředitelka málotřídní Základní školy v Ochozi u Brna Lenka Formánková, která zastupuje sekci málotřídek sdruženou v Asociaci základního školství, nabídla pomoc asociace. Rozhovory s učitelkami a ředitelkami málotřídek ukázaly, že navzdory podpoře zřizovatelů, pevnou půdu pod nohama necítí.
"Naše vesnice je malá, malá je i škola. Čtyři ročníky ve dvou třídách plus mateřinka, školní družina a školní jídelna - všechno v jedné budově," vysvětlovala Stanislava Šetliová ze Základní školy a Mateřské školy (MŠ) v Týně nad Bečvou. Jako problém vidí, že někteří rodiče odvážejí své děti do školy ve městě. Většině naštěstí skoro rodinná atmosféra málotřídky vyhovuje. "Zatím se držíme bez výjimky, ani organizaci jsme nemuseli měnit. Ale až přijde slabší ročník, bude to složitější. Obec máme na své straně."
Pomoc zřizovatele chválila také Bronislava Hradilová ze ZŠ a MŠ Jezernice. "Pan starosta nám vychází vstříc, podporuje školu do výše obecních možností. Nejsme superškola, ale s tím, co máme, vystačíme." Škola se musela od září 2004 změnit z trojtřídky na dvojtřídku. "Nikdo neodešel. Všechny děti, které se u nás narodí, k nám také chodí. Díky kooperaci předmětů jsme všechno vyřešili v pohodě ku prospěchu dětí. Na hlavní předměty jsme rozděleni na tři učebny, na výchovné na dvě. S financemi vycházíme celkem slušně."
"Naším problémem není počet žáků, ale výjimka z počtu škol," vysvětlovala Alena Drietomská, ze zš Loučka. "Nejsme samostatná obec, patříme pod Lipník nad Bečvou. Město nám je nakloněno, ví že zprostředkováváme kulturu nejen bezprostřednímu, ale i širšímu okolí. Pro letošní rok máme udělenou výjimku z počtu škol, ale kdo ví, co přijde?" Přítomní se shodli, že jednou zrušenou školu už nikdo neotevře. Zastupitelé většinou za svými školami stojí, chtějí je udržet, ale kraje na ně tlačí, aby malé školy rušili.
"Rozhodování ministerstva školství odporuje veškeré logice," říká poslanec Walter Bartoš. "Protože je považuji za hrubě diskriminační krok, připojuji se k žalobě obcí. Předpokládám, že u soudu budeme úspěšní. Kvůli situaci škol v malých obcích jsem paní ministryni několikrát ve sněmovně interpeloval, setkal jsem se však s bagatelizováním problému. Teď se obce dostaly do neřešitelného stavu. Chtějí provozovat školy a hradit jejich náklady, ale stát jim to zakazuje. To je špatně."
Na čem se dohodli
"Na společném postupu proti snaze ministerstva školství zakázat malým obcím provoz jejich škol se dnes dohodli zástupci starostů dotčených obcí, kterých se má toto opatření týkat, s předsedou školského výboru parlamentu Waltrem Bartošem (ODS). Mimo jiné to znamená, že se W. Bartoš připojí k žalobě, jejímž prostřednictvím se malé obce domáhají zrušení všech předpisů, podle kterých by musely školy pro své žáky zrušit." Tolik tisková zpráva z 3. listopadu 2004.
