Někteří se dodnes nesmířili Praha má v obecně závazné vyhlášce o ochraně veřejné zeleně zakotvena i pravidla pro chování psů na veřejných prostranstvích. Na některé problémy jsme se zeptali radního hl. města Prahy Mgr. Rudolfa Blažka. [*] Praha se konečně dočkala vyhlášky. Nebylo to vakuum příliš...
Někteří se dodnes nesmířili
Praha má v obecně závazné vyhlášce o ochraně veřejné zeleně zakotvena i pravidla pro chování psů na veřejných prostranstvích. Na některé problémy jsme se zeptali radního hl. města Prahy Mgr. Rudolfa Blažka.
[*] Praha se konečně dočkala vyhlášky. Nebylo to vakuum příliš dlouhé?
Ano, trvalo to prakticky dva roky, od roku 1999, kdy byla vyhláška Národního výboru hl. města Prahy č. 2/1981 Sb. NVP zrušena s ohledem na neexistenci zákonného zmocnění, které by městu umožňovalo dále prodlužovat její platnost. Novou vyhlášku bylo možné vydat až po změně zákonných podmínek, konkrétně po tom, kdy nabyl účinnosti zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a Zastupitelstvo hl. města Prahy ji schválilo na podkladě § 44 odst. 3 písm. c) tohoto zákona svým usnesením ze dne 29. března 2001.
Vakuum bylo dlouhé, ale trvat na platnosti staré vyhlášky Národního výboru hl. města Prahy znamenalo jednat v rozporu s právem, každý postih za její porušení byl spojen s rizikem obtížných sporů a o nějakém nekompromisním vymáhání jejího dodržování proto nemohla být řeč.
Po zmíněné změně zákonných podmínek jsme neprodleně zahájili přípravu vyhlášky nové, ale i s ní byly spojeny určité potíže právní povahy, neboť jsme usilovali o vytvoření prostoru pro rozhodování městských částí o způsobu užívání jimi spravované veřejné zeleně. Tuto možnost nám dikce zákona velice omezovala (zákazy, obsažené ve vyhlášce, může ukládat pouze hlavní město Praha, nikoli městské části), jednak v otázce rozsahu a povahy zákazů, které vyhláška do užívání veřejné zeleně vnesla.
Odpor tyto zákazy ve veřejné diskuzi o návrhu vyhlášky vyvolávaly především u majitelů psů, jejichž lobby jde napříč všemi politickými stranami a s vyhláškou se, jak usuzuji z některých ohlasů, dodnes nesmířili.
[*] Jaká jsou omezení, ale i možnosti existence psů v Praze?
Tato vyhláška, účinná od 1. května t. r., rozlišuje - pokud jde o psy - dva stupně zákazů. Na dětská hřiště a pískoviště vstupovat se psy nebo je do takovýchto míst nechat vběhnout striktně zakazuje. Je to zdůvodněno jednak ohledy hygienickými (znečišťování těchto míst močí a výkaly zvířat), jednak ohledy bezpečnostními, neboť předem nikdy nelze vyloučit poranění dítěte psem bez náhubku.
Pro všechna ostatní místa, která jsou veřejnou zelení, platí mnohem volnější režim: psi mohou vstupovat do všech míst, kam může vstoupit jejich doprovod. Vyhláška ale stanoví zákaz nechávat ve veřejné zeleni psy volně pobíhat vyjma míst, kde to vlastník zeleně výslovně povolí; taková místa musí být v terénu vyznačena grafickými značkami. Výkon tohoto oprávnění vlastníka zeleně budou ve většině případů vykonávat městské části.
[*] Příloha vyhlášky uvádí takříkajíc zákaz všeho, tedy vypočítává místa zvláště exponované: Nebozízek, Seminářská zahrada, Vrtbovská zahrada, Hradčanské náměstí, Chotkovy sady atd. Seznam zabírá tří rukopisné stránky.
To je pravda. A je potřeba dodat, že třístránkový výčet obsahuje sice nejdůležitější, nicméně však jen část veřejné zeleně, na které pravidla stanovená vyhláškou platí. Problém spočívá v tom, že veřejná zeleň je podle zákona o hlavním městě Praze definována jako pozemek evidovaný v katastru jako zeleň, zeleň v zástavbě nebo ostatní veřejná zeleň. To jsme ve vyhlášce museli respektovat, a aby občan před návštěvou přírodních oáz našeho hlavního města nemusel zkoumat v katastru nemovitostí, zda jde o veřejnou zeleň, na kterou se vyhláška města vztahuje, či nikoli, museli jsem zvolit nějaký způsob, jak ho o tom přijatelným způsobem vyrozumět.
Zvolili jsme kombinovaný způsob: nejdůležitější část městské zeleně je popsána výčtovým způsobem v příloze vyhlášky a ostatní městská zeleň v této příloze neuvedená by měla být v terénu vyznačena informačními značkami, popsanými v další příloze vyhlášky. Tyto značky současně umožňují stanovit pro konkrétní místa četné výjimky z naprosté většiny zákazů, které vyhláška v obecné podobě obsahuje. Výjimky jsou nezbytné, aby rekreační funkce veřejných parků byla v únosné míře zachována.
[*] Podaří se novou vyhlášku prosazovat beze zbytku?
Těžko říct. Víme všichni o jednom rysu české povahy - vyjde vyhláška, zákon či nařízení a lidí už začnou přemýšlet, jak je obejít. A to obec nemá možnost řešit. Také je velmi těžké přimět majitele psů, aby své miláčky vypouštěli z vodítka pouze v místech, kde to je povoleno. Jak se bude dařit vyhlášku prosazovat, záleží především na městské policii, které byl svěřen dozor nad jejím dodržováním. Důležité bude i vyvážené rozhodování o tom, jaká část veřejné zeleně bude informačními značkami otevřena pro rekreační využívání či volné pobíhání psů a jaká část bude plně chráněna zákazy, vyplývajícími z vyhlášky. Přílišná restrikce by vedla k hromadnému porušování vyhlášky, přílišná benevolence k devastaci zeleně. Velká míra odpovědnosti za vyváženost rozhodování leží nyní na městských částech, které značky v terénu osazují.
Dana Špačková
