Zadlužení je trvalým problém německých obcí včetně těch nejbohatších. V době krize se strukturální problémy s financováním samosprávy vystupňovaly natolik, že některým municipalitám hrozí platební neschopnost.
Napjatou rozpočtovou situaci řeší německé radnice - kromě radikálních úspor - prostřednictvím krátkodobých půjček u bank, jejichž výše dosáhla téměř 34 miliard eur. Města s trvalým převisem výdajů nad příjmy tohoto vytloukání klínu klínem používají pravidelně. V letošním roce se podle propočtů Německého svazu měst (NSM) obávají rekordního deficitu 12 miliard eur, což by byla o více než polovinu vyšší částka než zatím rekordní deficit 8,4 miliardy eur z období finanční krize obcí v roce 2003. Propad daňových příjmů na úrovni celého státu, spolkových zemí a obcí činil v roce 2009 celkově kolem 10 % a nejvíce se projevil u živnostenské daně, která je hlavním zdrojem příjmů pro města a obce. »Usilujeme o stabilizaci této daně, vláda naopak v době krize o daňové úlevy zejména u větších firem, aby napomohla rozvoji podnikání,« říká předsedkyně Německého svazu měst Petra Rothová.
PŘED KOLAPSEM?
Hodnocení stavu komunálních financí je ze strany NSM velmi příkré. Petra Rothová tvrdí, že některá města stojí před kolapsem. Je u nich v zásadě ohrožena ústavou garantovaná obecní samospráva. Ukazuje se, že sice pestrý, leč velmi složitý mnohastupňový systém veřejné správy ve Spolkové republice nedokáže adekvátně reagovat ve vypjatých situacích, jakými je ekonomická krize, podobně jako je velmi složité tento byrokraticky rozkošatělý systém modernizovat (například zaváděním elektronického vládnutí). Financování samosprávy je komplikované, protože se týká rozpočtu jednotlivých spolkových zemí i spolkové vlády. Přitom jsou rozpočtové problémy dlouhodobou záležitostí a mnohé signály z regionů nedovede spolková úroveň vyladit přes síto zemských parlamentů a vlád.
Německý svaz měst, který reprezentuje 51 milionů obyvatel, vydal po nástupu nové koalice v Berlíně zdůvodněný seznam deseti očekávání a požadavků adresovaných spolkovému sněmu a vládě. Svaz požaduje zavést opatření k rozšíření vyměřovacího základu živnostenské daně a zrušení některých daňových úlev. Spolková vláda přislíbila zřídit komisi, která má na vysoké úrovni i s účastí kancléřky Angely Merkelové řešit budoucnost obecních financí. Bude se muset vypořádat především s rozvírajícími se nůžkami mezi nákladnými úkoly, které jsou na samosprávy nakládány ze zákona, a omezenými příjmy obcí.
NÁRŮST SOCIÁLNÍCH VÝDAJŮ
Štědrá sociální politika, jejíž výdobytky přenesl stát na obce, začíná být velkou zátěží. Sociální výdaje měst stouply v roce 2009 poprvé na 40 miliard eur a téměř se zdvojnásobily jako v době znovusjednocování Německa na konci minulého století. Letos se očekává nárůst těchto výdajů o další dvě miliardy. Také v Německu mají města problém s plným proplácením služeb, které si u nich na základě zákona objednává stát při zajišťování mnoha správních činností. Týká se to péče o rodinu, dlouhodobě nezaměstnané a bezdomovce, rovné příležitosti žen a mužů, správu jeslí, ochranu dětí a tělesně znevýhodněných osob. Problémy se nevyhnuly ani financování nemocnic a preventivní lékařské péče. Viditelnou finanční zátěží je pro obce Hartz IV, sociální systém, který tvoří existenční základnu pro pět milionů německých občanů, zejména mládež, která obtížně shání místo po ukončení studia, a pro nezaměstnané ve věku přes padesát let. Nyní se v Německu kolem tohoto systému, který zavedla sociálně demokratická vláda na počátku století a jenž znamená velkou daňovou zátěž, vedou debaty, jak jej změnit. Objevil se například návrh, aby se sociální dávky regionálně odlišovaly podle výše životních nákladů, které jsou jiné v západní a jiné ve východní části země. Vedení Německého svazu měst uvítalo dohodu spolkové vlády a zemských vlád, že by se měla z veřejných prostředků posílit síť organizací, které zajišťují pomoc dlouhodobě nezaměstnaným, což pomůže stabilizovat činnost městských job-center a pracovních agentur. Zároveň to umožní obcím aktivně spoluurčovat politiku zaměstnanosti na svém území.
HLEDÁNÍ ÚSPOR
Podle údajů sociálně-ekonomického panelu SOEP, který využívá již 25 let dotazníkové metody u 20 tisíc respondentů z různých profesí, činila v roce 2008 průměrná mzda vyšších úředníků 5110 eur a od roku 1990 stoupla o 19 %, zatímco u úředníků nižší úrovně dosáhla 2630 eur a zaznamenala od roku 1990 vzestup o 14 %. Nutnost úspor vede města ke snižování služebního aparátu, což ale zdaleka nestačí. Škrtají se investice, ruší dotace na kulturu a sport a zvyšují poplatky pro občany.
Je možné uvést mnoho příkladů konkrétních opatření municipalit ve všech spolkových zemí včetně silně zadlužených měst Berlína, Hamburku a Brém, která jsou zároveň spolkovými zeměmi. V Hamburku, kde sestavili konsolidační plán na roky 2010-2013 s úsporou 1,14 miliardy eur, seškrtali rozvojové programy, investice určené na rozvoj informačních technologií a snížili dotaci pro dopravní podnik. V Hannoveru ušetřili pracovní místa městských zaměstnanců tím, že v knihovně zavedli automaty na vypůjčování knih. Často také zvyšují poplatky za parkování nebo, jako ve Frankfurtu nad Mohanem, snižují náklady na úklid města, což je nepříjemné během letošní zimy, bohaté na přívaly sněhu.
Přitom mají německá města tradičně vysoké ambice být výrazným hráčem na evropské a světové scéně, angažují se v ochraně ovzduší a jiných globálních problémech. Uvidíme, jak se jim bude politika dobra dařit v době, která musí být kvůli úsporným opatřením vůči občanům zvyklým na štědré komunální služby, bohužel, zlá.
Německá vláda usiluje v době krize zejména o daňové úlevy u větších firem. Na snímku je moderní budova Kancléřství v Berlíně.
FOTO: AUTOR
