V Německu se vcelku již běžně staví veřejné budovy v energeticky pasivním standardu. Výjimkou nejsou ani pasivní školy nebo mateřské školky.
Německo je spolu s Rakouskem tahounem pasivní Evropy především díky místní samosprávě, která se nebojí stavět energeticky úsporně. Odvážné zadání architektonické soutěže stálo i na počátku pasivní mateřské školky v německém Heidenau. Město, které bylo dlouhodobě ve stínu blízkých Drážďan, se na sebe rozhodlo upozornit originální stavbou nové mateřinky (viz snímky). S konečným výsledkem mohou být místní zastupitelé spokojeni, kvůli školce se z okolních obcí do města prokazatelně stěhují rodiče.
ZOHLEDNĚNÍ SVĚTOVÝCH STRAN
Mateřskou školku se čtyřmi třídami pro celkem 72 dětí za 1,8 mil. eur navrhl architekt Olaf Reiter. Zvláštností stavby je nenásilné začlenění stavby do městského parku, čemuž napomáhá i zvolna klesající střecha porostlá rostlinami, která je zčásti pochozí. Budova zapadá do terénu a souzní se stávajícím parkem. V souladu s koncepcí energeticky pasivních staveb jsou všechny třídy a hlavní hala orientovány na jih, v severní části budovy se nachází technické zázemí, kuchyně nebo třeba dílna. Provozovatele školky, kterým je město, pak určitě těší náklady na vytápění, které jsou díky dokonalé izolaci desetinové oproti běžným stavbám stejných rozměrů.
DĚTI SE LÉPE SOUSTŘEDÍ
Středobodem školky je víceúčelový sál s výškou přes 5,5 m, který dětem slouží i jako tělocvična. Prosklené stěny poskytují velkorysý výhled do zahrady a parku. Dobrá akustika sálu umožňuje pořádat divadelní a taneční vystoupení pro děti a také pro veřejnost v době mimo provoz školky.
»Velikost tříd úměrně roste s věkem dětí: ty nejmladší chodí první rok do té nejmenší třídy a s každým dalším školním rokem se posouvají do větších prostor. Dvě sousední třídy navíc sdílí sociální zázemí, nad nímž je umístěna galerie sloužící jako druhá herna nebo klidová zóna,« popisuje vnitřní uspořádání školky Olaf Reiter.
Unikátní je i ekologické pojetí stavby. Interiéru dominuje dřevo, k izolaci byla použita foukaná celulóza nebo konopí. Zelená střecha navíc zadrží přibližně 50 % dešťové vody, čímž přispívá k lepšímu mikroklimatu v celém areálu. »Vnitřnímu prostředí prospívá systém řízeného větrání s rekuperací (tj. zpětným získáváním) tepla, který reguluje přívod vzduchu na základě čidel CO2. Děti v Heidenau tak mají ve třídách stabilně čerstvý vzduch. Předchází se tak nejen jejich únavě, ale i ztrátám koncentrace,« říká Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu.
INSPIRACE PRO NAŠE ZASTUPITELE
Stejný systém úsporné ventilace funguje i v drážďanské základní škole Pappelwäldchen. Ve veřejné soutěži na její stavbu, jíž se v roce 2008 zúčastnilo přes dvacet architektonických kanceláří, nakonec zvítězil návrh jednoduché energeticky pasivní budovy od architektů z Ralf Hengst Raum und Bau GmbH. »Spojením budov školy a tělocvičny zde došlo k vytvoření relativně velké kompaktní stavby s malým objemem obálky - tedy ideální základ pro pasivní pojetí stavby,« upozorňuje Bárta.
První až čtvrtý ročník navštěvuje od loňského srpna 230 dětí v osmi třídách. Třídy jsou uspořádány ve dvou horních patrech kolem dominantního schodiště a kvůli pasivním ziskům tepla ze slunce jsou orientovány od východu po západ. Ve spodním patře je kuchyně s jídelnou, kterou lze snadno propojit s hlavním atriem. Školáci mohou navíc obědvat i na venkovní terase.
Kromě čidel hlídajících koncentraci CO2 disponuje každá třída také čidlem pohybu osob. Systém dokáže automaticky regulovat intenzitu osvětlení v místnosti, školáci si díky tomu nekazí zrak. Jestliže v místnosti nikdo není, jsou všechny systémy minimalizovány nebo vypnuty, čímž dochází k významným úsporám. Budova je téměř nezávislá na lidském řízení, jednotlivé funkce jsou přitom vzájemně provázány. V létě škola využívá systém nočního větrání, přes den pak nedochází k přehřívání interiéru a šetří se na klimatizaci. O neustálý přísun čerstvého vzduchu se starají tři vzduchotechnické jednotky: dvě pro školu a jedna pro tělocvičnu, nevyužitý prostor střechy vyplňují fotovoltaické panely.
»Ze strany naší samosprávy často slýcháme, že jsou pasivní stavby neúměrně drahé. To samozřejmě není pravda. Škola v Drážďanech sice stála přibližně o 5 % více, než kdyby byla realizována klasickou cestou, návratnost investice je však díky nízkým nákladům na provoz odhadována na pouhých 13 let. Poté bude škola ročně šetřit desetitisíce eur. Nezbývá proto než doufat, že se čeští zastupitelé v zahraničí inspirují. Vzorové příklady najdou hned za hranicemi,« dodává Jan Bárta.
Pasivní domy otevírají své dveře v listopadu
Centrum pasivního domu pořádá 11.-13. 11. Dny pasivních domů. Zájemci z celé republiky mohou v uvedeném termínu navštívit některý z desítek pasivních domů zapojených do akce a poslechnout si zkušenosti jejich majitelů. Více informací o akci včetně seznamu zapojených domů lze nalézt na stránkách www.pasivnidomy.cz.
Víceúčelový sál, který je středobodem školky, slouží jako tělocvična a poskytuje dětem výhled do zahrady a parku. Díky dobré akustice také umožňuje pořádat veřejná kulturní vystoupení.
Zvláštností budovy školky v Heidenau je i nenásilné začlenění do městského parku, čemuž napomáhá zvolna klesající střecha porostlá rostlinami, která je zčásti pochozí.
FOTO: JURAJ HAZUCHA
